Silkwoodová

By mě zajímalo jakej podíl rozpočtu šel na kartony cíg použitých v tomto snímku, Strupová s Ruslanem totiž pálej jedno žváro za druhým jako o život, hulej snad úplně všude, při výkonu práce, když maj pauzu na žrádlo, v posteli, v autě, venku, v baráku, v bistru, na návštěvě dětí, který žijou u jejího ex, na odborový schůzi i u šéfa na koberečku, jestli tady nekomu z hlavních aktérů hrozil rak tak určitě ne ze záření plutonia. I když tuhle záležitost s kuřivem zcela pominu, celý to, i když je to podle skutečných událostí, stálo poměrně za vypálenýho špačka v koši na nádraží. Děj: makání ve fabrice, porušování bezpečnosti práce na úkor zdraví, zlí šéfové, zlí kolegové, odbory tradičně vyřešící hovno, podivnej pár žijící s hnusnou lesbou pod jednou střechou a nakonec komplot, vše zabalený v nezáživnym UHO koktejlu. Mám dost. Zlatej Čínskej syndrom. (06.12.2021)

Zajímavý pohled na to, jak v 70.letech pohlíželi na tak závažné téma, jako byla radioaktivita a problémy s tím související. Není se čemu divit, že lidé nevěděli s čím pracují - tedy, že to pro ně může mít tak strašlivé následky, když je ani společnost, ve které pracovali, o ničem neinformovala a radioaktivitu nebo problémy s ní spojené si ani nedokázali představit. Karen Silkwood chtěla jen pracovat v prostředí, které by neškodilo jí a ani jejím nejbližším a dopadla tak, jak dopadla.... (16.01.2012)

Snímek měl pojednávat o nekalých praktikách v jaderném průmyslu a byl jsem náležitě zvědavý, jaký bude pohled filmařů na naše americké kolegy a jak moc se proměnilo prostředí v našem oboru od vzniku filmu. Po pravdě, Silkwoodovou považuji z dramatického hlediska za nezvládnutý materiál, kdy se film táhne jako med nasbíraný na lžíci. S krátkým odstupem času si z něj nevybavím víc než nekonečné ohníčky cigaret a velmi svérázný přístup amerických zaměstnanců k bezpečnosti práce, který by byl o pouhou dekádu později od vzniku snímku v našich poměrech nemyslitelný. Ještě k tomu kouření - tak vstřícní k potřebám tabákového průmyslu nebyli - domnívám se - ani filmaři 50. let. Přesto charisma Meryl Streepové jako jedné z nejlepších hereček své generace leccos zachraňuje, takže horko těžko si třetí hvězdičku obhájí. Celkový dojem: 50 %. (31.08.2018)

Jeden z prvních filmů, kdy jsem si uvědomila, co je to zač - ta paní Streepová, a možná jeden z jejích nejlepších. Jako rozevlátá dělnice žijící v netradiční konstalaci postav domácnosti a pracující ve "zvláštní" továrně se začne jednoho dne bát o svůj život a to jen díky drobné nepozornosti. Její bezstarostná existence se promění v jeden tok strachu, pátrá po souvislostech, tápe v termínech "přítel-nepřítel" a neví, kdy a odkud TO přijde. Pomalé tempo filmu mi vyhovuje, Nichols je třída. Za zmínku stojí malá, přesto parádní rolička "kamarádky" Cher. Jo, a taky mi dělá dobře jméno "Miroslav Ondricek" v titulcích. (17.11.2004)

Téma sice zajímavé, ale bohužel naráží hned na dvě zdi naráz - 130 minut je až příliš, nehledě na to, že se tak poměrně často dostává na divákovu oku ne zrovna lahodné dialogy. Rád bych ještě zapolemizoval nad tím, nakolik byla problematika rozvinutá. Je otázka, jestli to vlastně bylo možné. SPOILER! Přece jen, ve filmu se nedovíte víc než ze zdejšího obsahu. SPOILER! Jediné, co se tedy dá obdivovat, je akorát skvělý výkon Meryl Streep, kvůli které jsem si vlastně film sehnal. Překvapila mě trochu odlišnější hereckou polohou - někdy má celkem blízko k rošťačce, což v jejích novějších filmech rozhodně neuvidíme. Je to bohužel jen jedno z mála pozitiv, víc než na dvě hvězdy to totiž vzhledem k vzneseným nesrovnalostem nevytáhnu. (24.08.2009)