Der rote Baron
The Red Baron
Červený barón
Režie:
Nikolai MüllerschönScénář:
Nikolai MüllerschönKamera:
Klaus MerkelHudba:
Stefan HansenHrají:
Matthias Schweighöfer, Lena Headey, Til Schweiger, Maxim Mehmet, Joseph Fiennes, Axel Prahl, Volker Bruch, Tino Mewes, Brian Caspe, Gérard Robert Gratadour (více)Obsahy(2)
V roku 1916 mladý pruský šľachtic Manfred von Richthofen odchádza, tak ako väčšina mladých mužov, do vojny. Vďaka svojej neohrozenosti, rytierskemu prístupu k leteckým súbojom a úcte k nepriateľovi, sa z neho už čoskoro stane obávané stíhacie eso a uctievaná ikona leteckej flotily Prvej svetovej vojny. Manfred lieta s priateľmi Wernerom Vossom, Sternbergom a Lehmannom, s ktorými ho spája rešpekt k vojenskému drilu a rytiersky spôsob súbojov. Svoj stroj, trojplošník Fokker Dr.1, si dá zafarbiť na červeno a stane sa postrachom všetkých protivníkov a letcov Dohody. Francúzi ho prezývajú Červený diabol, Briti na jeho hlavu vypíšu odmenu. Počas vojny zostrelil najmenej 80 lietadiel, najviac zo všetkých pilotov na oboch stranách. Náhodné stretnutie so zdravotnou sestričkou Käte mu však otvorí oči a poznáva skutočné barbarstvo vojny. (TV JOJ)
(více)Videa (1)
Recenze (198)
60% - Neuvěřitelně nevyrovnaný film. Odbyté postavy, nedotažené epizody, chybějící logika sledu událostí. Mohla to být krásná stylová podívaná. Je to paskvil - díky scénáři, jež nebyl schopen vybalancovat akci s příběhem, z postav udělal statisty a celkově postrádal pointy. Nevkusná a neoriginální hudba pak umocní dojem, že se díla chopili lidé, jejichž nadšení asi převýšilo jejich schopnosti. Škoda skvělého tématu... ()
Film, který (hlavně zezačátku) působí jako prázdninové dobrodružství několika udatných německých hochů. Je sice válka a občas někdo ztratí nohu nebo dokonce zemře, ale celé je to především zábava. Jedná se přece o piloty! A co dělají piloti? Poletují si v oblacích, občas se připletou do nějakého čestného souboje opravdových mužů, ve kterém prokážou svou zručnost a hrdinství a pak si zase poletují nebo balí zdravotní sestřičky. Ideologie se samozřejmě neřeší a tisíce padlých u Verdunu už vůbec ne. Válka z tohoto filmu vypadá jako hra. Navíc to o sobě točili Němci sami, takže se patřičně idealizují, z války se dělá sport, ze soubojů neškodná zábava a z pilotů ti největší gentlemani, kteří čas od času dostanou nějaký ten Pour le Mérite. Naštěstí toto platí hlavně pro první polovinu, druhá je o něco drsnější, umírá více pilotů, navíc je zde postava zdravotní sestřičky, která nikdy neopomene představit ten správný pohled na válku, tzn. že je špatná. Což je dobře no.. Je příznačené, že v Manfredově jednotce létá Žid, Friedrich Sternberg, což je fiktivní postava. Je to takové vyrovnání s jejich temnou minulostí, mimochodem podobný film o německém letci z druhé světové války nikdy nevznikne, prostě proto, že to byli neskutečný náckové. První válka je oproti tomu starší, zapomenutější a kolem pilota je lehčí vybudovat romantickou atmosféru, hlavně pokud ten pilot je skutečná legenda, jako Rudý Baron. Ve výsledku je to nenudící podíváná a když už se divák dočká nějakého dogfightu, tak dobře vypadá. Škoda, že jich není moc. (Ve skutečnosti jsou jen 4, slovy ČTYŘI! Dvě z nich se létá na Albatrosech D.V a zbylé dvě už na Fokkerech Dr. I ) Režisér je zručný rutinér (na to, že má za sebou jen televizní filmy) a Til Schweiger v roli mentora Wernera Vosse pobavil. PS: Už se těším na Red Tails. ()
Rudý baron je pro mě nepříliš kvalitním snímkem hlavně z toho důvodu, že jeho tvůrci neodolali a zapracovali do příběhu zbytečnou romantickou zápletku a ve snaze o jakési morální ponaučení sklouzli ke klišoidním postupům. Příliš mě nepotěšil ani ten fakt, že se děj filmu o nejúspěšnějším stíhacím pilotovi první světové války odehrával převážně na zemi. No, čekal bych, že CGI umožní filmařům předvést mnohem víc z letecké války nad nejstupidnějším mlýnkem na maso v lidských dějinách, ale tato možnost zůstala hanebně nevyužita, takže u mě stále vede téměř padesátiletá záležitost: Aces High (1976). Na druhou stranu mě Němci potěšili tím, že se neomezili jen na nejslavnější stroje Fokker Dr.I a Sopwith Camel, podobně jak k tomu dochází u snímků z období druhé světové války, takže má pak člověk dojem, že jediným německým tankem byl Tiger. Celá záležitost na mě působila podivně plochým, dvourozměrným dojmem a určitě šlo z mé strany o zklamání. Mrzelo mě, že tvůrci nezmínili fakt, že Richthofenovu smrt s největší pravděpodobností způsobila palba kulometů z pozemních pozic; asi by to pokazilo celkový romantický obraz o jeho životě a smrti. Ještě víc mě ale mrzelo, že osudy Wolframa von Richthofen utnuli rokem devatenáctistým osmnáctým a úplně pominuli jeho kariéru generála (a později polního maršála) Luftwaffe a velitele VIII. leteckého sboru, s nímž se podílel na vybombardování Varšavy a na porážce a obsazení Francie a Řecka. Asi to taky nezapadalo do požadovaného obrazu. / Poučení: Neboj se včas utéct. ()
velké očekávání zůstalo nenaplněno .. škoda .. německá filmová snaha opět tak trochu selhala .. dokonce ani takové téma, jako je příběh o nejslavnějším stíhacím leteckém esu 1.světové války nedokázalo zbavit tvůrce komplexů své evropské malosti a bohužel, i jim zcela vlastní, neustálé úporné snahy o kopírování, či alespoň vyrovnání se podobným velkým britským, či americkým filmovým vzorům .. trestuhodné, vždyť Rudý baron byl němec a němci tento film o něm natočili .. velká škoda, nevyužít takové šance … ()
Sledujeme jen okouzlené a technicky vypulírované obrázky leteckých soubojů, štábních porad a chlapských (či chlapeckých) radovánek v nevěstinci. Kdyby si někdo takto dovolil natočit film z druhé světové, bylo by to na soudní žalobu.Naštěstí jde o první světovou válku, a ta zdaleka není tolik poznamenaná ideologickou zátěží, jež by se s německých národem doposud táhla.Válka v Rudém baronovi každopádně vyznívá jako vznešená záležitost pro noblesní muže, jako hra a vzrušení, prostor pro frajeřinky a vybouření mladistvé energie. Všichni mají čest, nepřátelé jsou uctíváni a nezabíjejí se; letci si jen počítají zářezy sestřelených letadel. Von Richthofen jich sestřelil celkem přes osmdesát. Zkrátka Top Gun s dvouplošníky a šálami kolem krku. Hudba je chvílemi tak legračně pompézní a patetická, až to působí sebeparodicky, a letci se tváří tak zaťatě, jako by chroupali křídu a ze sezení za kokpitem se jim hluboce zařízly rajtky až kamsi. Životopis nejslavnějšího stíhacího letce Manfreda von Richthofena zvaného Rudý baron je celkově hodně plochý a nesnaží se jakkoli vysvětlit, proč je hlavní hrdina hrdinou, jak se mu daří být nejlepším pilotem, či nás alespoň přesvědčit o jeho vášni pro létání. Tomu nafrněnému blonďáčkovi jde prostě všechno snadno.V tom má film natáčený v Česku poněkud němečtější charakter; Hollywood by si nejspíš lépe ohlídal motivace postav, a hlavně by se snažil učinit hrdinu sympatickým. Ale tím je vlastně Rudý baron výjimečný. Všichni se tu chovají tak nabubřele, že je jedno, zda se s nosem nahoru špulí Matthias Scheighfer coby von Richthofen, Richard Krajčo coby britské eso Hawker, Josef Vinklář coby maršál von Hindeburg či Ladislav Frej jako císař Vilém II. Snad jen Til Schweiger nasazuje pózu a la Marek Vašut "mám všechno na háku".Jenomže výše napsané platí jen do určité části děje. Von Richthofena probudí a polidští krásná zdravotní sestřička Kate (velmi špatně německy nadabovaná Lena Headeyová), která mu ukáže, jak vypadají následky války dole na zemi. Rudý baron se konečně myšlenkami snese z oblak a zachová se statečně, když před nejvyšším velením navrhne stejnou strategii, jakou uplatňuje při leteckých soubojích: když nemůžeme vyhrát, stáhneme se.Těžko říct, jaký byl přesný záměr tvůrců filmu. Jistě chtěli překonat americký film béčkaře Rogera Cormana Red Baron z roku 1971, digitální efekty jim umožnily předvést komplikovanější bojové scény. Zřejmě se také chtěli vymezit vůči již příliš comicsovým Rytířům nebes a vnést do tématu 1. světové více realismu, byť jisté umělohmotnosti a "photoshopovému" vzhledu se nevyhnuli ani oni.Co ale zůstává nejasné, je poselství, s nímž autoři přicházejí. Jejich film tak dlouho razí "německy nadřazenou" linii, že náhlý, téměř pacifistický obrat zanechává pachuť dvojznačnosti. Snímek byl vyroben pro vyznavače military show, již ocení hlavně technické detaily, ale přitom se skrze hlavního hrdinu snaží zobrazit Němce jako antinacionalisty, kteří pouze plnili rozkazy tupého velení. Od "užívání si" bombastického spektáklu se tedy máme pohroužit až k jakémusi rozjímání ve stylu Na západní frontě klid. Vzhledem k tomu, jak vypadá většina filmu, a že hrdina pořád zůstává nevinným snílkem a gentlemanem, je finální poučení o nesmyslnosti války spíše pokryteckým gestem tvůrců, kteří vědí, že jednoznačná oslava německé armády by jim neprošla. () (méně) (více)
Galerie (42)
Photo © Bioscop
Zajímavosti (29)
- Manfred von Richthofen nikdy nebyl baronem. Tento titul vznikl tím, že spojenci špatně přeložili titul freiherr - čili svobodný pán. Prusko totiž titul barona neužívalo. (ČSFD)
- Ve filmu byl Lt. Kurt Wolff (Tino Mewes) sestřelen během noční mise. Podle jeho wingmana Lt. Carl-Augusta von Schoenebecka, který letěl na jeho poslední misi s ním, byl Wolff sestřelen v leteckém souboji ve dne. (Cheeker)
- Werner Voss byl v době své smrti dvacetiletý hubený mladík menšího vzrůstu, Til Schweiger tak svému předobrazu příliš neodpovídá. Z postavy má divák dojem ostříleného stíhače věku kolem 30 let, který zbytečně neriskuje. Skutečný Voss byl povahou pravý opak. Létal sám a na hranici možností svých fyzických sil i letových vlastností svých letadel. Po jednom vítězství přistál vedle své oběti a odmontoval z letadla všechno ještě použitelné, hlavně kulomety. Místo přistání se nacházelo v tzv. pásmu nikoho, tedy mezi frontovými liniemi. Když odstartoval, na místo nouzového přistání jeho oběti se sbíhali britští vojáci, kteří postupovali během svého útoku na německé pozice. (Zdroj: valka.cz) (Michel24)
Reklama