Brubaker

Dost jsem se na film těšil. Po zhlédnutí se ovšem cítím dost zklamán. Čekal jsem emočně vypětější hru. Film je především hrozně ukecaný, než cokoli jiného. První polovina je dost ubohá a nedá se na ni koukat. Jináč se jedná prakticky o to, co slibuje obsah. Redford rozehrál hru na nože proti vězeňskému systému, který je prohnilý až do morku kostí. Snaží se protlačit jakýsi svůj alternativní systém, o kterém bych si troufl prohlásit, že by ve finále nefungoval o nic lépe. Nemyslím si, že by po jeho praktikování vězňové opouštěli věznice nějak napraveni. S přidělenou volností by věznici možná tak opouštěli výrazně dříve, než jim velí výše trestu. Mnohem více se mi líbil systém, který zavedl jeden pán v tomto velkofilmu. Silnějších pasáží je ve filmu opravdu jen pár. Film je převážně řízen pod taktovkou nudy. Lidskost z filmu jen srší, ale ve finále jej shledávám převelice nereálným. S přimhouřením oka to vidím maximálně na ty dva kousky. (15.06.2016)

Přes datum svého vzniku má tenhle film pořád svou platnost. Lidské charaktery se probarví v závislosti na podmínkách, kterým jsou vystaveny a pokud je to navíc v tak odporné věznici, do jaké se infiltroval jako vězeň budoucí ředitel Brubaker, není se co divit, že věci, které vidíme, nám vyrážejí dech, viz hra na "telefon". Ale i v takovém prostředí se najde okamžik, kdy se lidi chovají jako lidi, zvlášť když cítí někoho lidského v zádech. Spousta filmů, které dnes vidím na toto téma, se přímo nebo nepřímo Brubakerem inspirují, ale přes možnosti, jaké dnes filmový průmysl má, mu většina nesahá po kotníky. I díky mimořádnému výkonu Roberta Redforda. (26.03.2005)

Bezkonkurenčně nejlepší snímek z vězeňského prostředí a to tady píšu přes svůj obdiv k dílům Darabontovým. Nový ředitel Henry Brubaker nastoupil do věznice jako falešný vězeň a rychle zjistil, co je třeba změnit. Chtěl zlidštit podmínky ve věznici a k naplnění svého cíle použil výhradně přímočaré prostředky. Jednoduše určil pravidla fungování a přes odpor mocných je zavedl. Brubaker totiž nebyl žádný diplomat a o rovnováze světa pravděpodobně nikdy neslyšel. Okamžité zlepšení stavu věznice samozřejmě nemělo dlouhého trvání, protože Brubaker byl odvolán a návrat k původnímu stavu byl nevyhnutelný. O kvalitách filmu a jeho syrovosti nehodlám polemizovat. O poměrech ve vězení se však zmínit musím. Souhlasím s tím, že původní vězení nikoho nemohlo polepšit. Zaručuju se však za to, že do toho pekla by se nikdo nechtěl vrátit a k polepšení by snad mohlo dojít z důvodu strachu. Brubakerovo oplocené provoněné letní sídlo by k nápravě pravděpodobně nepřinutilo vůbec nikoho. To je ale jenom můj názor, který nemá s kvalitou snímku nic společného. (19.04.2009)

( POZOR !! OBSAHUJE SPOILERY !! ) "Hele, Brubakere, víš co ?? To je poprvé za patnáct let, co slyším ty kluky se smát !!" Skvostné nadčasové drama dua Rosenberg, Rafelson z vězeňského prostředí s Robertem Redfordem, který je skvělý jako vždy, v hlavní roli nastupujícího ředitele státní věznice Brubakera, který aby poznal skutečné poměry ve svém novém působišti, nechá se tajně zavřít mezi ostatní mukly, přičemž už jen tahle samotná úvodní zápletka, která při první projekci bez předchozích informací dost šokuje, se zdá být, jakkoliv je naivní, dokonalý stavebním kamenem filmu, mě dlouhá léta tak nějak míjelo, slýchal jsem na něj jen slova chvály, která teď, kdy jsem se k němu dostal, musím jen uznale potvrdit.. Geniální a silný snímek zdánlivě vypráví příběh novodobého Sisyfa, člověka, který ve své nekonečné naivitě a neústupnosti touží něco změnit tvrdohlavě bráníc pravdu a spravedlnost v dnešním světě ovládaném mocí peněz, kde nic není černobílé !! Ve světě, kde si každý brání své vlastní zájmy a své koryto, působí Brubaker jako směšná báchorka s absencí úderné pointy, což mu však dodává působivou známku lidskosti a opravdovosti !! Zamrzí snad jen zjednodušený pohled na všechnu tu kriminálnickou verbež, který omlouvajíc ji v zájmu humánnosti a infantilní představy, že v každém musí být něco dobrého, filmu zbytečně podráží nohy, poněkud slabší soundtrack Lala Schifrina a vlastně i ta závěrečná scéna, jakkoliv neuvěřitelnou sílu přes svoji koňskou dávku patetismu v sobě skrývá, protože ta opravdová slepá spravedlnost a pravda, které jsou skutečnými hlavními hrdiny tohoto filmu, neznají přívlastky a nemají s patetismem vůbec nic společného.. (12.07.2013)

Robert Redford chce zlepšit podmínky vězňů, vztahy mezi nimi, ale je na to sám, nezískává pro svůj mesiášský charakter dostatečnou podporu ze strany podřízených ve věznici. (Trochu trapné je, že nový vězeň je budoucí ředitel, který chce poznat, jak to v téhle base chodí na vlastní kůži. Běžný ředitel udělá to co běžný divák. Koukne se na film z vězeňského prostředí.) Robert Redford z vězení odchází, ale vězni mu v dojemné chvilce, kdy odchází vzdávají hold mohutným potleskem. Diváci naladění na notu role Roberta Redforda mu v duchu tleskají též.***(1.10:2010) (01.10.2010)