Neznámý voják

║Rozpočet EUR7,000,000 ($8miliónov)║Tržby Celosvetovo $15,717,000▐ Jednoznačne som čakal viac. Pre porovnanie podobné ruské filmy za posledné roky (Bitka o Sevastopoľ, prípadne aj ...a rána sú tu tiché) sú určite pútavejšie. V tomto prípade na danej 3 hodinovej ploche mi to príde dosť ploché, ničím zvlášť prevratné, niečo ako poľské filmy Wolyn, či Katyn. Okrem jednej zaujímavejšej postavy, sú ostatné akési nezáživne, proste len figúrky, ktoré občas v priebehu padnú v boji ale nič zvláštne k ním nepociťujeme. Technicky je aspoň dodržaný štandard. /60%/ (17.06.2018)

Vzhledem k tomu, že jsem viděl alternativní verzi, strávil jsem u filmu tři hodiny, ale vůbec toho nelituji. Byl to hodně zvláštní válečný film, přestože nechyběly bojové scény, nepřítel byl téměř neviditelný a filmu to kupodivu neubralo na akci, napětí, ani atmosféře. Boje mezi Finy a Sověty měly svá specifika, místo bitev velkých tankových svazků docházelo na srážky v hustém lesním porostu podobně, jako to probíhalo na pacifických ostrovech a mělo to něco do sebe. Američtí filmaři by se mohli přiučit, jak nahlédnout do rodinného zázemí vojáků, aniž by museli divákovi způsobit velmi agresivní alergickou reakci na patos. (02.09.2018)

Druhoválečné osudy finských druhů ve zbrani majora Halušky aneb "byli sme tých bolševikov..." Ne, tohle pochopitelně není komedie. A není to ani obyčejný válečný film, přestože při povrchním pohledu jde o zcela standardní válečný kus o vojenské jednotce, která od prvních vítězství směřuje nejprve ke stagnaci, aby posléze začala doslova ztrácet půdu pod nohama a mířila k neodvratitelné porážce své země. To, co však dělá film neobyčejným, je především podání válečné akce, která je zcela neheroická, syrová a realistická (snad s výjimkou jediné, která mi přece jen přišla poněkud nadsazená). Nepřítel je vidět v detailu velmi málo, střely přiletí většinou zdánlivě odnikud, pokud někdo umře, nehraje k tomu patetická hudba dokonce ani tehdy, když se obětuje, aby vyřadil z boje nepřátelský tank. Vlastní stranu nikterak neglorifikuje a nejde ani o sypání si popele na hlavu, zobrazuje zkrátka každodenní život na frontě i v zázemí. To znamená, že vojáci nemluví o kráse vlasti a když, tak zcela civilním způsobem, když je k dispozici chlast, tak se naderou jak zákon káže, mezi důstojníky jsou chlapi, co se snaží brát svou práci opravdu důstojně, jakož i naprostá hovada. Válečný život je tu tak jak to bývá doopravdy, tedy dlouhé úseky nudy a napětí prostřídané tu a tam intenzivním střetem se smrtí, a ta tu přichází opravdu často i do vlastních řad. Drobné výtky, pro které nakonec neudělím maximum, se vlastně přesně shodují s názory kolegy gudaulina (na jehož doporučení jsem film viděl), tedy ne příliš vyrovnaná prostřední část filmu složená jen z malých epizodek a dle mého nedostatečné rozlišení hlavních charakterů, mimo asi tří jsem je nebyl schopen mezi sebou rozeznat. Jinak však jde opět o důkaz, že Evropané mají na to podobnými filmy jít zcela proti hollywoodským standardům (jen ze severských filmů lze doporučit 9. duben, Královo ne či Pod pískem), aniž by zároveň tyto filmy působily lacině a řemeslně odbytě. Právě naopak, tohle je využití filmového řemesla prvotřídní úrovně. (05.05.2018)

Fíni opäť raz ukázali, že točiť vojnové filmy veru vedia. Nebolo to síce tak pocitovo silné a tak dramaticky bezchybne spracované ako napríklad Talvisota (1989), avšak celkový dojem je aj napriek veľmi dlhej stopáži výborný. Tri hodiny intenzívnych bojov, veľmi dobre natočených. Škoda, že sa tu viac nevenovalo aj jednotlivým osudom vojakov a vzťahom medzi nimi. Niečo tu bolo, ale nešlo sa do hĺbky. Preto aj tá emotívna stránka bola nižšia ako by som snáď očakával. Niektoré scény ma ale zasiahli aj tak. Slušný nadpriemer. 80/100 (27.06.2018)

[180 min. cut] Epizody ze života finského vojáka velmi volně pospojované do nějaké chronologie, jejich lepidlem je více méně svérázná postava geniálního, leč problematického vojáka Rokky. Představeno je nám sice nad tucet dalších zásadních postav, ale ty z příběhu mizí, aby se zase objevovaly, nebo aby po jejich dvouhodinovém pobíhání po filmovém bojišti někdo do nich v půlsekundě nasolil dávku olova a ony již navždy zmizely. Patos bych tomuto filmu fakt nevyčítal. Nejdůležitější poznámka může vyznívat pejorativně, ale nemyslím ji tak: Pokud vás nezajímají válečné filmy či válka obecně, fakt nemá cenu si tento film pouštět, protože nemá žádnou uměleckou nadhodnotu. Má to přehlednou kameru, dobré barvy i make-up. Výbuchy, kácení stromů, tanky, technika, zvuk, to vše je bravurním dokumentem Finské války. Ale není v tom nic víc. Války, která je mimochodem specifická tím, že se skoro celá odehrávala v bažinách a lesích, od čehož film nijak neucukne, takže bortící se kostely a pouliční válku zde také nečekejte. Být genderově zlý, tak bych ten film označil za Mamma Mia pro muže, role těch nemnoha ženských postav je zde celkem jasně definována. Každopádně i při tříhodinové pasáži je tam cítit to zběsilé stříhání a z toho vyplývající trochu neobratná epizodičnost. Faktem je totiž, že materiálu bylo natočeno tolik, že tuto zimu bude vypuštěna do finské televize 4 dílná minisérie o Finské válce, kde díl bude mít po hodině a je to jenom ještě prodlouženější verze filmu. Tomu říkám schopnost vyždímat z filmu maximum. (01.08.2018)