Jakob der Lügner
Jakob the Liar
Jakob klamár
Režie:
Frank BeyerKamera:
Günter MarczinkowskyHudba:
Joachim WerzlauHrají:
Vlastimil Brodský, Erwin Geschonneck, Henry Hübchen, Blanche Kommerell, Manuela Simon, Margit Bara, Dezső Garas, Zsuzsa Gordon, Reimar J. Baur (více)Obsahy(1)
Tragický příběh z let druhé světové války, situovaný do prostředí židovského ghetta, inspirovaný především vyprávěním otce Jurka Beckera, autora scénáře. Hrdina filmu Jakub Heym přináší naději na život lidem, kteří již čekali na smrt. Rozšiřuje totiž vymyšlené zprávy o postupu sovětské armády. Pro tuto klamnou naději se stal lhářem, jen proto sehrál svou roli až do konce. Představitel Jakuba, Vlastimil Brodský, získal na XXV. MFF v Berlíně 1975 Stříbrného medvěda za nejlepší mužský herecký výkon. Snímek byl nominovaný na Oscara jako nejlepší neanglicky mluvený film. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (58)
Slyšel a viděl jsem to už stokrát, ale stejně mě to v tomhle filmu zase dostalo. Ti němci byli skety největší. Takto manipulovat s lidma, to je hrozné. Pan Brodský byl parádní, nejvíc líto mi bylo té hočičky, jako by za něco mohla. Stejně jako ten zbytek. ()
Úžasnej, velice silnej příběh s dokonalým výkonem pana Brodského. Nepřirovnával bych to k nějakým obřím válečným megafilmům, protože nějakou monstrózní epičností nebo čím, tenhle polozapomenutej film nedisponuje, ale svou uvěřitelností, skvělým provedením a dokonalými hereckými výkony se takovým filmům minimálně vyrovná. ()
Nádej a falošná nádej a prečo v zúfalých situáciách je lepšie nedokázať medzi nimi rozlíšiť. Ako detská myseľ, ktorá uverí rozprávke o kráľovi Benjamínovi a oblakoch z vaty. Židovské geto z celkom iného pohľadu prináša Brodský, škoda, že bez svojho vlastného hlasu a jeho kúzelnej češtiny. –––– Príbeh Jakoba Klamára sa takto nikdy nestal. Istotne nie. ... Možno sa napokon predsa len takto odohral. ()
Všechny mraky i obláčky mají svá tajemství, svůj příběh. Bolavý, ale tolik laskavý a hluboký lidský příběh o NADĚJI, lidské síle a statečnosti. Skláním se před mistrovským herectvím pana Vlastmila Brodského.(Víc o filmu krásně odvyprávěl vypravěč.) ()
Ráda bych hodnotila líp, ale nemůžu. Nepřesvědčilo mě to, bylo to nerealistické, nevím, takové vlastně o ničem. Ale třeba jsem to viděla ve špatné náladě nebo jsem to nepochopila. ()
Vážení přátelé... zase tolik bych tento film nepřecenoval. Ne každý film o židech v ghettu musí být dobrý. Tenhle není. Vizuál poněkud televizní, postavy jak z židovských anekdot, hudba bez větší hloubky... a co hůř, když film odehrávající se v minulosti, nepůsobí dobově přesvědčivě - častý problém evropských historických filmů. Brodský hraje solidně ale už jsem ho viděl v lepších rolích, navíc bohužel viděno v německém znění a Brodský bez svého hlasu je jen poloviční, tak doufám, že se někdy dostanu i k české verzi. Výše zmíněné nedostatky ale Brodského hlas určitě neodstraní. Jediné za co musím pochválit, je silný konec: SPOILER!!! Pamatuješ si na tu pohádku? Kterou? Tu o nemocné princezně... Ano. A je to pravdivý příběh? Samozřejmě že ano. Kluci říkali že je to hloupost... Co je hloupost? Uzdravit se díky bavlněným klubíčkům. Chtěla bavlněné klubíčko velké jako její polštář... Ne - chtěla mrak - myslela si že jsou mraky z bavlněných klubek... Nejsou snad mraky z bavlněných klubek...? ()
Brodský hraje velmi dobře, i příběh a vykreslení života v ghettu je dobré, jenomže jsou tam zbytečné vedlejší postavy a hlavně nadbytečné vzpomínání na život před válkou, trochu mi to kazilo celkový syrový dojem. ()
V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 1975; země původu (pouze) Východní Německo. ()
Herecký koncert v podání Vlastimila Brodského. Nebývale dobrý film z východoněmecké produkce. ()
Za výborný civilní projev pana Brodského musím přidat hvězdu, film byl hezký ale bohužel mě nezasáhl, nenašel jsem v něm hloubku. ()
Jeden z nejlepších a nejúspěšnějších filmů východoněmecké společnosti DEFA, režírovaný Frankem Beyerem. Vlastimil Brodský ve své snad nejzdařilejší roli. Příběh se odehrává v jednom nespecifikovaném židovském ghettu v Polsku roku 1944. Zde vládne, tak jako na podobně laděných místech, strach, úzkost, beznaděj. Světlo, které přijde pro obyvatele tohoto prostředí, vzejde od samotného jednoho člena tohoto nehostinného místa. Když se Jakub vysloví o tom, že Rudá armáda je již blízko, a co nevidět je přijde osvobodit, najednou pro všechny přítomné Židy, ožívá naděje na život, na lepší zítřky. Jenže tato informace je jen prostá lež, a ani rádio, ze kterého Jakub má údajně všechny dostupné zprávy není skutečné. Pomalu plynoucí film, zachycující tísnivou a skličující atmosféru ghetta, ve kterém stačí alespoň nepravdivá, o to víc silná myšlenka, jenž dokáže pohnout vírou v utrápených lidských životech. ()
Krásny film. Rozbeh trošku trvá, ale potom je to krásny film! ()
Skvělé herectví Vlastimila Brodského není třeba vůbec zdůrazňovat, jednoduše opravdu skvělé. Příběh a zpracování už tolik k vyzdvižení není, možná i díky tomu, že tzv. "koncentrační" filmy o holocaustu opravdu nevyhledávám. ()
Nemuzu si pomoct, ale prvni hodina byla odvypravena dost nudne, az jsem si myslel, ze to proste nedokoukam. Poslednich dvacet minut uz je jina kava. Ale stale je to dost pribrzdene. A Broda, kdyz je nadabovan nemecky, to me srdce krvaci - pulka jeho herectvi je pryc a ja to tomu snimku nejak nemuzu porad odpustit. A on je jednicka, ale to uz vsichni davno vime. Me se ten zpusob zfilmovani tyhle latky teda nelibil. Je to TV inscenace. ()
Nekompromisně za 5!!! Výborné zpracování a vinikající výkon pana Brodského, bůh s ním!!!! ()
Film jsem nikdy neviděla a to už jsem na světě nějaký ten pátek.Zřejmě se málo hodil do atmosféry normalizačního procesu.Připojuji se ke všem obdivovatelům herectví Vlastimila Brodského, které zcela určitě přispělo k oskarové nominaci. ()
Píše se rok 1944 a nacisté začínají pomalu prohrávat válku. V jednom polském ghettu žil muž jménem Jakub Haym (Vlastimil Brodský). V podstatě je to dobrák, který však ve své dobrotě neváhá zajít až za hranici pravdy. Jakub se v této těžké době snaží pomocí svému okolí tím, že popouští uzdu své fantazii. V jednom okamžiku se však ona uzda téměř utrhne a ani sám Jakub neví, jak z toho ven. Jakub je totiž lhář. Tento snímek je jedním z nejlepších snímků zabývajících se tematikou života v ghettu za 2. sv. války. Ve své odlehčené poloze – to když Jakub zlehčuje realitu – jde téměř o poetický film. Ve své realistické poloze se snaží zachytit dobu veskrze opravdově, pomocí výpravy, atd. Jedinou podivností, která se ve filmu objevila je kostýmní detail, a to našívání Davidovy hvězdy z obou stran oblečení. Ve skutečnosti to tak nebývalo, protože logicky byl nedostatek všeho a tedy i látky, a tak se hvězda našívala jen zepředu na nejdůležitější část oděvů, převážně svrchních. Oboustranné našívaní hvězd však může mít i symbolický smysl, který podrhuje Jakubovo fantazírování. Je to vlastně jeho příběh, tedy proč by to tak nemohlo být. ()
Fajn. Nejvíce chytnou za srdce scény s holčičkou (zrovna tak velkou dceru nyní mám, o to víc jsem to procítil…) ()