Nastala chyba při přehrávání videa.
  • KarelR
    ****

    Marie Antoinetta mě donutila hodně přemýšlet, jestli je povedená nebo ne. Nakonec jsem dospěl k názoru, že ano. Nová krev v podobě hudby mi dokonale sedla a mrzeli mě spíš ty návraty k hudbě klasické. Také čím víc jsem pátral po historických faktech, tím víc jsem zjišťoval, že jsou skvěle zapracované do příběhu a na to, že historicky příběh Marie vyznívá hrozně negativně, je zpracován s ohromnou lehkostí a grácií. Ohromným plusem je samozřejmě vynikající Kirsten a ani vedlejší postavy nezklamou, ať už je to Cooganův překvapivě snesitelný poradce nebo Schwartzmanův budoucí vladař, co ne a ne Kirsten o... oplodnit (toho člověka nechápu ;) ). Každopádně se jedná o hodně nezvyklou a zajímavou lekci z dějepisu. Sofia tedy opět nezklamala.(22.3.2007)

  • castor
    ****

    Oba předchozí snímky Sofie Coppoly zaznamenaly nemalý úspěch u filmové kritiky (Ztraceno v překladu se navíc neotřesitelně usadilo v mé TOP nevím kolik), tentokráte si dcerka režisérské legendy vybrala náročný projekt, zasazený do velmi bouřlivého prostředí jedné z nejkontroverznějších postav historie. A pojala jej velmi osobitě. Vypráví příběh (portrét, chcete-li) mladičké Marie Antoinetty od chvíle, co opouští Rakousko, aby se mohla provdat za stydlivě bezradného Ludvíka XVI. Od i před porodem prvního potomka se ale potácí od ničeho k ničemu, ani o ní, ani o dalších postavách se toho příliš nedozvíme. Coppola ale nezasypává diváka předlouhými dialogy (postavy si jen občas vymění hrstku vět), politikařením, nýbrž se soustředí na herecký detail, výraz a pohyb svých hrdinů, odbíhá od tradiční dějové struktury daného žánru, tu a tam scénu proloží moderním songem, na plátně se toho po dějové stránce skutečně příliš neděje. Nechává na nás, ať si o ústřední dvojici uděláme vlastní vizi, necpe nám svůj pohled na prosté radosti stále nedospělé dívky. Dělá svojí hrdinku šťastnou (dortíky, šampaňské, hazard, další a další šaty), i když doba i společnost jí nepřála. Sílící zvuk nespokojených Francouzů za branami Versailles o tom vypovídá své. Okolní události a přísné konvence Marii Antoinettu ale stále více svazují, stejně jako hrdiny předchozích režisérčiných filmů (Boba s Charlottou ze „Ztraceno v překladu“ svazují dysfunkční, přesto jimi respektovaná manželská soužití, sestry z debutu „Smrt panen“ zase přísná rodičovská výchova). Režisérka přesně pracuje i se střihem. A to dle nálady jednotlivých scén, dlouhé záběry náhle proloží dynamickou rapidmontáží á la „co tu máme dobrého“. Velký dík si zaslouží i kostýmní výtvarnice Milena Canonero, která se doslova pomazlila s detaily (přeslazenost umocnila růžová barva, která dominuje na řadě hrdinčiných šatech). Když jsme u kostýmů, tak jich Kirsten Dunst dle mých hrubých propočtů unosila něco přes čtyři desítky. Ano, a Kirsten Dunst. Neodolatelně půvabná mladá herečka (v posledních letech spolupracující se zajímavými tvůrci; jako jsou Cameron Crowe, Michel Gondry nebo třikrát comicsový Sam Raimi), která své režisérce opět posloužila k tématu osamělé ženské hrdinky, za prostředí jí rovněž určila svazující izolaci v neznámém, versailleským řádem sužovaném, prostoru. Moc se mi v jedné ze svých nejsilnějších úloh líbila. Ambiciózní režisérka natočila zcela nestandardní podívanou, která se vymyká všemu, na co je divák od historického žánru zvyklý (francouzské kritiky zmátla natolik, že na festivalu v Cannes snímek vypískali). Troufale rozbila statičnost a neatraktivnost daných látek, které nás rok co rok zavalují, šla si zcela svojí cestou a to se cení. Výsledek, tedy výjevy ze života jedné historické ikony, ale přirozeně na každého zapůsobí rozdílně. Dlouho mi to celé leželo v hlavě, i mně se místy chopila patrná rozladěnost, ale už nyní vím, že její následující snímek bude opět filmovou událostí!! Zbytek pak už záleží na vás!!(8.8.2007)

  • choze
    **

    Po děsivě nudném ZTRACENO V PŘEKLADU jsem se k MARII ANTOINETTĚ musel dokopat, na čemž měla zásluhu hlavně moje přítelkyně. I když se film zabývá stejnými tématy (osamělost, odcizení) a je natočen stejně odtažitým a vláčným stylem, tentokrát jsem se mírně bavil a ani mě moc nenaštvalo, když se po dvou hodinách čekání až se to konečně rozjede, nic nerozjelo. Velký podíl na mém hodnocení má dobře zvolená moderní hudba.(26.7.2007)

  • CANNIBAL
    *

    Film nebyl dělán v koprodukci a to se také hodně projevilo na chaotickém scénáři s blbě doplněnou hudbou, která nebyla vždy dost dobrá. Snad jen začátek dopadl ''celkem'' dobře a tím udávám i svoje hodnocení. Prostředek filmu se trapně a zdlouhavě táhne. Přičemž konec, pak byl opravdu mizerný a krátký. Žádné hlučně tvrdé demonstrace ''Velké francouzské revoluce'', krom pár minut a to je opravdu trapné a k zoufalství. A abych si já, jakožto špatný dějepisný pamětník, pak u životopisného filmu, musel dohledat konec příběhu na Wikipedii, to se mi snad ještě nikdy nestalo.(21.1.2012)

  • Dever
    **

    Soundtrack: 1. Hong Kong Garden - Siouxsie And The Banshees ,2. Aphrodisiac - Bow Wow Wow ,3. What Ever Happened - The Strokes ,4. Pulling Our Weight - The Radio Dept ,5. Ceremony - New Order ,6. Natural's Not In It - Gang of Four ,7. I Want Candy - Bow Wow Wow ,8. Kings of the Wild Frontier - Adam and The Ants ,9. Concerto In G - Antonio Vivaldi/Brian Reitzell ,10. The Melody of a Fallen Tree - Windsor For The Derby ,11. I Don't Like It Like This - The Radio Dept ,12. Plainsong - The Cure(19.5.2011)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace