2001: Vesmírná odysea

„Dave, táto konverzácia nemá zmysel. Zbohom.“ Je zaujímavé, že vizionárske diela geniálneho Stanleyho Kubricka majú povesť ťažko stráviteľných a náročných filmov a pritom to bol taký hravý a zábavný režisér, ktorý vždy rozprával „obyčajné“ príbehy, ktoré sa, ťažko povedať prečo, javili ako „intelektuálne umenie“ (horor OSVIETENIE, vojnový epos OLOVENÁ VESTA, dráma EYES WIDE SHUT). V sci-fi 2001: VESMÍRNA ODYSEA (1968) svoj štýl dotiahol do dokonalosti: dlhé minúty trvajúce scény, podmaľované „vážnou“ hudbou, môžu skutočne pripomínať umenie v tom najhoršom zmysle slova. Monolit, „viedenský valčík“, opice, HAL 9000, kosť, Clark, Oscar. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org: http://recenzie.org/sci-fi/362-2001-vesmirna-odysea-100- (14.06.2008)

Kubricka moc nemusím, toto je ovšem jeho nejlepší film. Na dnešní dobu možná trochu rozvleklý, majestátní záběry trvají trochu déle, než se dnes nosí. Kubrick za film dostal svého jediného Oscara, ovšem za vizuální efekty. Ty jsou skutečně skvělé - od výborných masek pravěkých opolidí až po záběry z vesmíru. Dost dobře je využita klasická hudba. Tento film inspiroval každý druhý pozdější sci-fi film. (19.07.2003)

Životanázor vizionára, vyslovený filmovými obrazmi a hudbou v prostredí sci-fi žánru. Tematický záber je absolútny, od zrodenia myslenia a uvedomenia si vlastnej osobnosti na úplnom počiatku ľudstva až po hrozbu nadvlády umelej inteligencie vyspelej civilizácii v budúcnosti. Trpezlivosť vyžadujúce tempo filmu výstižne alegoruje dĺžku života človeka, a v prepojení s hĺbkou a tajuplnosťou vesmíru i vzdialenosť odpovedí na jeho existenčné otázky. Až na tie zastaralé inverzné filtre pri záverečných preletoch nad krajinou úžasne nadčasová záležitosť. Obraz reštaurovanej verzie, ktorá vchádza do našich kín vďaka Projektu 100, je perfektný. (03.04.2014)

Pro někoho může být tenhle film možná nudný, ale mě takový rozhodně nepřipadal. Atmosféra a napětí by se daly krájet ... Skvěle vykonstruovaný děj, skvěle padnoucí hudba (nečekaně - opravdu jsem nevěřila, že by klasika mohla takhle pasovat do sfi-fi), tohle sci-fi je jiné než většina ostatních filmů tohoto žánru. Nečekejte, že když se vzbouří lodní počítač, bude následovat spousta výbuchů a zoufalý (fyzický) zápas s technikou. Přestože (nebo spíš možná protože) tam takovéhle scény nenajdeme, jsme (tedy alespoň já byla) strašně napjatí od začátku do konce. Akorát konec zřejmě přesahuje moje intelektuální možnosti a trochu jsem ho nepochopila. Snad to spraví ještě jedno shlédnutí. (03.10.2004)

Hned úvodní znělku, pro někoho hodně mystickou a navždy spojenou s tímto filmem, mám poněkud zničenou díky České sodě (místo majestátného nástupu vyhlížím Čtvrtníčka se zprávami o zatčení Zákopčaníka…), takže se asi jako jediný začínám na začátku filmu smát. Pak následuje nanejvýš iritující pasáž s opicemi (kde mě smích přejde), která naštěstí po cca 15 minutách končí. Pak ovšem, jako kdyby to na mě lišák Stanley schválně ušil, začne hrát moje milovaná skladba Na krásném modrém Dunaji, já samozřejmě roztaju a dostanu dobrou náladu. Klasická sci-fi pasáž není špatná, dokonce diváka čeká i dobrý vtip v podobě návodu na užívání záchodků s nulovou gravitací, trocha napětí a…násilné přerušení, které zničí vše dosud budované. Potom následuje pokračování, pro mě (na chvíli) nejlepší část filmu, kde řádí můj oblíbenec Hal 9000 a toho je opravdu radost sledovat (škoda, že velmi krátce). Pak se ale režisér (nejspíš dostal hlad nebo co) rozhodl udělat si smaženici, jenže místo třeba žampionů, nebo hříbků použil poněkud jiný druh houbiček. Nevidím totiž nejmenší smysl ukájet se nad několika minutovou nesnesitelně dlouhou, otravnou a nudnou prohlídkou nekonečného spektra barev. A konec (jako většina filmu) je opět nejasný a neuspokojivý…a pak se dozvídám, že kniha to prý v rámci možnosti docela dobře osvětlovala a stejně tak dokonce i Kubrick, dokud některé scény nevystříhal (proč a za co?!); a toto zbytečné zamlčování/upírání některých informací a vodítek divákovi ve snaze udělat snímek tajemnější, magičtější a publiku výkladově otevřenější (?), mu prostě neodpustím. A nebýt mé sebedestruktivní úchylky filmy téměř zásadně sledovat až do konce, nepřetáčet nezajímavé pasáže či si nezvyšovat rychlost projekce, Vesmírnou odyseu bych měl problémy dodívat, jak jsem se chvílemi až k uzoufání nudil. Takže kritéria převratnosti, pokrokovosti a inovace mi jsou v tomto případě dost putna. Pro mě jednoznačně nejslabší Kubrickův film, který hodnotím pouhými 2*. (04.04.2013)