Casino

Další z dnes již skoro klasických gangsterek Martina Scorseseho. Opět se zde objevují obvyklí "mafiánští" herci Robert De Nito a Joe Pesci a opět předvádějí nadstandartní výkony. Když se k tomu připočte Sharon Stone, která v té době rozhodně měla co ukazovat, tak nezbývá, než vyseknout tvůrcům poklonu, že v tomto žánru dokázali zase něčím překvapit. (24.07.2002)

Fakt je ten, že Scorsese tak trochu sází na jistotu. Formou i vypravěčským stylem je Casino dost podobné Mafiánům, Špinavým ulicím, ale i Zjizvené tváři, či Kmotrovi. Popisuje vzestup, vrchol a pád člověka a jeho blízkých. Ovšem nutno podotknout, že to opět Scorsese zvládl na jedničku s hvězdičkou. Přesně ten stejný strhující dobový "feeling", který vystřihl v Mafiánech, je totiž i tady. Podobně laděné (a i točené scény), podobná dobová hudba, téměř stejní herci a brutalitou se tu opět také nešetřilo. Možná není příběh tak obsáhlý a rychlý jako u Mafiánů, ale ani mi to nevadí. Scorsese opět famózně vede herecký ansámbl. De Niro, který se tentokrát chopil hlavní role, svojí postavu opět nastudoval a zahrál naprosto precizně a po právu je právě on společně s vynikající Sharon Stone nejsilnější herecký článek filmu. Pesci tak trochu oproti své nezapomenutelné kreaci z Mafiánů "ubral", ale přesto tam několik těch jeho typických výstupů opět bylo a opět bylo na co koukat. Scorsese režíruje špičkově a vyzrálost a doslova životní zkušenost srší z každého záběru kamery. Celkově je tak Casino formálně špičková a obsahově stylově natočená pecka, která neztratila a ani nikdy neztratí svůj lesk, noblesu, šarm, vyzrálost a sílu. (30.03.2004)

Říká se, že dvakrát nevstoupíš do jedné řeky. Pokaždé to také neplatí, zrovna jako v tomto případě. Pět let po úspěšné mafiánské sáze "Mafiáni" se Martin Scorsese vrátil k podobnému vyprávění, tentokrát mapující historii jednoho casina v Las Vegas. Kamerové záběry jsou skvostné a kýčovitě barevné interiéry casina působí naprosto nadpozemsky. I přes tříhodinovou stopáž dokáže pan režisér diváka upoutat rovněž díky nabitému scénáři. Robert De Niro je jako vždy vynikající, role Sama Rothsteina mu byla psána jako na tělo. Sharon Stoneová v roli vypočítavé mrchy podala svůj životní herecký výkon (dokázala, že není jen a pouze sexsymbol, ale také vynikající herečka) a Joe Pesci dovedl svou postavu magora z "Mafiánů" do dokonalosti. Martin Scorsese stvořil mohutné epické dílo s autentickou, drsnou (scény s tužkou a s baseballkama se skutečně vymikají Hollywoodským tendencím), ale přezevšechno i malebnou tváří s jeho obvyklým filmovým posláním - obžaloba zatracování starých hodnot v proměnách času. 90%. (05.10.2008)

Scorsese znova vo svete gangsterov. Opäť sa potvrdzuje, že to nie je môj obľúbený režisér, žiadna srdcovka, ale filmy robí dobré. Kasíno je každopádne pridlhé, takže občas ustúpi dej ligotavej atmosfére a na scénu prichádza nuda a zbytočne naťahované scény/scenár. Ale i tak je výsledkom kvalitná, drsná a nadpriemerná zločinecká dráma. Vtipná, surová, smutná, nebezpečná. Stávkou na istotu sú výborné dialógy, atmosféra Las Vegas a samozrejme herecké výkony. To posledné sa netýka len De Nira a jedovitého Joea Pesciho (ktorého fakt nie je múdre naštvať), ale aj podporných rolí (Crenna, L.Q.Jones, Pollak, Woods, Stone). (01.11.2004)

Martin Scorsese se s každou scénou neskutečně vymazlil a ono je to pak během sledováni Casina kurevsky znát. Hele to by na mě mohlo pršet, sněžit nebo po mě házet kameny a já bych nedokázal od tohohle filmu odrthnout oči. To je tak úžasně pohlcují příběh, že jsem si po skončení připadal jak kdybych se vrátil z Las Vegas, chodil do casina, kámošil se De Nirem, mafiánoval z Joe Pescim a šoustal se Sharon Stone. Zkrátka jsem si 178 minut připadal jak ten největší mafián na světě. Jenže on to není jen příběh co mě vyždímal. Tam pomalu co scéna, to blaho. Jak De Niro háže tou červenou kostkou nebo ten světle šedivý dým z cigaret na černém pozadí s hlavou Pesciho či náhled na chod Casina, to sou fakt lahůdky a vůbec nemluvím o té brutalitce z bejsbolkou z toho se mě vysloveně sevřela prdel. Taky jsem umíral z těch košil a k ním odstínově laděných kravat co si tam na sebe házel De Niro. Kapitola sama pro sebe jsou herecké výkony. DeNiro, Pesci a Sharonka své na role nalakovali takovým způsobem, že jsem z nich hotovej až do zániku světa. To se zase něco ve filmovém průmyslu hodně, hodně povedlo. (27.11.2007)