47 metrů

Máme tu léto a kromě akčních popcornovek je potřeba i nějaké té hororové atmosféry. Nejlépe s troškou krve v moři. 47 meters Down mě zaujal trošku zajímavým nápadem a to poslat dvě hezké holčiny v kleci vstříc osudu do hlubiny. Kolem krouží žraloci a ukazatel vzduchu klesá. Co teď? Snahu o dobře natočený horor tvůrcům upřít nelze. Atmosféra pod hladinou je totiž opravdu dobrá. Navíc žraloci nejsou gumový a ani značně CGI. Film se ovšem nevyhne jistým klišé a to, že jakmile se po dvaceti minutách ocitají dvě krásky ve vlhkém hrobu desítky metrů pod hladinou, tak jedna je velká hrdinka a druhá velká panikářka. Občas mi lezla až na nervy. Krom neúměrného mizení baru vzduchu je i poslední půl hodina až velmi průhledná. Plus má film za kameru, efekty, hezké herečky a napětí. Já si zas pro změnu uvědomil, co mě skutečně děsí. PS: Odpustím i tu nepravděpodobnost s okem. (69 %) (22.08.2016)

Začiatok na mňa pôsobil tak, že som sa spýtal sám seba, načo som sa do toho vôbec pustil. Typický začiatok o filme so žralokmi. Dve absolútne nány, ktoré sú síce atraktívne, ale z ich pubertálneho správania sa vám chce strčiť prsty do krku. Nechcem preháňať, ale ako sa tie dve sliepočky spustili do klietky, bolo to ako z Hollywoodskeho sna od Spielberga a ja som čumel, až som nedýchal. Samozrejme aj kvôli strachu - žraloky proste neznášam, ale išlo o celkový priebeh a situácie. Tento film proste skončí ako všetky Bčka v zabudnutí a svedčia o tom aj tunajšie hodnotenia, ale ja keď nemôžem film ani pozastaviť aby som mohol ísť na wc, tak nemôžem dať inak ako plný počet. Mám si to chuť pozrieť okamžite znovu. A to aj keď vás koniec doženie do absolútnej zúrivosti. Verte mi. ..Keby nebolo trápnych prvých 10 minút a posledných 9, tak aspoň pre mňa by to bol absolútne ten najlepší film o žralokoch a že som ich videl dosť. (20.11.2017)

Po strašně dlouhé době béčko, které si na nic nehraje a funguje přesně v těch mantinelech, ve kterých fungovat má. Nesází se tu na levnou a lacinou rádobyzábavnou notu, na druhé straně se tvůrci ani nesnaží dokazovat, že ve svých rukou mají animal horor století. Stačí jim málo. Jen naslouchat tomu, co fanoušci chtějí. Vzhledem k počtu postav a prostředí, ve kterém se snímek odehrává se tu nenabízí příliš možností ke kreativitě. Přesto však autoři na nic nečekají, nenatahují úvod, aby se vlastnímu dramatu nemuseli věnovat příliš dlouho. Prostě se toho nebojí. Naplno se tu pracuje s klaustrofobní atmosférou v neznámém prostředí a neúprosně utíkajícím časem. Díky tomu má snímek dusivou atmosféru i v pasážích, kdy se zdánlivě nic neděje. A zde je třeba uznat, že těch moc není. I na tak malém manévrovacím prostoru se autorům podařilo rozjet spoustu dramatických scén, kvůli nimž skvěle odsýpá a nikde výrazněji nedrhne. (27.11.2016)

Neoslnivý podvodní výlet bez přítomnosti Unterwassermanů. Dvě pipiny, které do klece může dát jen Alexandre Aja, dohlížející na fim z pozice producenta, se kdesi v Mexiku potopí do hloubky 47 metrů, aby si zblízka prohlédly bílé žraloky. Cosi se posere, pipiny zůstanou v kleci trčet, kolem proplave sem tam žralok, co skoro vůbec nic nepodnikne, kyslík bude povážlivě docházet, dívky zoufající, jestli ještě někdy uvidí (mořské) ptáky. A divák jako co? Ten z toho podvodního výletu nic nemá. Předně měl film smůlu v tom, že přibližně ve stejnou dobu se do kin dostal spřízněný snímek "Mělčiny", dalším nemilým faktorem je zjištění, že celý film je natolik tmavě nasnímaný, že není pořádně nic vidět. A tak to celé dobrodružství s tampony ve vaginách není nijak zvláště napínavé, občas se žraločí zub zaleskne natolik, až se objeví originální nápad. Vše ale shodí připitomělý konec. Tvůrci si neodpustili absolutně zbytečný závěrečný zvrat, který z filmu udělal ještě větší píčovinu, než původně byla. Holky Mandy Moore a Claire Holt hrály seč jim síly v bazénu, akváriu, nebo kde se to točilo, stačily, nicméně film je pro mě jedno velké zklamání. PG13 se pro film nehodil, film je doslova osekaný od drastických scén. Celou dobu místo krevních konzerv sledujeme, jak jedna holka na druhou volá, jak jedna mizí, posléze se objevuje, riziko dekomprese, to pořád dokola. Režisérovi Johannes Robertsovi se nepodařilo to hlavní - do svého filmu mě vůbec nevtáhl. Tím ale nechci psát, že je film vyloženě nepodařený, to vůbec ne, prostě jen nebyl zdatně natočený. Raději dám přednost výše zmíněným "Mělčinám", popřípadě zkusím vyměnit žraloky za zmutovaná paví očka, útočící na vnořené ruce do obřích akvárií. Já už bych ty filmy o žralocích nechal spát. 5/10 (21.04.2017)

Strhující , napínavý předvidatelný ale i hodně nečekaný tenhle snímek o boji a přežiti mezi člověk a žralokem. Co byste neudělaly proto abyste ukázali že se umíte bavit a vyzkoušeli všechno možné, třeba i selfie se žralokem jde vyzkoušet. Žraloky já můžu a po výborném snímku Mělčiny přichází další žraločí teror. Žralok luxusní svou velikosti i se svými kámoši , herečky na správném místě jedna hysterická jedna bojácná jak už to bývá, vše okolo užasne až na rychlý konec který bych prodloužil. (03.09.2016)