Tři kroky od sebe

----- "Uvolni se ... je to jenom život. Skončí, než se naděješ." ----- O mládí, které touží roztáhnout křídla, vzlétnout až někam ke hvězdám ... a přitom si uvědomuje, že nemá budoucnost. A taky o lásce ... pro kterou platí víceméně totéž. Dojemné a otevřené a emotivní ... byť s určitými výhradami. Ta paličatá vzpoura proti osudu je uvěřitelná, účelově použitý patos v závěru už méně. I když ... kdoví, jaká je praxe na amerických klinikách, které vyhlížejí jako špičková V.I.P. pracoviště. Zdali tam teenageři s cystickou fibrózou mají téměř neomezenou volnost pohybu, takže si chodí kam chtějí, kdy chtějí - a s kým chtějí, své pokoje půjčují komu chtějí - a za jakýmkoli účelem, bez problémů se dostanou k uskladněným luxusním potravinám ... a dokonce i k chirurgickým oblekům. Zdali zaměstnanci kliniky opravu spoléhají na jejich zodpovědnost, takže bez problémů uvěří i problematickému, neboť svobodomyslnému a vzdorovitému týpkovi, že najednou - z ničeho nic - vezme svou léčbu do vlastních svobodomyslných a vzdorovitých rukou. A zdali je reálné oficiálně uspořádat pro jednu z pacientek neobyčejně efektní a srdcervoucí představení. Kdoví ... jednou je to V.I.P. klinika - a jako taková si chce udržet klientelu ... obzvláště za situace, kdy zdravotní pojišťovna od osmnácti let léčbu cystické fibrózy neproplácí (jak se jen tak mimochodem dozvíte). Nicméně to všechno není až tak důležité, neboť příběh má v sobě - především zásluhou ústřední dvojice - cosi uhrančivého ... do 4* mu tudíž mnoho neschází. (11.03.2022)

Poměrně obstojně zpracované klišé a vlastně přesně to co jsem od filmu očekával. Oba hlavní herci padávají v celku dobrý výkon. Taky se mi líbí že na rozdíl od většiny filmů stejného ražení, kde se obě postavy navzájem nesnáší až se po dlouhé době dají dohromady, je tady vidět že obě postavy mají vůči sobě minimálně nějakou tu "initial attraction". Vlastně ta klasická will they, won't they výplň většiny romcomů je tady poměrně přeskočena, což byla pro mě krásná změna. Bohužel jakmile se dostaneme do druhé poloviny filmu, kdy už spolu jasně obě postavy chtějí být, do cesty se dá gimmick tohoto filmu. A to že musí být minimálně 2 metry od sebe, jinak by se mohli navzájem nakazit. No nejsem žádný doktor, ale jsem si poměrné jistý že kdyby kontakt se jiným pacientem byl vážně tak nebezpečný, tak by je nenechali jen tak chodit po nemocnici s právě těmi dalšími pacienty. Navíc je ve filmu nespočet momentů, kdy je toto pravidlo porušené, z velké části kvůli záběru. Na druhou stranu kdo by čekal nějakou extrémní logiku od romcomu, takže tohle bych byl schopen filmu odpustit. Problém to ale začné být, když to je hlavní zápletka finále filmu, kde se Will rozhodne opustit Stellu, protože je pro ní "hrozně nebezpečný". (23.12.2020)

Už to skoro vypadá, že slušná teenage rom-com se nedá natočit bez toho, aby alespoň jeden z hlavních hrdinů umíral na nevyléčitelnou nemoc. Za poslední dobu mě napadá třeba The Fault in Our Stars nebo Departures. I tady jsou postavy příjemné a celkově to utíká, navíc v závěru emoce fungují, takže stojí za podívání. Tyhle příběhy jsou vlastně i přes to umírání (a fakt, že jedou jako přes kopírák) docela koukatelné. 70 % (30.12.2019)

Příjemně, svižně rozverný začátek, přehnaně (očekávaně) "slzičkodojný" konec. Teenagerská romance dvou mladých, sympatických, nevyléčitelně nemocných lidiček, kteří v prostředí špitálu zápasí s nepříznivými prognózami ("hvězdami") o naději na pár let života… či obyčejnou lásku, přestože se k sobě nemohou přiblížit na tři kroky. Klišé, upřímné a dlouhou dobu nevtíravé, ve druhé polovině přeci jen lepkavě přitlačí na pilu těžkotonážního melodrámatu. (14.12.2021)

Atypický teenage romantický film, odohrávajúci takmer výhradne v nemocničnom prostredí. Príbeh s klasickými prvkami, ktorému sa (samozrejme) nepodarilo vyhnúť klišé momentom, ale to som ani nečakal a ani to, aby to bol film, kde tlačenie na citov je trošku minimalizované (pretože toto v tomto konkrétnom prípade je takmer nemožné). Napriek tomu film ako celý z nejakého dôvodu „funguje“ (aj keď je to po prvom videní veľmi krehké – možno časom už to bude pevnejšie). A jednoducho si to neviem vysvetliť. Z hry dvojici H. Lu Richardson a C. Sprouse som cítil úprimnosť (hlavne keď som sa pozrel do ich očí), páčili sa mi nápady na organizáciu spoločného programu (oslava narodenia, rande). (A áno, za určitých podmienok môže existovať „Sex“ bez dotyku. Stačí, keď sa pozriete do očí zamilovaných.). Film obsahuje nemalý počet idealizovaných a „dokonalých“ scén (fakt existujú takéto nemocnie s takým personálom?). Na poste „vedľajších hercov“ bol najvýraznejší M. Arias. Pekný a dojímavý záver (mám na mysli rozlúčku zamilovaných), pri ktorej len málokto dokáže zabrániť slzám v očiach. P.S.: Vážte si svoje zdravie a ten „čas“! Osobné hodnotenie: 80% (****) (29.09.2019)