1984

Jelikož jsem si film 1984 sehnal hned po přečtení knihy, tak jsem neměl problém se v ději nějak orientovat a film jsem bral spíš jako takový obrazový materiál ke knize a bylo by to tak za 4 hvězdičky. Pokud bych ovšem knihu neznal, tak by mě film asi moc nezaujal, protože ve scénáři je spousta děr, takže hodnocení snížim na 3 hvězdy. Ale rozhodně je to lepší, než verze z roku 1956. (01.05.2006)

"1984" je, jak by řekl Douglas, "jedna z nejlepších knih, jaké jsem kdy četl, a nebylo jich málo". Proto jsem byl na její filmové zpracování velmi zvědavý, ale po zkušenosti z obou Farm zvířat (ty nechutné happyendy!) byla má očekávání zdrženlivá. A o to příjemněji jsem byl překvapen! Zde se žádné ústupky nekonaly. 1984 je skrznaskrz depresivní podívaná z neutěšeného, a narozdíl od Matrixů a spol. tak skutečného totalitního světa (genialita předlohy nejlépe vynikne uvědomíme-li si, že byla napsána ve 40.letech) , kde je podrobeno přísné kontrole úplně vše, včetně myšlenek. ... John Hurt je úžasný, vypadá ještě strhaněji, než když ho roztrhal vetřelec:) Také hudba předběhla svou dobu. Výtky lze mít jen k zestručnění pozadí příběhu a života v oceánské společnosti (především z "Teorie a praxe oligarchického kolektivismu" mělo být přečteno víc než jen pár vět), takže diváku neznalému knihy (a zvlášť tomu, kdo vyrostl na západ od železné opony) nemusí být vše úplně jasné. I tak doporučuji každému! Ale stejně si radši přečtěte knížku:) (01.12.2003)

Snímek, jehož projekce je bez přečtení knižní předlohy naprosto zbytečná a to neříkám jako zarputilý zastánce hesla "kniha je vždycky lepší" (viz. Klub rváčů), ale jako jeden z řady čtenářů, kteří při čtení knihy žasli nad tím, jak je možné na sotva 200 stranách vytvořit tak bezvýchodnou atmosféru, kterou v různých podobách zažily všechny generace a ani my nejsme výjimkou. Na knize je strašně znát životní fáze, ve které se sám Orwell nacházel. Film sice působí depresivně, ale není obsahově bohatý a opravdu nemá sebemenší snahu divákovi nečtenáři pomoci se orientovat v ději. Navíc vnitřní monology, základní stavební kámen předlohy, tady jsou nejen hrozně strohé, ale celkově se mi zdálo, že je tvůrci dost odflákli a zařadili jen, aby si odškrtli důležitou položku knihy. (27.06.2014)

Despotické drama o absolutním totalitním režimu jehož chlebem je válka a vodou je nenávist. Film o zničení a podrobení i posledního kousku lidskosti. Měl jsem možnost číst knihu i slyšet rozhlasovou mluvenou verzi a vždy příběh zanechal silný dojem a znechucení. 80 % (10.06.2010)

Upřímně velmi slabá adaptace geniální knihy. Kvalitou je k ní mnohem blíže dokonalý Brazil. Spousta věcí je ve filmu prostě tak, že to někdo řekne, místo toho aby byly zobrazeny reálie jako takové (a že by bylo co, Winstonova práce na opravování článků, osamělé putování po Londýně), vztah s Julií je celkem nijaký, proces vyslýchání O'Brienem působí spíš jako pokec s kamarádem u piva a závěrečné polopatické sdělení "já miluju Velkého Bratra" nemá absolutně žádnou sílu. Chápu, že do scénáře se nemohou nacpat všechny myšlenky z knihy (a zvláště z Teorie a praxe oligarchického kolektivismu), resp. z hlavy Winstona Smithe. Ale to, že film naprosto postrádá atmosféru, nelze omluvit. Kde jsou všudypřítomné mikrofony, kamery, vzájemná podezíravost? P.S. Krátce po revoluci Český rozhlas knihu adaptoval jako asi devítidílnou rozhlasovou hru, které tohleto nesahá ani po kotníky. (21.11.2005)

Tak bezduché převedení do filmového média, že kdyby člověk neznal předlohu, tak nemůže pomalu chápat ani to doslovné, co se tam děje, natož to nevyslovené. Naprostá absence okolního prostoru i kontextu, ani ten Velký Bratr se pořád nedívá. Tomu říkám promrhaný Deakins, Hurt i Burton. (Viděla jsem verzi s hudbou Eurythmics a přišla mi zcela nevhodná.) Nejlepšími adaptacemi knihy tak pro mě i nadále zůstávají Brazil a Equilibrium, ať už adaptacemi jsou nebo ne. (30.01.2021)

Atmosféru snímku musím přiznat, stejně jako solidní obsazení a herecké výkony. Nejvíc u mě bodovala výtvarná stránka věci, špína, uniformita a archaicky industriální technika éry, kdy totalitní státy zažívaly zlatá léta. Jenže musím říct, že ani kniha, považovaná za nejlepší román 20. století, na mě neudělala takový dojem, jaký jsem předpokládal, a to se přitom filmové adaptaci nepovedlo kvalitám knihy ani zdaleka přiblížit. Je to proto, že Orwell psal své stěžejní dílo v době, kdy na něj podobná vize vítězství totalitních režimů, které znal z vlastní zkušenosti, bezprostředně doléhala, děsil se jí a bral jako zcela reálnou možnost, že skutečně bude mít úspěch. Jenže já se narodil do doby, která éru industriálních totalitních režimů založených na masovém pojetí společnosti překonala a ty režimy buď už dávno zanikly nebo představovaly výsměch představám jejich zakladatelů. Oni si je totiž obyvatelé už dávno vytunelovali a přizpůsobili obrazu svému. Orwell popisoval systémy, které fungují a kterým jejich stoupenci i nepřátelé věří. Ten obraz, který si pamatuju z 80. let, představoval dávno vyhnilý systém, který myšlenky těch, kteří je kdysi vymysleli, už dávno popřel. Z těch starých distopií podobného ražení na mě daleko větší dojem udělal komorní Kallocain švédské autorky Karin Boyeové. A ještě větší depresi mi způsobovaly romány o konzumním vyhnívání společnosti, jako je Konec civilizace nebo sci-fi Když ještě žili lidé. Orwell bojuje se starými démony a ve skutečnosti hrozba totality přichází dnes od jinud. Moderní technologie umožňují už dnes větší kontrolu nad lidskou psychikou a fyzickým chováním, než si Orwell dokázal představit, a někdy v polovině století bude už ta možnost kontroly absolutní. Ideologie není nutná tam, kde disponujete špičkovou technologií a mocí médií. Celkový dojem: 60 %. (16.03.2011)

Průměrná adaptace úžasného románu. (05.10.2016)

Trochu jiné než kniha, přesto to má patřičnou atmosféru. Hudební doprovod a obsazení jsou výborné. "Under the spreading chestnut tree, I sold you and you sold me" (16.08.2008)

Utopistická a fiktívna predstava budúcnosti (reality a prítomnosti) nemohla byť dôveryhodnejšie zobrazená. S kvapky nevedomosti a fikcie nás sprevádzajú počas celého deja a nakoniec sme aj tak len na začiatku. To, čo sa ale odohráva medzi tým je naozaj vizionáristické majstrovstvo. Čím pribúdajú minúty, tým sa stupňuje herecká precíznosť Johna Hurta, zavŕšená záverom, v ktorom dochádza k liečebnej kúre z ideozločinov. No aj keď to všetko je pekné, dovtedy mi tam značne chýba pridanie napätia. A je zaujímavé, ako veľmi chceli byť tvorcovia originálni, presvedčiví a realistickí, keď celú predlohu od Orwella naozaj natočili v roku 1984. Chcel by som vedieť, či to prišlo spontánne alebo vyslovene čakali aj dva roky, len aby mohli začať točiť v tom roku. 80%. (08.12.2007)

Celkem věrný přepis knihy George Orwella. Ta mi však připadala lepší a depresivnější, dávala větší prostor fantazii. I přesto si myslím, že tohle zpracování je vcelku zdařilé, zvláště díky výbornému hereckému výkonu Johna Hurta, který mě v ke konci filmu dokázal o své bolesti jasně přesvědčit. Je těžké to hodnotit, protože zde člověk hodnotí i myšlenku, která je tím nejdůležitějším, ale zasloužil se o ní Orwell (i když prý taky né tak uplně). Dám pět, ale ta pátá hvězdička je spíše z lásky ke knize. (31.07.2008)

Filozofická depresívna báseň o dôsledkoch hrozivej totality, o ľudskej budúcnosti a minulosti. Má to myšlienky, hĺbku, zároveň i formálnu krutosť a obsahovú bezohľadnosť. Keďže sa mi do rúk nedostal naslávnejší antiutopický román všetkých čias, zrejme vo mne tento pre mnohých filmový unikát nezaznamenal takú stopu, akú by mala. I napriek predpokladanej autenticite bolo pre mňa zvláštnymi mukmi to dopozerať. Žeby práve pre tú ľudskú bezcharakternosť a pomýlenosť, ktorá sa nekompromisne dotýka aj budúcich generácií? (03.04.2010)

Karikatura totalitní mašinerie, ukázka oddanosti zfanatizované a ovládané masy Velkou stranou. Během celého filmu je používán specialní jazyk či mluva " newspeak" tj. slova ze schváleného pravopisu a povoleného Stranou, natočená verze se od knižní liší minimálně, zásady, pravidla, hesla a stranické "pravdy" byly vsazeny pro jejich knižní obsáhlost pouze krátce a heslovitě, o to více je z nich cítit totalitní odpad, bezmoc a násilí. George Orwell:".....Je nemožné vybudovat civilizaci na strachu, nenávisti a krutosti. Nebyla by schopná života. Rozpadla by se. Spáchala by sebevraždu....Nějak to musí selhat. Něco vás udolá. Je to život......... (03.10.2004)

Lidská mysl je neuvěřitelně tvárná věc... Natáčel to fanda předlohy to je vidět. Na plný nejdu pro pomalý začátek a usínací tempo. Richard Burton (ve své poslední roli) i poměrně mladý John Hurt hrají výborně a není problém jim věřit každou jejich myšlenku. Popravdě jsem 1984 shlédl pouze jako přípravu na zkoušku a nakonec jsem byl mile překvapen sympatickou atmosférou nicoty a beznaděje. Kdo řídí minulost, řídí budoucnost. Kdo řídí přítomnost, řídí minulost. (05.07.2010)

Orwella geniální předloha osekaná do morku kostí, dokud nedojde na posledních třicet minut, kde autoři berou dystopickou novelu jako přes kopírák. V tom samozřejmě není nic špatného, pokud by si tak počínali již od první minuty. Na pořádnou adaptaci tak stále čekám... (03.10.2013)

Radfordovu příliš nedomrlou adaptaci jedné z největších klasik světové literatury je možno považovat - aniž bych se vědomě uchyloval k technice doublethinku - za vyloženě průměrný film hned ze tří důvodů. Primo: Je tím horší, čím více si divák znalý nepřekonatelné Orwellovy předlohy hýčká jejích myšlenkových i literárních kvalit (fakt, že 1984 je "pouze" jakousi temnější variací na Zamjatinovo My ponecháme u ledu), protože za a) její ideová i atmosférická košatost je ve filmu očesána na bolestně konformní dřeň a za b) úroveň vizuálního vyjadřování Malého bratra Radforda spadá do kolonky průměru v odstínu totalitního betonu, i když má po ruce talent slovutného R. Deakinse. Secundo: První bod je natolik transparentní skutečností, že ji nemohou přejít ani náležitě poučení jedinci, kteří už dávno počítají s diferencí mezi filmovými a literárními výrazovými zákonitostmi a specifiky a nestavějí jedno médium nad druhé podle vzorečků naivní předpojatosti. Konečně nemístně subjektivní Tertius: I když je vůči knize docela frekventovaně doslovný, přesto je, což je zdaleka to nejsmutnější, "orwellovský" asi jako interní poměry v obchodním řetězci Tesco. Pročež suma sumárově pravím, že nevědomost je v případě (dystopické) filmové podoby 1984 opravdu... síla. // Dodatek: Neobratně maskovaná výprava nuznějšího charakteru k lepšímu dojmu také nepřispívá. 2,5* (18.05.2009)

Orwellova předloha je pro mě vůbec nejsugestivnějším literáráním dílem, které mě emocionálně a myšlenkově naprosto rozsekalo a nikdy už se nebudu na svět dívat tak, jako předtím. Proto jsem měl na jeho slavnou adaptaci ještě větší nároky než na Jacksonova Pána Prstenů. Všichni tvůrci očividně dělali co mohli, proměna Johna Hurta v lidskou trosku byla velice přesvědčivá, Richard Burton jako O´Briene byl výborný (i když ďábelsky dokonalé podobě, kterou jsem si k němu ve své fantazii přiřadil se ani nepřiblížil)... Jako film funguje 1984 dobře, celkově však nedosahuje hrůzné dokonalosti předlohy. Mírné zklamání. 70% (29.08.2006)

Velký bratr se dívá. Spíše komorní sci-fi podívaná, zabalená do temného hávu, která je jakousi alegorií na stalinistická léta po druhé světové válce. 1984? Kdepak, spíš 1948. Nadčasový film se silnou myšlenkou, jen to pomalejší tempo občas lehce uspává... (16.05.2016)

Zrejme z mojej strany absolútne "nepochopené", mimo mojich zmyslov ochoty vnímať a akceptovať kvality snímku tým správnym spôsobom, no ja osobne si prezentovanie utópie predstavujem úplne inak. Toto mi prišlo na hrane fantazmagórie, podanej umelecko absurdným spôsobom, ktorý mňa osobne mimoriadne nudil, no čo je o dosť horšie, od úvodu neskutočne otravoval. Úplne mimo mňa ... (18.05.2017)

Oceánia, totalitné impérium, v ktorom vládne všemocná Strana. Veľký Brat všetko sleduje, všetko vidí, všetkých riadi. Každý ho musí milovať. Netoleruje sa žiadna forma individuality. Vymývanie mozgov, premyslená propaganda, manipulácia myslenia, krutá diktatúra, mučenie, verejné popravy. Chorá spoločnosť, kde i láska medzi mužom a ženou je ťažkým zločinom. Spoločnosť v ktorej neplatí ani to, že dve a dve sú štyri. Vojna je mier, sloboda je otroctvo, nevedomosť je sila. Tento pochmúrny, temný, depresívny, surový a značne nepokojivý snímok režiséra a scénaristu Michaela Radforda je veľmi kvalitnou filmovou adaptáciou známeho antiutopistického románu anglického spisovateľa Georgea Orwella. Nezabúdajte na to, že kto ovláda minulosť, ovláda budúcnosť a ten kto ovláda prítomnosť, ovláda minulosť. ***** (27.08.2012)