Solaris

Prislo mi, jak kdyby Soderbergh pri nataceni filmu byl zhulenej, protoze tohle bylo fakt dost mimo. Jako sci-fi film absolutne nefunguje, klidne by se moh odehravat kdekoliv jinde, jediny plus je krasne udelana planeta. No a jako dojak taky ne, na to mi to prislo desne chladny a Natascha McElhone je nejen desne krecovita, ale taky pekne hnusna. Jedinej, kdo stoji za pozornost, je Clooney, kterej asi behem nataceni zacal tusit, ze to bude kravina a proto do svyho vykonu dava vsechno, aby film aspon trochu pozved a dari se mu to celkem slusne. Jinak tech 90 minut jsem cekal, az se konecne zacne neco dit, ale bohuzel se nic dit nezaclo, navic ma celej film nic moc kameru, divnej strih a dementni konec. A to ani nemluvim o naprosto priserny hudbe. Nicmene, krome jiz zminenyho Clooneyho tu je jeste jedno pozitivum, filmu se neda uprit jista, trochu snova atmosfera a nejak vylozene taky nenudi, takze to nakonec da horsi 3*. (26.06.2008)

Budu za kacíře, když řeknu, že Lemova kniha mě přes všechen myšlenkový obsah zrovna dvakrát nenadchla především pro spoustu zbytečně dlouhých pasáží, které se hlavního děje dotýkaly naprosto okrajově (BTW mám tenhle problém prakticky se všemi Lemovkami). Zato obě filmová zpracování jsou nadmíru vydařená, možná právě díky tomu, že každé jde svou vlastní cestou a každé si z knihy vybírá něco jiného. Soderbergh se na člověka dívá především skrze lásku mezi mužem a ženou jako základní stavební kámen lidskosti. Je pro něj tím, co člověka formuje. Sugestivní s podmanivou hudbou, podepřené Natashou McElhone, která do role naprosto sedí a v jejích velkých očích se jeden může ztratit jako v oceánu Solaris :)) (04.10.2005)

Nová doba si žádá nové vize, ale i přesto mi Soderberghova interpretace přijde až smutně polovičatá a toporně odhodlaná tam, kde by neměla. Nejvíc za to může srovnání s Tarkovského myšlenkovým vesmírem, které se zde smrskává na problematiku správného zhodnocení situace v daném okamžiku, popřípadě silnou love story s podtextem porozumění a odcizení. Na to, že se režisér chce opírat pouze o příběh lásky, která může dostat novou šanci, je až příliš často odosobněný a silně tak ubírá na potenciálním přesahu. Navíc s očekávanou výjimkou Clooneyho dost kazí i herci. Natascha McElhone je nepřirozená nejen na lodi, ale i ve vzpomínkách a Jeremy Davies prapodivně a nevěrohodně gestikuluje u jakékoli repliky. Přesto ale i přes mou mírnou averzi k Soderberghově hledání sociálních podtextů přiznávám novému Solarisu jistou hypnotičnost. Divák za to vděčí hudbě, překvapivě živé kameře a hlavně silně citelné blízkosti planety, o které každý z nás alespoň jednou snil. (04.10.2007)

Kdo zná Tarkovského verzi, musí plakat - sprosté zjednodušení a zbavení veškerého krásně mrazivého mysteriózna a naopak přidání kopy uslintaného romantického... nechci říct hnoje, protože zas tolik to nesmrdělo - ale stejně, proč radši Soderbergh nenatočil něco, co by se nejmenovalo Solaris - možná by pak má reakce nebyla tak odsuzující (pozitivum: zajímavě roztěkaný představitel Snowa). Zkrátka verze natočená pro "ty jednodušší" (napadá mě podobný případ: Nebe nad Berlínem vs. Město andělů)...ach jo, proč..? (2,5*) (16.10.2007)

Velké zrcadlo pro Stevena Soderbergha, který si po tomhle snímku snad uvědomí, že není všemocný. Svůj talent zahazuje na nudných, obyčejných a nevýrazných snímcích, v kterých velmi často hraje George Clooney, který rozhodně není typem herce, který by pasoval do každé role. Svůj kalich hořkosti si SS vypil právě v Solarisu, který ukazuje všechnu jeho neschopnost a snahu vytvořit z mála něco víc. To se totiž vůbec nedaří. Doufal jsem, že Solaris bude "jemná meditace v modrých barvách nad láskou a svědomím" a to se mi vůbec nevyplnilo. Při prvním sledování jsem usnul. Na druhý pokus jsem si již dal větší pozor, ale nebyl jsem odměněn ničím, co bych uznal za kvalitní nebo snad jen dostačující. Jediné překvapení a potěšení mi přinesl SS v podobě Natashi McElhone, z které udělal hezkou ženu i přes její zvláštní rysy tváře. Scénář mě velmi zklamal a celý film je velmi pomalý. Ani Solaris jako planeta není úplně využitá a kdyby se SS tolik nesnažil v několika scénách vytvořit poctu, např. 2001: Vesmírné odysee, mohl vzniknout i trochu originální snímek. Poslední kapkou byla ne-hudba, která je složena z tónů a je příliš nevýrazná a stereotypní. (05.10.2007)