Marie Antoinetta

Pop star 18. storočia a jej príbeh zachytený týmto filmom Sofie Coppoly. Príbeh mladého dievčaťa prichádzajúceho z Rakúska aby sa vo Francúzsku stala ženou a kráľovnou. Neuveriteľne kvalitne natočený film v ktorom ma réžia Sofie skutočne dostala. Film ktorý sa až na malé odchýlky drží skutočného života Márie Antoinetty a do istej miery príliš idealizuje a stavia na piedestál, je aj napriek uvedomeniu si týchto účelových aspektov skutočnou lahôdkou ktorá nepôsobí na diváka násilne. Možno by mu síce neuškodilo v určitých pasážach hlavne prvej časti filmu trochu zostrihať a v druhej naopak odstrániť prílišnú skratkovitosť no v celku ak sa odosobním od skutočnosti je tento film vynikajúci. Skvelá kombinácia hudobných motívov a ich striedanie od situácie na filmovom plátne, doplnená krásnymi kostýmami a prostredím. Hoci vo filme nie je množstvo dialógov, Sofia Coppola nám predostiera tento životný osud cez pocity a emócie ktoré sa zračia na tvárach a v konaní hlavých postáv a darí sa jej to majstrovsky. Kirsten Dunst bola v skutku geniálnou voľbou pre obsadenie hlavnej hrdinky a majstrovsky sa dokáže vcítiť do svojej postavy a „predať“ ju tak aby sme ju milovali takú aká bola. Film pre mňa vo všetkých smeroch úžasný... (10.02.2008)

Zajímavý a strhující film zabíjí druhá polovina, která vypadá, jako by místo scénáře točila moje oblíbená režisérka podle písmenkové polévky. Škoda. (03.03.2008)

Kdo čeká historický film, bude zklamán. Nešťastně je zde smotaná historie s přítomností. Rádoby historický film doplněný o "moderní hudbu", přeplácaný. Diváka zaujme skvostný Versailles plný luxusu. Všude dortíčky, šaty, botičky. To člověka zaujme, ale Marie Antoinetta jako osobnost se v tom ztrácí. Absence děje tomu moc nepřidá. Když už jsem si myslela, že se tam konečně začalo něco dít, tak film skončil. Ani oblíbená herečka Sofie Coppoly Kirsten Dunst mi tam příliš nezapadala. Třináctileté holčičky film zřejmě nadchne, ale mě neoslovil. (26.05.2008)

Snímek o takové Paris Hilton o pár století zpátky. Sofia Coppola (ne, Rosto, opravdu se nejmenuje Kofola) opět září. I když Kristen Dunst opravdu nemusím (její obličej mi připomíná takovou klasickou americkou high school pipku), tady je naprosto úžasná. Zhýralou šlechtičnu, která si kupuje každý den nové oblečení a kalí za prachy Francouzů, nemohl hrát nikdo lepší. Film, kde se zdánlivě celou dobu nic neděje, má úžasnou atmosféru, skvělou výpravu a vynikající herce. Nezapomenutelná scéna: když se Marie Antoinetta poprvé setká s Madame de Polignac v divadelní loži. (19.09.2008)

Mám ráda historické filmy. Pro mě naprosto nezajímavý nudný film, u kterého mi navíc vadila moderní hudba, která se mi k historickému filmu nehodila. Myslím, že příběh Marie Antoinetty je zajímavý a mohl by být zpracovný mnohem lépe. (10.01.2009)

Nevím, čím si toto "drama" vysloužilo 71%, jedině snad z úcty k předchozí Sofiině práci. Začátek by ještě ušel, ale pak už následuje jen ubíjející nuda, s naprosto nehodící se hudbou do filmu z této doby. Nějak ani nevím, co to vlastně mělo být. Žádné drama, žádná biografie ani historický film. Snad jen změť pocitů Marie Antoinetty, prošpikované spoustou jahod a sektu. Závěr katastrofální. Hvězdička navíc za kostýmy a vůbec celou výtvarnou stránku. (11.01.2009)

Prostředí a děj by byli zvkvělé a co mi v tom to filmu chybělo byla akce... Celý film sem se těšil, že aspoň dobití Bastily bude pěkně udělané, ale čekal jsem zbytečně... Jediné co bylo, že přišel sluha a oznámil útok králi Ludvíkovi. Jinak obsazení ,,spider-manky" Kirsten Dunstové do hlavní role, byl vítečný tah. (11.01.2009)

Tvorba Sofie Coppoly pro mě začala být velmi přitažlivá. Byla jsem zvědavá na její nejnovější výrobek, ale Marie Antoinetta mě trochu zklamala. Výšin Lost in Translation nedosáhla. Musím však uznat, že se režisérka nebojí zabalit "profláknutá" témata do nového hávu. Životní příběh Marie Antoinetty na pozadí politických zápletek hýbajících Francií 18. století je již mnohokrát probraný. Sofia Coppola se zaměřila zcela jiným směrem. Nezapřela své předchozí tendence, které věnovala oslavám ženství a i zde pokračovala v podobném duchu - Marie Antoinetta byla v podání Kursten Dunst úchvatná: noblesní, nádherná, křehká, skrytě vášnivá, rozmazlená přepychem, vždy sexy, prostě k sežrání. Režisérka dokázala strhujícím způsobem vykreslit přepych francouzského dvora a ustrojila Kursten do bezpočtu nádherných šatů, střevíců a také pompézních účesů. Zachytila její proměnu ze skromné rakouské princezny v rozmařilou francouzskou královnu. Staré téma oživila tóny moderní hudby, která mě zprvu šokovala a trochu rušila, ale v průběhu filmu jsem si na ni zvykla a začala mi k postavě dynamické Marie Antoinetty pasovat. Jako dobrý vtip považuji tenisky, které se objevily v záběru, když si královna zkoušela boty... Sofia Coppola dokázala historické osobnosti ztělesnit v normální lidi "dnešního typu", s podobnými ztřeštěnými nápady, vrtochy, "pařbami", ale i problémy a osobními boji. Sofia byla opět skoupá na slovo a opět se věnovala spíš prožitkům a krásným momentkovým scénám... než důslednému popisu děje. Za to díky Sofie - to ti fakt jde. Víc jsem však ve filmu nenašla. Chyběl mi v něm příběh - ten film plynul od někud nikam... Po shlédnutí jsem si musela dostudovat některá historická fakta, abych se v historických náčrtech režisérky vyznala. Její Marii Antoinettu mezi historické filmy skutečně řadit nemůžeme. Ani drama mi nepřipadá jako příhodné označení - spíše lyrické obrazy. (05.04.2010)

čakal som viac histórie, viac politiky, viac myšlienok rodiacej sa veľkej francúzskej revolúcie, ktoré sa preniesli až za oceán a hlavne som bol zvedavý na humánny vynález doktora Guillotina, ktorý mala tú česť osobne vyskúšať aj Mária Antionetta, no videl som len módnu prehliadku, cukrársku šou a zvláštnu modernú hudbu, ktorá pôsobila na môj vkus dosť rušivo. Formanov Amádeus sa nemusí báť konkurencie. (29.05.2010)

Mám ráda historické filmy, ale co je moc, to je moc. Bezdějová slátanina, na mě moc americká. Příšerná hudba, příběh to poněkud postrádá a je to strašně nepřesvědčivé. Spíš mi to přišlo jako parodie. (29.01.2011)

Nedávno jsem viděla Vévodkyni a byla osudná chyba tyto dva filmy srovnávat.. Na Marii Antoinettě mě uchvátily maximálně kostýmy.. Kirsten Dunst je sice roztomiloučká ale prázdná tvářička. S Vévodkyní, jakožto životopisným filmem, se tohle nedá srovnávat. (28.02.2011)

Co hodnotím kladně je velmi milá Kirsten Dunst, kostýmy, výprava a taky ta moderní hudba. Co už moc Coppolové nevyšlo, je styl vyprávění. Nečekal jsem žádnou upovídanou frašku, plnou historických faktů, ale nečekal jsem ani, že se první polovinu filmu budu celkem nudit. Coppolová dobře vyjádřila pohnutky mladé panovnice a velmi dobře vystihla absurditu tehdejší monarchie, chyběli mi ale silné okamžiky, něco co by film pozvedlo u diváka v nezapomenutelný zážitek. (05.03.2011)

Film nejspíš sám o sobě i ucházející, nýbrž hudba se tam vůbec nehodila. Na začátku, když běžely jenom úvodní titulky jsem si myslela, že to bude film převedený do moderní doby pro puberťačky. (18.01.2012)

Právě zhlédnuto, takže jaké jsou čerstvé dojmy? První věty co se ozvaly - to bylo o ničem, strašně se to táhlo. No, ano, ve své podstatě se tam nic moc nestalo. (To, že se"nic nestalo" se řešilo skoro 3/4 filmu.) Dočkali jsme se více méně jen podrobného popisu života na francouzském dvoře, který byl určitě pro mladinkou Marii zpočátku dost traumatický. K tomu hezké obrázky Versailles a pěkné kostýmy. Ale tak nějak mě to nepřesvědčilo, že bych měla s Marií soucítit, i když se Sofia Coppola zřetelně snažila o její rehabilitaci. Bylo to takové bezkrevné, chyběly mi tam pořádné emoce. Kirsten Dunst byla většinu času k zastižení s jedním/dvěma výrazy obličeje a trpně snášela svého neschopného manžela a dvorské intriky. Myslím, že si ohledně toho mohla paní režisérka klidně trochu popustit uzdu fantazii a aspoň nějakou akci tam vystřihnout. Hned by mi byla Marie sympatičtější. A ta moderní hudba? Při úvodních titulcích jsem začala nadávat na ty idioty v televizi, že tam pustili jiný film. Ale nakonec se mi vlastně docela líbila, i když trsání jak na diskotéce byl docela odvaz... Takže celkově lepší průměr. (21.01.2012)

Tento film zabíjí hlavně soudtrack. I když dobrý. (23.01.2012)

Opravdu nesnáším, když se do historického filmu vnáší prvky moderní hudby. přijde mi to absolutně nevkusné, takže hudbou mně tento film rozhodně nezaujal, proto strhávám první hvězdu. Další je výběr hlavní herečky. Myslím, že třeba taková Scarlett Johansson by se do role hodila více, hlavně vzhledově. Ve filmu není znázorněn žádný rozvoj osobnosti, což mně dost překvapilo a zarazilo najednou. Některé scény jsou až absurdní.Jednoho dne se MA konečně po 7 letech dočkala sexuálního aktu se stydlivým manžílkem a téměř v dalším záběru už se rodí miminko, no super.:) Hlavně že měli děti celkem 4, ale proč by! místo dětí tam radši šoupnem 10 scén s vybíráním látky na snobské šaty. Další věc je, že nikde není znázorněn královnin konec, který byl převratem celé Francie a na který čekáte celý film. Už to graduje, vaše napětí je čím dál, tím silnější, myslíte si,že už to musí přijít a v tom se přistihnete, jak koukáte s otevřenou pusou na běžící titulky.a to mě mrzí nejvíc. Takže za to druhá hvězda dolu. Jinak herci hrají skvěle a výběr kostýmů je úžasný.3* se zavřeným okem. (23.01.2012)

2* pouze za vynikající kostýmy, výpravu a výkon Kirsten Dunst. Marie Antoinetta je téma více než hodné zfilmování, ovšem tento počin se nepovedl. Celý dojem zkazila zejména hudba a zbytečné scény typu patnáctiminutová chůze po parku a dívání do neznáma. Dunst svou roli zahrála výborně, ona za to nakonec nemůže, ale paní režisérka se mohla více posnažit. Každý průměrně vzdělaný člověk ví, že byla i s manželem popravena gilotinou a v životopisném filmu něco takového ani nezmínit není úplně v pořádku.... (23.01.2012)

V hlavě mi utkvěly hlavně mísy a talíře s jídlem a desítky šatů a střevíců. Sem tam ještě nějaká ta intrika a flirt. Výtvarná stylizace a kombinace historické doby s moderní hudbou byla určitě zajímavá, ale ocenil bych také trochu víc děje a událostí. Výrazně mě snad zaujala jen ta scéna s "předáním" M.A. na hranicích. S.C. nenatočila ani tak historický či životopisný film, ale spíše dvouhodinový videoklip. Určitou představu o osobnosti M.A. ale divák přeci jen dostane: ráda se bavila, občas se nudila, hodně utrácela, cítila se dobře v přírodě a s nekňubou manželem dlouho nemohla otěhotnět. Film je plný jemných nálad, ale celková atmosféra poněkud stereotypní až nudná. (24.01.2012)

Ženská duše Sofie Coppola vdechla filmu dostatek marnivosti, která na dnešní dobu skvěle reflektuje charakter takové postavy, jakou byla v historii Marie Antoinetta. Grandiózní přehlídku kostýmů, "rozkošných" dortíků, divokých večírků započíná kontroverzní soundrack, který divákovi směle oznamuje, že předpokládané konvence z učebnice dějepisu se zde nedočká. Přesto lesklá skořápka francouzského dvora v intimních scénách odhaluje dávku emocí a citovosti, kterou Coppola zachycuje s neobyčejným taktem. Skvělý je i kontrast monumentálního Versailles s obdobím, kdy si Marie hraje na venkovaku, a přebývá ve svém letním sídle. Všechny tyto scény pak působí jako příjemná impresionistická vsuvka, zrcadlící ticho před bouří. (24.01.2012)

Sofia Coppola je podle mého názoru jedna z nejlepších režisérek 21. století. Její filmy mají šmrnc, jsou originální a divák se při nich nenudí (aspoň teda já:) Ikdyž historické filmy nemám ráda, tento ano. Ale proč? Sofia zde mísí věci ze současnosti do minulosti (například záběr na pár Conversek ve spleti střevíců je úžasný:) + vynikající doprovodný soundtrack a kostými. Tleskám! A Kirsten svoji nelehkou roli hraje dobře. + Poslední záběr na zničený pokoj na zámku Versailles je skvělou třešničkou na závěr. Ostatní by tam ještě dali, jak Marii vedou na smrt, ale Sofia to prostě utne a konec, žádný přehnaný "bad end". (07.02.2012)