Battle Royale

Každoročně se v Japonsku narodí okolo 145-ti tisíc dětí (by vočko..), vláda nelení (spíš zelení) a prosadí v parlamentu reformu téměř Mao Ce-tungovského ražení. Odkrágluje ty nejvíc zvlčelý. Studenty! Za pár dní už si to frčí po dálnici napodobenina Student Agency směr: někam, kde nebude slyšet řev dětí a výstřely z kalašniků. Pak začínáme být svědky degradací mysli žáků a jejich vzájemného odsuzování se atd., ...a možná přijde i japonská Britney Spears.__ Nevím jestli se to co teď napíšu dá považovat ze nějaký klad gorilých rozměrů, ale když ono je těžký napsat něco o filmu jehož dějová linka je totálně divná, ale přesto hodně originální. Zkrátka Battle Royale pro mě byla třídní fotka. Lidi s nimiž jsem film viděl, pořád dokola hledali nějaké podobnosti s naší "real" třídou. "Taky vám ta Tanako připomíná tu **** z áčka? Hej, ale úplně....taky stejně na pěst. Pravda, je těžký neztotožňovat se. Obvzlášť, když se jede podle třídního výkazu (můj fanda byl student číslo 23 :D). A co na tom, že jste si nepamatovali jména děcek, prostě jste jim napařili jména česká, podle toho koho vám přípomínali. Film je blbost, ale už jen za tu originální myšlenku, nemůžu jít pod 3*. Super, jen tak dál... (24.01.2009)

Battle Royale kontrastuje na třech frontách - 1) otevřená brutalita na dětech versus veselá instruktáž + lhostejný přístup učitele 2) masakrální scény v harmonii s vznešenou vážnou hudbou 3) Psychologie dětí, přechody mezi náctiletou láskou a nemilosrdným vražděním spoluzáků. Tím vytváří nesmírně poutavou, místy i černohumorně hravou a stylovou podívanou, která díky realistickému feelingu a prožitosti (vhodné flashbacky) nepůsobí samoúčelně, či lacinně. Dokáže neustále překvapovat a v závěru snad i vybídnout k zamyšlení. BR je ve své kontroverznosti originální film se silným zážitkem. Zkrátka experiment o experimentu, jenž díky pečlivé ukočírovanosti režiséra funguje přesně jak má (tzn. ne jako první Hunger Games). 9/10 (04.09.2009)

Neveril som, že niekedy narazím na film, kde by som vraždy detí nepovažoval za účelové, hlavne keď konajú tak naturalistickým a šokujúcim spôsobom (za doprovodu Verdiho, či Straussa) ako práve v BR. Naštastie výsledný emocionálny dopad spočíval v myšlienke, ktorá sa za tým besnením skrýva. Toto asi tak skoro s hlavy nedostanem, čo je dobre. Niekdy je lepšie vidieť ako zažiť, aby sa človek prebral a začal si vážiť života, alebo minimálne nad tým porozmýšlal. Pochvala ešte za dva prodikladné elementy ako symboly dobra a zla v podaní "preradených" študentov, ktorí to tam ako sa patrí rozpumpovali. Sila. (27.11.2005)

Je to zábavný film, to už je vidět na tom, že jsem se na něj dokoukal, místo abych šel do posilky, kterou jsem si kvůli němu přesunul na osmou večer. Prvotní nápad je hezky originelní, konečně opravdovej důvod pro vyvražďování mladistvých. Ne jen nějakej švihlej hromotluk v masce a s motorovkou místo vycházkové hole. No, jenže pak se tam objevují pro mě trochu zbytečné a neuvěřitelné milostné a láskyplné vsuvky. Kčertu, já taky chodil na gympl, ale že by se všech patnáct párů lidí navzájem milovalo? To jsem si nevšiml. Pak taky nechápu pár drobností, jako jaktože ten jejich učitel byl tak velký zvíře při samotným vybíjení, jak se ti dva náhle přibraní dozvěděli, na kterou školu mají jít, když se do BR chtěli vrátit, jaktože ti mladí nevěděli vůbec nic o BR, když na začátku bylo pár prostřihů do té televizní reportáže atp. Možná jsou to na první pohled zbytečnosti, ale kazí to výsledný efekt a přeci jen to ukazuje, že to až tak moc propracovaný snímek není. Další věc je, jak se občas "hráči" vyvražďovali. Ne, logiku v tom nehledám, tak naivní nejsem. Ale přeci jen, občas mi to přišlo až hodně hloupý. Někteří ostřejší se takříkajíc objevovali doslova všude, měli proti sobě i víc než jednoho protivníka a vždycky z toho vyšli bez většího zranění. Tedy až do chvíle, než se setkali s našimi hlavními hrdiny. A výběr zbraní? No, poklička od kastrolu se s kulometem asi dá srovnat jen velice těžko. Pak se mi taky nelíbil konec, kterej, nic ve zlým, byl absolutně mimo ostatek filmu. Jako kdyby patřil někam jinam. Nějaký pseudokydy, pár zachráněných hrdinů, "záporák" zabit a znovu oživlý a pak opět mrtvý. Nevím, ale konec mě nenadchl. Vlastně nejlepší je asi tak první hodina a pak už je hodně cítit, že většina smrtí je spíš jen proto, aby se do konce filmu stihla kvóta. Ono zabít čtyřicet lidí za dvě hodiny asi dá docela fušku. S Isherwoodem souhlasím málokdy, ale tentokrát má v jedné věci pravdu. Nebyl tam nikdo, komu bych opravdu fandil. Žádná postava mi k srdci nepřirostla ani co by se za nehet vešlo. Možná ještě tak ta vražedná Mitsuke byla celkem fajn osůbka (v mezích možností mi připomínala nejvíc normálního člověka), ale jinak všechno spíš jen (a že nesnáším americký slovíčka v češtině, tak ho přepíšu česky) lúzři! Celkově zábava a docela příjemně uběhnutý dvě hodinky, ale nic jinýho to není. A kontroverzní to je jen pro profesionální kritiky, kteří to musí hlásat, aby neztrratili tvář. Jo, ty obojky doslova (i vzhled) opsali z filmu s Rutgerem Hauerem Obojek (27.07.2006)

Na krásné modré vybíjené.. Strašný japonský svět pod dominancí dospělých vyžaduje velmi krutou maturitu z dospělosti, ovšem pokud se nemá jednat jen o kontroverzní vraždění dětí ve školních uniformách, musí se přidat nějaká nadstavba. Jednalo se snad o studii příčin násilí ve společnosti? Pokud ano, tak nebyla moc šikovná a jak ukázala budoucnost, měla spíše kontraproduktivní účinek. BR je sice přecpáno srdceryvnými výlevy na pokraji smrti, ale ani jeden není schopen diváka emociálně zasáhnout a co je nejhorší, ačkoliv se nabízela cesta bodrého nadhledu (viz. poslední koláček pana učitele Kitana), zůstalo jen u patetické obhajoby přátelství a cílevědomosti. Druhý plán násilné eliminace 9.B mě zkrátka minul jak pilot kamikadze domovské letiště.. Tak si říkám, přijít s podobnou reformou náš ministr školství, to by bylo zase řečí, protestů a netransparentních výběrových řízení na dodavatele střelných zbraní.. (17.12.2012)