Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou

Ani pětašedesát let od konce jedné z nejhrůznějších kapitol v dějinách lidstva by nemělo znamenat postupné zapomínání na malé a velké tragédie této doby. Stejnojmenná Lustigova povídka je jednou z děsivé mozaiky nacistických zvěrstev, která jsou v tomto případě reflektována na základě postupné konfrontace iluze a reality. Klam a iluze se tu stává jedním z prostředků ďábelské hry, jakou kat hraje se svými oběťmi. Předem vyřčený ortel nad šestičlennou skupinou zámožných židovských multimilionářů je umně skrýván za fasádou líbezné servility, která je ovšem výrazem absolutního pohrdání, výsměchu a zákeřné podlosti. Mimořádný zážitek zaručují samozřejmě herecké výkony všech zúčastněných, zejména Adamírova tvář korektního důstojníka nabízí věcný a mnohem reálnější pohled na principy nacistické demagogie, která mimo jiné spočívala v obratném slovíčkaření. Židovské sexteto, jemuž vévodí velkorysý Cohen v podání Martina Růžka, a doplněné o nevinnost mladičké dívky, vytváří jakýsi archetyp biblické apokalypsy, kde neexistuje možnost spasení. Alarmujícím signálem Lustigových próz je myšlenka, že člověk by se neměl spokojit s povrchním přijímáním toho, co je mu vydáváno za skutečnost, ale že musí být stále ve střehu proti silám zla, které se skrývají pod lákavým zevnějškem a podbízivými hesly. (20.08.2010)

Kniha vznikla, když autor A. LUSTIG hledal nějakou statečnou ženu, mezi tolika českými kolaborantkami za II. SV. Podařilo se mu ji najít, ale jen jako příběh jiných. A napsal tuhle hezkou knížečku. A podle ní byl natočený i tenhle zajímavý film. herečka Lenka Fisherová, česky Fišerová byla v tomhle čase velmi hezká i pro kameru zajímavá. Proč nehrála ve více filmech? Kateřina, kterou ztvárňuje, tak pochopila, že nepřežijí, zatímco ostatní doufali. A když si byla jistá, tak byla ihned činná. Chyba v obsahu. Nacisté nepovažovali židy za nižší rasu, ale naopak za sobě rovnou, proto říkali - buď my nebo židé, pro dvě silné rasy není na světě místo. Slované měli to štěstí, že je nepovažovali za myslící bytosti, ale za schopné dělníky, které by měli Třetí říši sloužit... (04.09.2010)

S veľkou eleganciou ich ten Brenske obral o všetko a poslal do pekla. (16.01.2017)

Přímo se nabízí srovnání se Spalovačem mrtvol. Zatímco ten se časem a rostoucím kultem kolem něho přetavil v černou komedii, Motlitba je mrazivá (o rabínovi halícím se do vlasů mrtvých Židovek se mi možná bude i zdát). Od počátku je více méně jasný osud hrdinů, přesto ale film ani chvíli nenudí. (20.11.2008)

Vynikajúci televízny počin rieši sugestívnym spôsobom temnú časť histórie záchrany židovských boháčov pred koncentračným táborom. (19.12.2020)

Srovnatelné s Lustigovou předlohou. Hodně komorní, takže vlastně ani televizní forma nevadí. (04.11.2011)

For Me 87% (24.01.2009)

Velikou škodou je, že v dnešní době není česká produkce schopná natočit snímek, který by se kvalitou a hlavně atmosférou aspoň přibližoval či snad dokonce rovnal. Celý snímek je pouze ukázkou hrůzostrašné mozaiky dávající dohromady dokonalý přehled o hrůzách, které se děly za 2. sv. války ze strany nacistického Německa. Doporučuji každému, koho aspoň trochu zajímá válečná tématika či "pouze" atmosférické snímky. 90% PS: herecké výkony jsou na nebývale vysoké úrovni (07.03.2014)

Na Modlitbě pro Kateřinu Horovitzovou mě fascinuje především, jak se v té nejvyhrocenější situaci střetávají ty nejodstředivější promluvy. Na pozadí ujařmených hlasů vnášejících svá svědectví o všudypřítomném popelu, která činí zem pod nohama sypkou, se konstruují na tomtéž pohyblivém podloží sebevědomé i nejisté stavby strategií osvobození se. Každým slovem se ale sesouvají. Nad ně hřmí až neskutečně odlidštěný a vyprázdněný rétorismus nacistického důstojníka řídícího imitaci výměny předem odsouzených k smrti, řeč maskující lež mnohomluvným žvástem. Tato mapa skličujících trajektorií, jimiž se ubírají zaslepené mateřštiny, tlumočí vlastní, bytostně tragický příběh a umožňuje tázat se po tom, čí život tím znásilňováním trpí. Doslov v podobě vzpoury té nejslabší z odsouzených dosvědčuje, že tichý ženský hlas má větší moc než konformní vyjednávání nebo násilnická manipulace. (29.06.2019)

Při četbě povídky mě mrazilo a konec vyrazil dech. Možná proto už nebyl zážitek ze sledování filmu tolik silný, přesto ale mám potřebu udělit hereckým výkonům a postupně narůstající atmosféře zmaru a beznaděje plný počet. Jiřímu Adamírovi se ten mefistelovský esesák povedl. (08.01.2017)

Sugestivní a depresivní snímek odehrávající se na minimálním prostoru, který tvoří kupé vlaku a předsíň osvětimských sprch. Skupina amerických Židů je zde ponoukána bezskruplózím důstojníkem SS k tomu, aby vykoupila svobodu nejen sobě, ale i svým blízkým či souvěrcům. Naplno je zde ukázána zrůdnost nacistického režimu, který své vězně až do posledních vteřin udržoval v naději na lepší život. Hereckému obsazení vládli z mého pohledu Jiří Adamíra v roli esesáka a Martin Růžek coby židovský mluvčí. 90% (10.03.2014)

Je to neuvěřitelné, ale Adamírův výkon je ve své mrazivé kvalitě srovnatelný s Hrušínského Spalovačem. (01.08.2010)

"Pánové, copak vy můžete žít s vědomím, že se zachraňujete za cenu jiných lidských životů ??" - "V každém případě se zachraňujeme za cenu jiných lidských životů.." (27.01.2015)

Skvělou knižní předlohu se povedlo převést na televizní obrazovky opravdu ideálně. Na příběhu se snad ani nedalo nic zkazit, ale tu pátou hvězdičku, která z tohoto snímku pro mě dělá vyjímečnou žáležitost, dávám za dokonalé herecké ztvárnění všech postav. (17.12.2006)

Kniha je větší psycho, ale oceňuju, že je pro film zkrácená její první půle odehrávající se v koncentračním táboře, která byla v předloze k uzoufání nudná a dost nejasná. Jinak je to ale dost doslovně zfilmované s parádně zahraným oficírem Brenskym v podání Jiřího Adamíry, který ho dokázal vystihnout naprosto dokonale. (09.10.2013)

Stačí, když povím, že to bylo smutně nádherné. (02.05.2007)

Pěkně s nima vyjebali. (01.08.2010)

Minimalistická parafráze na Schindlerův seznam, kdy se bohatý podnikatel snaží vykoupit židy aby nenašli smrt v koncentračním táboře. Trochu méně poeticky pojaté, než Spalovač mrtvol avšak neméně napínavé a dramatické. "Jsem pán v sušárně vlasů, máš je krásné, pevné jako popel" nebo "Na tomhle koupališti se opaluje každá ženská náhá". Ve vší nacistické hrůze zbytky poetismu protkané dialogy plné obav a napětí plnily váhu největší. Váhu lidského života. Výtečné válečné drama. (11.10.2009)

Knížka je lepší, ale to nic nemění na tom, že tento film patří do zaltého fondu České televize. Jen škoda krátké stopáže, dřív než jsem se s hrdinkou ztotožnil, bylo po ní. (06.11.2007)

Díky tomuto filmu si budu muset znovu zvykat na herce Jiřího Adamíru a chvilku mi bude trvat než překousnu, že hrál vysoce postaveného essmana. Musím říct, že bravurně. Cynismus a úslok mu koukal z očí. Ten jeho bezelstný úsměv mě nenechával v klidu a možná mě bude strašit ze spaní. (27.02.2011)