Narozen 4. července

Nemám rád žádnou válku. Důvodem je patrně to, že mám jisté problémy s tím, že obyčejní lidé v nich umírají proto, aby se zbrojařským firmám zvedla hodnota akcií, aby farmaceutické společnosti prodali více endoprotéz a aby si lobisté všeho druhu mohli nakoupit větší jachty. Proto pro svou zem obětuji vše, co obětuje ona pro mě - tedy NIC. A proto je tento protiválečný snímek strašně důležitý, i když dalším emerickým loupežnickým výpravám, vedeným pod záštitou Boha, asi nezabrání. Přesto mi dává naději, že touha po světovém míru jednou nebude jen otřepanou frází roztomile tupých missek. (28.05.2014)

Stone tne do živého. Části z Vietnamu jsou špičkové, ale skutečné peklo začne až po návratu z něj. Kovic, který zpočátku působí jako typický, tupý americký panák dostává hloubku v přímém přenosu. Cruise ho hraje skvěle. Divák v něm vidí tu prázdnotu a to je možná to nejděsivější. Horší než smrt je jedině prokletí. (25.11.2011)

Očakávaná prezentácia Stoneovho pohľadu na vojnu vo Vietname, tentoraz optikou jej žijúcej obete. V pomaly plynúcom príbehu sledujeme postupnú adaptáciu zmrzačeného Rona na nové podmienky existencie, ktoré veľa možností neponúkajú. Uvedomujeme si aj pokrytectvo a predsudky okolia, ktoré má radšej mŕtvych hrdinov, než mrzákov. Tom Cruise tu podáva neobvykle dobrý herecký výkon. Vcelku je to ale dosť nepríjemný film aj pre neameričanov, presvedčených, že im sa to v žiadnom prípade nemôže stať. A ešte poznámka na okraj: Ron išiel do Vietnamu ako dobrovoľník. Na to by sa nemalo zabúdať. (08.08.2009)

Ano, tahle Stoneova vzpomínka na Vietnam se konečně povedla. Na to, aby hrůzy války zachytil v Četě, potřeboval kolem dvou hodin filmu (a výsledek - nic moc), zatímco tady mu v Asii stačí pobýt nějakých dvacet minut a ve zbytku se věnovat tomu, co se děje v Americe, jejím proměnám a proměně hlavního hrdiny i ostatních postav. Narozen 4. července je setsakra působivý příběh, v první řadě díky Tomu Cruisovi, který hraje jako o život a je skvělý v každé poloze, v řadě druhé díky režii a v řadě třetí díky nádherné, k slzám dohánějící hudbě Johna Williamse. JFK nepřekonán, ale je to těsné. (25.08.2012)

U Stoneových filmů si člověk musí zvyknout na režisérovo (scénáristovo) kontroverzní pojetí. Nedrží se nijaké "zlaté střední cesty", politická témata (Vietnam, Kennedy, Nixon) nám zobrazuje zásadně ze svého úhlu pohledu, nabídku na diskusi nepřijímá. Když je váš názor o něco jiný, můžete mít s jeho filmy celkem problém. Pro mě je takovým malým problémem právě tenhle film, který mě přece jen kvůli tomu odlišnému úhlu pohledu na některé věci sebral o něco méně než jiné Stonovy filmy. I tak ale musím přiznat, že mě Born on the Fourth of July v některých okamžicích, zvlášť asi díky Cruisovu naprosto přesvědčivému projevu invalidního veterána, doslova ohromilo. (01.09.2007)