VOD (1)
Epizody(9)
-
Veliké bourání (1918) (E01)
-
Den po Mnichovu (1938) (E02)
-
Kulka pro Heydricha (1941) (E03)
-
Všechnu moc lidu Stalinovi (1948) (E04)
-
Zabíjení soudruha (1951) (E05)
-
Musíme se dohodnout (1968) (E06)
-
Je to jen rock'n'roll (1976) (E07)
-
Poslední hurá (1989) (E08)
-
Ať si jdou (1992) (E09)
Obsahy(1)
České století je otevřenou sérií autorsky zpracovaných televizních dramat, která se vracejí ke klíčovým událostem českých dějin z pohledu jejich hlavních aktérů. Televizní cyklus, vytvořený podle scénáře spisovatele Pavla Kosatíka, nabídne nezvyklý pohled na mezní okamžiky moderních dějin naší země od roku 1918 do roku 1992. V každém z devíti dílů se zaměří na jedno datum a klíčové aktéry, jejichž tehdejší rozhodnutí měla mít osudové důsledky pro celý národ, i pro ně samotné. Každý hráč měl v rukou nějaké karty a rozhodoval se, jaký trumf vynese. Autoři Českého století nehodnotí, jestli šlo o dobrý, nebo špatný tah, spíše je zajímá osobní příběh „národního" aktéra své doby. (Česká televize)
(více)Videa (7)
Recenze (452)
Zajímavá koncepce, jistá režie, ale výsledek nevyrovnaný v závislosti na tom, čí hlava mluví. Pojmout Beneše jako existenciálně zcizenou postavu, která mluví, jako by jí hlas nepatřil, je zajímavý, ale to mi nezabrání u jeho monologů dřímat. Nejvíc mě baví Sedláčkova práce s nedějovými detaily, které často shazují dějinný patos. Komunistický diptych zvedl úroveň o třídu výš. Zejména schopnost vypořádat se s traumatickými tématy civilně a převážně bez démonizace je chvályhodná. Sedláček s Kosatíkem dokázali najít v komunistických pohlavárech lidi, což je po dvou dekádách bezpohlavních karikatur epochální úspěch. Vyorálkův Gottwald je nejlepší porevoluční filmová postava - nejen mírou demytizace, ale především způsobem, jakým si herec poradil se zprofanovanou mocenskou maskou. Volám už roky po něčem, co nám pomůže "pochopit" dějiny jinak než jako gambit pravdy a lži, České století k tomu má zatím zdaleka nejblíže. ()
ČT1 HD - 1.díl: Jelikož tento první díl vysílali ve sváteční den (28.10.), nebylo od věci si připomenout, jak to tenkrát bylo. A tak jsem k TV také zasedl. Martin Huba v roli TGM obstál a za celkové zpracování chválím. Musím ale říct, že mi pár desítek minut trvalo, než jsem se pořádně chytil. Informací na nás tvůrci ze začátku vyklopili celkem dost, a tak člověk 100% neznalý dějin, měl trochu problém. Od druhé půle už to bylo ok, ale zde jsem měl pro změnu pocit, že se skákalo v době poměrně rychle. V jednu chvíli byl děj v roce 1914, za pár minut 1916 a za chvíli už Masaryka vítali na nádraží a říkali mu pane prezidente. Buď dát prostor každému období stejné, anebo ještě pár minut v závěru přidat, abychom věděli, co bezprostředně (tím myslím pár dní) předcházelo zvolení TGM. No...uvidíme, co se celkově z tohoto projektu vyklube. Zatím 70% // ČT1 - 2. díl: Tenhle díl byl hodně dobrý. Mělo to skvělou atmosféru, spád, napětí, skoro jako hraný film. Beneš, Moravec, Mnichovská dohoda,...to vše velmi dobře znázorněno. 90% // ()
Nemůžu si pomoci, ale nesdílím většinu ze zdejších výtek, mně se České století nadprůměrně líbí. Je třeba si uvědomit, že se zde podávají vlastně dějiny politiky, a ta se neodehrává v honičkách aut a přestřelkách, ale převážně v dialozích v kancelářích, na poradách a konferencích. Měl-li se seriál zhostit svých ambicí, stěží se mohl vydat jinou cestou a stěží také mohl dopadnout lépe. Po posledním dílu jsem přidal i pátou hvězdu. ()
Je to celý tak minimalistický a dialogový, že by to klidně mohlo fungovat i jako rozhlasová hra. A tahle jsem to taky vstřebával. Kosatík, co jsme četl jeho knížky, je velký odpůrce národních mýtů a tady to teda jede "padni komu padni. Musím teda podotknout, že v téhle sérii se u většiny scén nemohl opřít o reálné prameny, takže ty dialogy nějak tu líp tu hůř odrážejí pověst daných postav. Nicméně z toho, co tak vím, bych řekl, že to v zásadě typologicky sedí, včetně té určité primitivnosti a dělnickosti u dílů o komunistech. Hodně mě bavil díl o 89. roce, kde Havel zdaleka není tak svatý, jak bývá někdy ex-post ukazován. V souhrnu bych řekl, že to je jeden z nejzajímavějších kousků, které ČT vytvořila. ()
Velké bourání: Herecký koncert Martina Huby v možná až příliš odměřeném a ukecaném úvodu do našich dějin. Sedláček sice umí šikovně pracovat se scénářem, cit pro ikonické záběry mu také nechybí a herci ze sebe vydávají všechno. To samozřejmě není vůbec málo, chybí tomu ale zatím jakási přidaná hodnota, která by tuto mírně nadprůměrnou, avšak malinko odměřenou podívanou, povýšila z úrovně pouhé učebnice dějepisu.70% Den po Mnichovu: Tohle už je přece o malinko lepší. Výtečně prokreslené charaktery Beneše a Moravce, opět velký důraz na precizně napsané dialogy a hlavě skvěle budované napětí mezi postavami. Daniel Landa si sice někdy plete televizi s koncertním pódiem, ale i tak to svým hlasem v klidu uřve a výbornému Martinu Fingerovi skvěle sekunduje. Z některých scén už pak začíná jít příjemný mráz po zádech. 70% Kulka pro Heydricha:: Stoupající tendence pokračuje zatím nejlepším dílem plným plánování, politických debat a jako vždy bezchybným Ivanem Trojanem.Robert Sedláček sice možná používá stále stejné postupy a sází pořád na totožné koně. Komu by to ovšem vadilo, když svůj styl vypiplává každým dílem do čím dál větších detailů a kvalita rapidně roste každým dalším nedělním večerem. I z na prvního pohledu obyčejného plánování tak zvládá vykouzlit ke konci skoro až mrazivou podívanou. Minimálně dialogy mezi Edvardem Benešem a německým politickým zástupcem pak budou v mnoha divácích rezonovat asi hodně dlouho. Minimálně do další epizody.80% ()
Galerie (404)
Zajímavosti (42)
- V díle o Rudolfu Slánském se objeví rádio Zvezda 54, které se - jak už označení napovídá - vyrábělo v letech 1954-1955. Děj dílu ale končí na sklonku roku 1952 a Gottwaldova smrt v roce 1953 je již zmíněna jen slovně. (Mates2106)
- Bohumil Klepl jako Tomáš Ježek v díle "Ať si jdou" při grilovací scéně používá sůl od součastného výrobce, který nebyl v roce 1990 na trhu. Papírové ubrousky v roli, které používá, táké ještě nebyly na českém trhu běžně k dostání.Oldřich Vlach jako František Vlasák popíjí pivo z moderní lahve s čárovým kodem a názvem Pilsner Urquell. Vroce 1990 měla láhev jiný tvar a pivo mělo na etiketě název Plzeňský prazdroj. (Smells)
- V poslednej deviatej epizóde Ať si jdou (1992) (2014) slovenský premiér Vladimír Mečiar (Marek Ťapák) prichádza rokovať do Prahy 6. decembra 1990 a českému premiérovi Petrovi Pithartovi (Miroslav Hanus) hovorí, že parlament odmietol zmeny v kompetenčnom zákone a chce vyhlásiť nadradenosť slovenských zákonov nad zákonmi federálnymi. Na čo Petr Pithart odpovedá, že zvrchovanosť už predsa vyhlásili. Deklaráciu o zvrchovanosti, ale SNR prijala až v 1992, keď bol Vladimír Mečiar druhý raz premiérom. (ČSFD)
Reklama