Vymítač ďábla: Zrození

Tak po niektorých tunajších ´´nadšených´´ recenziách som čakal akúsi katastrofu. Ale bol som v podstate milo prekvapený. Je pravda, že už po prvej polhodine snímok stráca dych a to rapídne, vizuálna stránka dokáže diváka udržať nad hladinou aj napriek trikovej nedokonalosti. Ako komerčný horor je to fajn. (07.06.2012)

Když jsem to viděl poprvé, když to dávali v televizi, tak jsem ještě před půlkou usnul. Ač jsem čekal hodně podprůměrnou slátaninu snažící se vytěžit z jména slavné série, to co jsem stihl vidět, než mě zlomil spánek se mi nezdálo zas tak špatné a tak jsem si to sehnal, abych zjistil, proč, že jsem to usnul. A zjistil jsem, že to bylo zcela jistě únavou a ne snímkem samotným. Ten mě totiž mírně překvapivě docela bavil. Podobné démonické horory mám docela rád a tohle vůbec nezklamalo. Jen dvě nepatrné a s jistým sebezapřením prominutelné výtky - první jsou digitální zvířata a druhou závěrečné vymítání, které mi jakožto radikálnímu ateistovi docela drásalo nervy. Ale suma sumárum, vůbec jsem nebyl zklamaný, naopak, mile překvapený. (04.12.2009)

Původně to měl být film Paula Schradera, ale ten nakonec vyšel jako Dominion, ale neoficiální verze. Tím lépe pro všechny. Renny Harlin natočil perfektní film, s vynikajícím obsazením a skvělými exteriéry i interiéry. Oproti jiným si myslím, že scénář byl docela dost promyšlený a neřekl bych že nějaká scéna byla zdlouhavá nebo zbytečná. Pokud nevěříte, podívejte se na Dominion, a děkujte za Harlina. Vznikl tady kvalitní prequel hororové klasiky, který se nemá za co stydět (nepočítám digitální hyeny z CGI). Rozhodně doporučuju a dávám 4 hvězdičky. (05.11.2006)

Pre mna je The beginning celkom dobre fungujucim napojom namiesanym z kompletnej palety hororovych prvkov. Myslim tym ľakačky, tmu, brutalitky, tajomno a zlo. Nie je to sice ziadna omracujuca zalezitost, ale ako pohodovka urcite neurazi. Urcite sa vsak od tohto filmu neda cakat ten isty feeling ako od povodneho Exorcistu a to moze byt pre niektorych "skalnych" urcite sklamanie. (27.11.2004)

Film, který je jedním velkým KDYBY. Dalo by se na něm pochválit víc věcí než exotické končiny a Skarsgard by mohl být opravdu dobrý, KDYBY ho scénář nenutil apaticky prokráčet filmem jako nedělním výletem po boku otravné manželky a rozmazlených dětí. Bylo by to strašidelné, KDYBY se pokračovalo v duchu původního snímku a sázelo na tajemno, neznámo a strach prosakující zdánlivě všedními událostmi namísto primitivní bafačky a potoky krve. Postavy by mohly diváka zaujmout, KDYBY se nejednalo o omletou sestavu zapálený mladíček, parta vyděšených domorodců, navenek silná a uvnitř zranitelná žena, ohrožené děti a hrdina prostý iluzí a neprostý povinného traumatu. To trauma by bylo opravdu strašné, KDYBY brutálně nevykrádalo jedno notoricky známé dílo. Člověk by s hrdiny sympatizoval, KDYBY se nechovali podle klasického hororového schématu "blbec tady, blbec tam, všude, kam se podívám" a byli schopní pochopit jednoduchý fakt, že zasypaný kostel uprostřed divočiny není místo, kde by člověk měl bloumat, když nemůže v noci usnout. Z agresivních hyen by šel strach, KDYBY byly strašlivé místo strašlivě digitální, takže se i divák, který má k bezcitnosti daleko, při scénách, kdy rvou lidi zaživa, popadá smíchy za břicho. Oněch kdyby jsem dala dohromady šest a tímto ďábelsky symbolickým číslem by se slušelo skončit, ale přestože tím poruším symboliku i svou zásadu, že jak kdo hodnotí jaký film, je jeho věc, neodpustím si sedmé. KDYBY se mi někdy dostal do rukou autor jisté recenze, která tomuto hrobu filmového hororu přiřkla 90%, podrobila bych ho intenzivnímu exorcismu. (21.12.2007)