Obsahy(2)
42 studentů, 3 dny, 1 vítěz, žádná pravidla. Na úsvitu nového tisíciletí došlo k celonárodnímu kolapsu. Při 15% nezaměstnanosti se bez práce ocitlo 10 milionů lidí. Na 800 tisíc studentů přestalo chodit do školy a počet drobných zločinů se prudce zvýšil. Dospělí ztratili v mládež důvěru a začali se jí bát. To vyústilo ve školní reformu nového tisíciletí, tzv. zákon BR - Battle Royale. Letos byla z celkového počtu 43 tisíc devátých tříd vybrána 9. E ze střední školy v Zentsuji. Letošní hra je podle všeho napínavější než všechny předchozí. (Řitka video)
(více)Videa (2)
Recenze (632)
Co dodat k japonské klasice, kterou snad viděl každý, kdo to myslí s asijskými filmy, byť jen krapet, vážně? Hlavní myšlenka filmu, střet kamarádství a touhy po přežití, je dostatečně silná a adekvátně tomu je ve filmu zpracována, tedy na výbornou. Horší je to s důvodem vzniku samotné hry BR a jejími následky. Slibuje si vláda, že pomocí jediné hry se sníží kriminalita mládeže a jejich revolta vůči světu dospělých? Co z toho, když vylosovaná třída nemá o nějaké BR ani tucha (těžko tomu bude jinak i u jiných)? Člověk, jenž jediný hru přežil, stal se z něho schopný zabiják, s jistotou nenávidějící systém, který ho do těch jatek uvrhl a přinutil ho vraždit své přátele, je zpátky začleněn do společnosti, navrch ještě s doživotní rentou? Ale vem to čert, pokud nad tím přestanete dumat (stejně jako nad jinými nelogičnostmi typu nekonečný zásobník a chlápek, prostřílený jako řešeto se zvedne a jde si zatelefonovat) dostanete neotřelou, strhující a notně krvavou podívanou navlečenou do působivého formálního hávu a plnou výstavních japonských roštěnek :-) Jednu věc bych ještě BR trošinku vytknul, a to ohledně dívky v žluté teplákové soupravě, fantastické Chigusy, nejoblíbenější to mé postavy (pro herečku Chiaki Kuriyamu mám vůbec slabost). Mohla dostat mnohem více prostoru. Ale i během těch pár minut to rozjela přímo ďábelsky, všechna čest :-) Jinak absolutní spokojenost. Královská bitva... jedna z mých srdcovek, kterou si po x-té pustím a pokaždé se u ní královsky bavím. ()
Na krásné modré vybíjené.. Strašný japonský svět pod dominancí dospělých vyžaduje velmi krutou maturitu z dospělosti, ovšem pokud se nemá jednat jen o kontroverzní vraždění dětí ve školních uniformách, musí se přidat nějaká nadstavba. Jednalo se snad o studii příčin násilí ve společnosti? Pokud ano, tak nebyla moc šikovná a jak ukázala budoucnost, měla spíše kontraproduktivní účinek. BR je sice přecpáno srdceryvnými výlevy na pokraji smrti, ale ani jeden není schopen diváka emociálně zasáhnout a co je nejhorší, ačkoliv se nabízela cesta bodrého nadhledu (viz. poslední koláček pana učitele Kitana), zůstalo jen u patetické obhajoby přátelství a cílevědomosti. Druhý plán násilné eliminace 9.B mě zkrátka minul jak pilot kamikadze domovské letiště.. Tak si říkám, přijít s podobnou reformou náš ministr školství, to by bylo zase řečí, protestů a netransparentních výběrových řízení na dodavatele střelných zbraní.. ()
Asi jen ve východní Asii se může zrodit takovýto film - jednoduchý, originální, působivý. Už výchozí pozice je zajímavá: 1 ostrov, 40 studentů, 3 dny. Tři dny na to, aby naživu zůstal pouze jeden. Brutální vyvražďovačka s tíživou atmosférou a nepopsatelným napětím. Sice se najdou různé nelogičnosti a zjednodušení, mladí herci především křičí a utíkají, na druhou stranu, působí to docela "přirozeně" a nikoliv křečovitě. Takeshi Kitano jako sadistický učitel je třešnička na dortu. ()
"Musíš bojovat sám za sebe. Nikdo tě nezachrání. Ale o tom je život, že?" ________ 'Battle Royale' je bezpochyby jedním z nejoriginálnějších filmů z počátku nového tisíciletí, který definoval svůj samostatný subžánr, a dnes se již právoplatně řadí na piedestal japonských filmů s kultovním statusem – jó, a jen tak mimochodem, měl (nečekaně) zásadní vliv na tvorbu Quentina Tarantina...... 'Battle Royale' totiž koncepčně determinovalo jak filmový, tak primárně stejnojmenný herní žánr – tedy battle royale – moderní gladiátorské hry, jež jsou ve skutečnosti krvavou reality show, v nichž vítězem, přesněji řečeno přeživším, může být pouze jeden. Přitom nejde o kdovíjak prvoplánovou glorifikaci násilí – tahle filmová řežba o partě studentů kteří se snaží navzájem zabít, protože jim to nařídila vláda v rámci školní reformy, totiž vychytrale mísí adrenalinovou akci, gore horor, černohumornou sociální satiru, a orwellovsky laděnou vizi dystopického fikčního světa, kde se státní autority snaží získat zpět svou ztracenou reputaci – režisér Fukusaku zde taky v Kubrickovském stylu geniálně využívá klasické hudby, čímž perfektně umocňuje drastickou bizarnost celé synopse...... Oddělují se však v oné hře snad zrna od plev? Ne. Je to vlastně jen hra – a vyhraje v ní ten, kdo si vytáhl nejdelší stéblo. Ostatně, když během devadesátých let spisovatel Kóšun Takami napsal stejnojmennou knižní předlohu, reflektoval v ní tehdejší krizi japonské společnosti spjatou s prohloubením propasti mezi mladou a starou generací. Jenže v souvislosti s prasknutím ekonomické bubliny se rozplynula klasická linie životopisu "střední škola - univerzita - dobře placené zaměstnání - pozice jistá na celý život", a mládež se tak ocitla bez jistot, sebevědomí, a ideálů...... Což jsou zároveň důvody, proč se Fukusaku rozhodl knížku s tak společensko-kritickým rozměrem filmově zadaptovat. O to víc deprimující je, že se za těch třicet let v aktuálním globálním měřítku takřka nic nezměnilo, a generační příkopy i sociální nejistoty, na které snímek upozorňoval, eskalují neustále dál. Ale bylo by naivní si myslet, že nějaký film něco vyřeší. Sayonara, budoucnosti! ()
Části toho, co chci k Battle Royale říct, už napsali ostatní. To ale neznamená, že to sám nenapíšu;) Měl jsem vysoká očekávání a strhující, šokující, úchvatná první půlhodina mě naprosto přibila k obrazovce a celkem se to filmu dařilo udržet až do konce. Jenže. S odstupem zjišťuju, že ve mně BR nic nezanechalo - když tedy pominu to, že Takeshi Kitano je (alespoň viděn očima evropana) skutečně magor;) Pozitivem budiž to, jak se daří na malém prostoru vykreslit všechny postavy. No, ne všechny... ale ty důležitější byly skutečně povedené a herečtí představitelé budiž pochváleni. Dál si velice cením toho jak se rozdílné povahy začaly projevovat, když začalo jít do tuhého - což je hned po probuzení na ostrově - v téhle oblasti jsou působivé už úplně všechny postavy, včetně těch, které opustí scénu po VELMI krátkém pobytu. Jako studie lidských charakterů je Battle Royale opravdu povedené dílko - to je ale bohužel jenom částečná náplň filmu. Hodně mi vadila absence nějakého kontextu - to se pravděpodobně nebude týkat těch, kdo četli Takamiho; já to potěšení neměl. Battle Royale nepochybně je kontroverzní film - ale jen svým bezprostředním, formálním obsahem - kromě psycho vyvražďovačky mezi spolužáky za zvuků klasické hudby filmová verze nepřináší v podstatě ničehož nic hlubšího, u vážných témat jen tak zlehka klouže po povrchu a jednotliví "hrdinové" vám jsou víceméně stejně ukradení. Celkové hodnocení 70%. PS: Chci si to přečíst! ()
Galerie (40)
Photo © Toei Co. Ltd.
Zajímavosti (22)
- V roce 2010 byl film znovu promítán v Japonských kinech. Tentokrát ve 3D. (Terva)
- V USA byl film distribuován až v roce 2011 na DVD. Nebylo to kvůli zákazu, jak se občas usuzuje, ale kvůli vysokým požadavkům studia Toei na prodej práv, která si nemohli nezávislí distributoři dovolit a velké společnosti o film neměli zájem. (Hans.)
- Kiriyama, největší lotr ve filmu, nepronese po celou dobu filmu ani jedno slovo. (Kulmon)
Reklama