Reklama

Reklama

Bídníci

(seriál)
  • Francie Les Misérables (více)

Epizody(4)

Obsahy(1)

Osudy Jeana Valjeana patří mezi ty příběhy, které se nám nikdy neomrzí a které budeme vždy vděčně přijímat v nové a nové podobě. Bídníci patří mezi ty příběhy, které každá generace francouzských tvůrců pokládá za výzvu. Zatím poslední filmové zpracování vzniklo v koprodukci pěti států a najdeme pod ním podepsány tvůrce úspěšného přepisu Monte Christa: režisérku Josée Dayanovou, scenáristu Didiera Decoina a Gérarda Depardieua tedy 3D, jak toto úspěšné trio nazývá občas francouzský tisk. Pozornému divákovi neunikne, že se mnohé scény natáčely v Čechách a že se v epizodních rolích objeví i naši herci. Román Bídníci (Ubožáci) psal Victor Hugo po celá desetiletí a dokončil jej až v exilu. Příběh Jeana Valjeana, který uprchl z galejí, kam byl odsouzen za krádež chleba, koncipoval Hugo v pěti dílech. Žádný jeho román nedosáhl tak bouřlivého bezprostředního ohlasu jako právě Bídníci. Na jednotlivé svazky čekaly před jejich vydáním v Bruselu a v Paříži zástupci knihkupců a čtenářů snad ze všech čtoucích vrstev obyvatelstva. Jen v samotné Paříži jich bylo v několika dnech rozebráno na 48 000 výtisků a román byl okamžitě překládán do světových jazyků. Záhy se objevovaly i dramatizace a film počítá adaptace již na desítky. Muzikálové zpracování přitáhlo miliony diváků nejen v Evropě. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (125)

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Javertova celoživotní posedlost uprchlým zlodějem jednoho chleba a dvou franků je ještě komičtější než posedlost inspektora Mourka Fešákem Hubertem. Ale když si to postavíš tak, že každý Valjean musí mít svého Javerta a každý přečin svou fúrii, už to tak komicky nevypadá. Nicméně toto zpracování (jehož druhý díl hodnotím a o ostatní nemám zájem) není nijak dobré a navíc zde dosti toporný Valjean vypadá úplně stejně jako asi úplně všechny historické postavy, o nichž Francouzi za posledních nejmíň 30 let něco natočili. Coseta pěkná. ()

HateBreeder 

všechny recenze uživatele

Skvely francouzsky film na motiv slavneho romanu Victora Huga. Je az s podivem jak moc se tento prepis povedl, zasluhu na tom maji predevsim dobri herci v cele s Malkovichem, Depardie a Clavierem, ale jejich mladsi kolegyne, zvlastne Virginie Ledoyen (hmm nemuzu si pomoc, ale ta slecna mi hodne pripomina Natalii Portman :) nebo Asia Argento se taky nenechali zahanbit a jejich vykon je rovnez znat. Film docela dobre a verne popisuje pribeh Jeana Valjeana a komisare Javerta, jehoz zivotnim poslanim bylo Valjeana vypatrat a dovest do vezeni. Druhou linii filmu tvori osud Fantiny a jeji dcerky Cossety, jejiz opatrovnikem se pozdeji stane prave Valjean. co se me tyce tak se mi bidnici libily jeste o neco vice nez Napoleon, dalsi pomerne uspesny prepis jenz bidniky nasledoval o chvili pozdeji. No treba se jeste od teto skupiny hercu dockame dalsiho vydareneho historickeho prepisu, hmm co takhle Tri musketyri ;) ()

Reklama

MM_Ramone 

všechny recenze uživatele

Francúzsky spisovateľ Victor Hugo napísal v roku 1865 román "Bedári" (Les Misérables). Tento strhujúci príbeh o bývalom galejníkovi Jeanovii Valjeanovi, ktorý sa chce očistiť od svojej minulosti sa stal svetovým bestsellerom a uznávanou literárnou klasikou. Je to skvelé, pútavé čítanie. Bolo natočených aj viacero filmových adaptácii. Jednou z tých dosť podarených je koprodukčná štvordielná televízna séria z roku 2000. Postavu Jeana Valjeana v nej stvárnil herec Gérald Depardieu. *** ()

Bozvav 

všechny recenze uživatele

Není to ono, ale na rozdíl od verze z roku 2012 se drží předlohy, hrají to dobře a Depardie mi do role vcelku pasuje. Stejně tak Malkovich a Clavier. Je to taková světlejší, mírně romantická verze, která sice neohromí, ale ani jí nelze moc co vytknout. Pochopitelně svým předchůdcům z roku 1958 a 1982 se rovnat nemůže. Za mne 65%. ()

Nataniel73 

všechny recenze uživatele

Mimoriadne silný príbeh ľudskosti napísaný Victorom Hugom a na filmové plátno majstrovsky prenesený hlavne vďaka hereckým výkonom hlavných protagonistov. Chváliť herecké umenie Gerarda Depardieu, ktorý kde sa blysne tam zažiari by bolo nosením dreva do lesa a tak zmienim hlavne vynikajúco stvárneného Javerta v podaní Johna Malkovicha a v neposlednom rade parádne herecké predstavenie v podaní Christiana Claviera. Ten zažiaril aj v podobne ladenej snímke Napoleon. Predovšetkým musím vyzdvihnúť vynikajúci scenár majstrovsky zvládnutý vyššie uvedenými hviezdami. Dobrák Jean Valjean, krásna Cosette, úlistný Tenardier či chladnokrvný Javert sú postavy, ktoré vyžadujú nesporný herecký talent a toho máme v tomto štvordielnom snímku na rozdávanie. Prvá časť dojme diváka svojou naturálnosťou až surovosťou, v prostredných častiach sa dej rozvíja ľahko predvídateľným smerom aby v tej záverečnej a podľa môjho úsudku aj najlepšej časti vygradoval do dojemného finále. Scénka pri ktorej Jean Valjean umiera dokonca rozplakala aj moju priateľku. Silných scénok je tu však neúrekom a každý typ diváka si musí prísť na svoje. Osobne nemám dôvod dať menej ako päť hviezd aj keď drobné chyby sa tu určite nájdu (napríklad taký Gavroš vôbec nestárne, polomŕtvy Mariusz si rukou pomáha pri vstupe do kanála). Za mňa 90% aj vďaka tomu, že opakované pozretie dokáže vo mne vyvolať rovnako silný zážitok ako tie predošlé. Nadčasový snímok obohatený výbornou hudbou, vtipnými dialógmi a silným emocionálnym zážitkom. ()

Galerie (39)

Zajímavosti (3)

  • Natáčení probíhalo v Praze, nebo také v Plasích na Plzeňsku. Svatba Cosetty (Virginie Ledoyen) a Maria (Enrico Lo Verso) byla natočena na Malostranském náměstí před kostelem sv. Mikuláše. (Lynette)
  • Jan Kuželka ve filmu ztvárnil majitele kavárny, ve které začala Velká francouzská revoluce a měl mít dialogy s Johnem Malkovichem (Javert) ve francouzštině, kterých se vzhledem ke své neznalosti cizích jazyků velmi obával. Kvůli tomu, že odbory v jednu chvíli vyhlásily za pět minut konec natáčení, o ně však zásahem Josée Dayan ke své radosti přišel. (JoranProvenzano)
  • K natáčení interiérů věznice se filmaři vydali do bývalého barokního vězení v Kutné Hoře, které bylo od roku 1945 opuštěno. Vězení však již prošlo úpravou a dnes je v něm Okresní soud. Díky citlivé rekonstrukci zůstaly v objektu zachovány všechny artefakty upomínající na původní účel budovy. (sator)

Reklama

Reklama