Reklama

Reklama

Skrytá identita

  • USA The Departed (více)
Trailer 1

Obsahy(1)

Oba pocházejí z chudinských bostonských čtvrtí, oba vystudovali policejní školu, každý však má jiný původ a jinou motivaci. Zatímco Colin Sullivan vyrostl pod ochranou psychopatického gangstera Franka Costella a k policii se dal proto, aby měl přístup k informacím a mohl ho včas varovat, Billy Costigan pochází z rodiny, kde byl každý nějak zapleten do podsvětí, a k policii nastoupil, aby se z tohoto prostředí vymanil. Dostane nabídku, aby jako tajný agent infiltroval zločineckou síť a pronikl až ke Costellovi. Když přijme, je po fingovaném prohřešku vyhozen od policie. Poté co si odsedí trest, upoutá na sebe gangsterovu pozornost. Podaří se mu projít všemi nástrahami a dostat se do jeho blízkosti. Problém je, že Costello zjistí, že má ve své blízkosti policejního informátora, a pověří Sullivana, aby ho našel. Costigan vypátrá, že gangster má u policie informátora a je odhodlán ho odhalit. Oba stoupají v kariérním žebříčku, snaží se odhalit jeden druhého a současně chránit své utajení. Navíc je ve hře ještě někdo, kdo hraje na obě strany. (TV Nova)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (1 598)

Lima 

všechny recenze uživatele

Je to proti přírodě, ale vypadá to, že nám Marty naopak mládne :o) Za tak "kurevsky" zábavný a svižně natočený snímek by se nemuseli stydět ani mladí rafani na režisérské stoličce. Ty bezmála dvě a půl hodiny mi utekly jako voda. V případě hereckého ansáblu je zbytečné vyjadřovat se k DiCapriovi a Nicholsonovi, to jsou kapitoly samy pro sebe, tak jen vyzdvihnu pro mě tak nepochopitelně zde kritizovaného Damona (dokonalý úlisný křivácký charakter, nedokážu si představit, že by se to dalo zahrát lépe) a hlavně Wahlberga (!!!), jehož skvěle napsané repliky bylo v jeho podání radost poslouchat a jeho popichování s Baldwinem mě hlasitě rozesmálo. Po projekci jsem si vzpomněl na slova Stevena Spielberga, že "už nemusí nikomu nic dokazovat a chce se filmem jenom bavit". U The Departed mám v případě Scorseseho ten samý pocit, Oscara bych mu, v kontextu s jeho předchozí, přeci jenom výraznější tvorbou, za něj asi nedal (pokud to vyjde, tak v tomhle případě hlavně "za zásluhy"), ale je potěšitelné, že pod tou slupkou šedivého emeritního profesora se pořád skrývá ten starý známý rebel z dob ´Mean Streets´ a ´Taxikáře´ :o) ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Po hodně dlouhé době dokonalý americký thriller strhující divákovu pozornost po celou dobu své stopáže a svou rafinovanou fabulací jasně odkazující k tomu, kdo jej natočil - k panu Martinu Scorsesemu! Pro mě osobně filmová událost roku a důkaz toho, jak VELKÉ filmy se ještě dají v Hollywoodu točit. Tady se snad už nic nedalo udělat líp! Jistě, jde o remake asijského snímku, ale poetika amerického velkoměsta prorostlého světem mafií moji kulturní zkušenost doplňuje mnohem víc než původní asijský příběh, ať už by byl jakkoliv skvěle vyfabulován a zrežírován. Pro Martina Scorseseho je to však ještě něco jiného - jeho opus magnum. On sám pochází z tohoto prostředí, postavy jeho mafiánských filmů jsou věrnými kopiemi skutečných postav z míst, kde vyrůstal a to je na jeho filmech sakra vidět. Skrytá identita jde však k meritu věci jakoby z druhé strany - zatímco Mafiáni či třeba Coppolův Kmotr popisují fenomén Mafie shora, obrazem bossů a kmotrů celého patriarchálně spravovaného systému nastiňují divákovi principy fungování mechaniky mafie, Scorsese tentokráte svou optiku zaměřil na dolní článek celé chobotnice - na pěšáky ulice. Připomněl mi tak jiný, stejně skvostný mafiánský film, dokonce popisující obdobný fabulační rámec - film Mikea Newella Krycí jméno Donnie Brasco. I zde se agent dostává do prostředí mafie a složité soukolí nakonec všechny hrdiny psychicky i fyzicky rozdrtí. Skrytá identita má hned několik stěžejních vrcholů - 1. rámcová kompozice celého snímku - pytlík s pečivem a několik nikláků symbolizujících vyšší, přesahující osudovou roli jedince determinovaného prostředím, v němž vyrůstal a z něhož pochází - novodobý otrokář si symbolicky kupuje svou ovečku a toto neviditelné vnitřní jho si pak postava nese celou svou existencí... 2. dualita hlavních hrdinů - zatímco zpočátku vypadá jako jednoznačný pozitivní hlavní hrdina postava Matta Damona (jeho čítankový životní příběh, kariéra přesně postihující americký sen, vizáž neodolatelného sympaťáka atd.), která strhává veškerou divákovu pozornost a zatlačuje do pozadí rozporuplnou, šedivou, morálně nejednoznačnou a zprvu nevýraznou postavu Leonarda DiCapria, zůstává otázkou, jak do sebe obě postavy vlastně zapadají? Na principu jin-jang nebo je to ještě složitější, variabilní vztah? Kauzalita určuje neodvolatelný konec celého příběhu, smrt plodí pouze smrt, ale jak se postavit k otázce pravdy, etického jednání a morálního odsouzení? Agent Sullivan je nejenom dějovým, charakterovým a morálním opakem agenta Costigana, ale vlastně i jeho doplněním a gradováním. Samozřejmě že hlavně v kontextu filmu by jeden bez druhého neměla jejich role smysl, ale i v otázkách etických by bez srovnání obou nebylo možno dojít k závěru - totiž že život a svět je tak složitý, že se nedá nijak smysluplně ovládnout a naplánovat, systém amerického práva a federálních úřadů funguje bezvadně do té doby, než na to jediné, nejzranitelnější místo dochází vadný lidský článek, systém funguje, selhává lidský faktor... 3. psychologicky opodstatněné jednání všech postav - ačkoliv je fabulace značně zamotaná a děj skutečně dosti složitý, na rozdíl od jiných snímků mám pocit, že takhle by skutečně jednali skuteční lidé v analogické životní situaci. Psychologicky velice věrohodné jednání všech zúčastněných... 4. neuvěřitelné herecké obsazení, skutečná plejáda těch největších hvězd, kdy většina z nich podává strhující herecké výkony a celý ansámbl je tak dokonale sladěný, že nikdo nevybočuje, byť DiCaprio s Nicholsonem berou dech. Úžasné! 5. verbální stránka snímku - autentický jazyk americké ulice symptomaticky upomíná k příslušenství k sociální spodině, nadměrná vulgarita (nejenom verbální, ale i obsahová) přesně koloruje atmosféru díla. Navíc každá z postav si nese svůj specifický slovník, který dotváří její povahopis. 6. obsahové hyperboly - mnoho (i dějově) důležitých věcí se divákovi představuje jen v jakési zkratce, mnohdy pouhém prostřihu, často projev násilí, což přispívá k absurdní grotesknosti a zvýšené dynamice filmu. Navíc divák je nucen mnohé si domýšlet, dějová osa získává na rafinovanosti (boss Costello má potřísněné ruce od krve a přichází odzadu z baru, není však jasné, kdo je jeho obětí atd.) 7. gradace napětí - napětí je tak rafinovaně uvolňováno a pak náhle znovu gradováno, že divákovi nelze polevit. Tohle jsem už dlouho nezažil, abych po tolika dějových zvratech stále vyšroubovaně očekával, který z možných závitů se mnou snímek utáhne... 8. princip hry - veškerá motivace všech postav spočívá na tomhle principu, každý něco hraje, vše je o to složitější, že některé formy hry jsou hned zjevné a jiné zůstávají do poslední chvíle skryty. Geniální, filosofická rovina filmu. 9. filmový cit - asi nejdůležitější prvek, Pan Režisér má obrovské filmové cítění a není to jen naplňováním pravidel žánru (např. expozice bosse Costella, kdy nejdříve mluví jen jeho černá silueta, poté hovoří z polostínu a pětiminutová scéna vrcholí okamžikem, kdy Nicholson vystupuje po dlouhém ántré na přímé světlo v baru), ale i používání archaických roztmívaček i zatmívaček, výřezů, práce s detailem, s polocelky, v pointování záběrů a scén, v práci s filmovým obrazem atd, atd... Jestli se dávají v USA Oscaři takovýmhle filmům, pak to s nimi ještě není tak špatné... () (méně) (více)

Reklama

imf 

všechny recenze uživatele

Nudné, zbytečné a především neskutečně hloupé. Snaha nacpat pět hodin děje do poloviční stopáže, ve které to navíc odsýpá mnohem pomaleji, maskovaná neustálým fuckováním, které snímek shazuje na úroveň debutantského pokusu nedostudovaného rappera. A co vám do hlavy nenatluče fuckující Nicholson a zoufale přehrávající Damon, to zvládne šílený irský soundtrack. Poslední půlhodinka je dokonalou parodii na původní předlohu, ale ani pro ty kdo ho neviděli, není Departed žádným ternem. Udělejte sami sobě službu a buď si půjčte Volavku nebo se podívejte na nějakou policajtskou klasiku (takoví Prohnilí jsou oproti Departed hotovým veledílem a ještě docela zábavným). Fuck it, Marty. Fuck it. :) ()

Melies 

všechny recenze uživatele

8 / 10 Scorseseho dva a pol holdinová expozícia násilia, intríg a korupcie je pomerne tvrdý oriešok - a je úplne jedno, či ste divák snažiaci sa nestratiť v spletitom klbku vzájomných vzťahov medzi všetkými tými figúrkami, ktoré sa mihnú na plátne, alebo skromný recenzent lámajúci si hlavu nad tým, ako toto technicky brilantné, no dejovo trochu preplácané dielko čo najobjektívnejšie oznámkovať. Situácia je o to komplikovanejšia, že film nemá na prvý pohľad viditeľnú chybičku, ktorá by vám už od počiatočných titulkov brnkala na nervy a slúžila tak ako dobrá zámienka na zníženie celkového hodnotenia - bezchybne vybratí herci pôsobia v koži svojich postáv úplne prirodzene a dotvárajú ich niekedy až príliš ploché charaktery, originálny hudobný podmaz na čele s agresívnym írskym folk metalom perfektne dokresľuje celkovú atmosféru a nestarnúci Martin s prehľadom a šarmom sebe vlastným mení rytmus rozprávania, gejzíry brutality necháva rozplynúť v trýznivých prehovoroch hlavných postáv a udržuje tak diváka v stálom napätí. Čo je to však platné, keď sa zo strachu, že sa v zamotanom príbehu nadobro stratíte, nemôžete ani na minútu uvoľniť a celý film si skutočne vychutnať? Našťastie, druhé pozretie, ktoré si v tomto prípade určite dožičím, by mohlo tento nedostatok nadobro odstrániť a Departed by sa pre mňa definitívne stal tým, čím si zaslúži byť - skvostnou drámou z prostredia bostonského organizovaného zločinu, zručne natočenou, výborne zahratou, nevídane drsnou a neskutočne zábavnou. ()

H34D 

všechny recenze uživatele

Scorsese přizpůsobil době nejen ukotvení příběhu, ale i svůj osobitý způsob režie - už žádný hlas vypravěče ani lidské vyznění, Skrytá identita je nekompromisní, moderní kriminálka. Zamotaná je právě akorát, aby vyžadovala divácké soustředění, ale na oplátku byla intenzivní a svěle bavila i fascinovala svou vypjatou atmosférou a chemií mezi postavami po celou dobu nadprůměrné stopáže. I běžné konverzace tak působi dramaticky, či dokonce akčně. Na druhou stranu mám ale pocit, že je všechno bráno poněkud "letem světem", občas se spoléhá na náhody a vykreslení charakterů zachraňuje až na poslední chvíli plejáda charismatických herců. 9/10 ()

Galerie (204)

Zajímavosti (65)

  • Ve scéně, kdy Colin Sullivan (Matt Damon) stojí před policejní budovou a chystá se na pohovor u zvláštní vyšetřovací jednotky, je možné najít jistou záběrovou podobnost s filmy o Jamesi Bondovi. Tím myšleno úzký kruhový záběr, který se postupně rozšiřuje. Tento druh záběru je použit téměř u všech úvodu Jamese Bonda a je jakousi „ochrannou známkou“ této série. (LucasAbelle)
  • Jack Nicholson (Frank Costello) původně účast ve filmu odmítl; ke změně názoru ho přiměla až osobní návštěva Martina Scorseseho a Leonarda DiCapria (Billy Costigan). Na nabídku nakonec kývl také proto, že si po několika komediálních rolích chtěl opět jednou zahrát padoucha. (don corleone)

Související novinky

Ze Skryté identity bude seriál

Ze Skryté identity bude seriál

24.08.2016

Zrovna včera jsme tu řešili, jak se streamovací služba Crackle ujala Ritchieho Podfu(c)ku a (po vzoru Farga) z něj udělá samostatně fungující seriál. A víte co? Přesně to samé teď potkalo i Skrytou… (více)

DiCaprio krutým zabijákem

DiCaprio krutým zabijákem

12.08.2015

Gangy New Yorku, Letec, Skrytá identita, Prokletý ostrov a Vlk z Wall Street. Pětice společných filmů Leonarda DiCapria a Martina Scorseseho je impozantním odkazem, který se již brzy rozšíří o šestý… (více)

Mark Wahlberg je „desperado“

Mark Wahlberg je „desperado“

19.12.2012

Ale nebude mít kytarové pouzdro s bouchačkami. Spíš kufry plné kokainu. Ve filmu studia Paramount American Desperado si totiž zahraje Jona Robertse, známého drogového dealera ze sedmdesátých let.… (více)

Scorsese a DiCaprio jsou závislí

Scorsese a DiCaprio jsou závislí

28.08.2011

Jeden na druhém a tentokrát i na hazardu. A připojí se i William Monahan (foto), scenárista oscarové Skryté identity. Žádný div, že opět půjde o remake – tentokrát filmu The Gambler z roku 1974. Jeho… (více)

Reklama

Reklama