Planeta opic

Antiutopická představa budoucnosti. V čem jsme lepší než tyto opice? Film varuje před tím kam až může lidská zkaženost zasáhnout. Nesmím opomenout geniálmí Goldsmithův soundtrack. (26.02.2011)

Povedené zpracování náhledu do budoucnosti a "coby, kdyby..". I když je tenhle film z roku 68, je pořád slušným konkurentem dnešním snímkům. Podle mně je inspirací a jedním z pilířů sci-fi tvorby. Jednoznačně 95% (24.03.2010)

Mám rád žáner sci-fi a Boullova Planéta opíc zaujíma v mojej knižnici čestné miesto. I filmom som bol v čase jeho premiérovania nadšený, osobitne vychvaľovaným záverom, ktorý je tak vzdialený od záveru knižnej predlohy. Schaffnerov film už v súčasnej dobe zjavne dopláca na svoju úspešnosť, reprízovanosť v televízii a množstvo nepomerne horších pokračovaní. Preto je už aj môj pohľad naň kritickejší a pripomína mi prehrávanie obľúbenej gramofónovej platne, pri ktorej poslucháč dokonale poznajúci hudbu začína viac vnímať praskanie platne. Popri nesporných hodnotách filmu som si prvý raz všimol určitú povrchnosť pri realizácii, a to nielen v dialógoch. Päť hviezdičiek síce ponechávam, ale moju Top 100 film opustí a kniha ostane. (13.11.2010)

Jedna z nejpůsobivějších point, která kdy byla natočena. I když se dá tušit již od samého začátku, stejně každého dostane a to, co se děje do té doby, kdy se Ch. Heston vydá na cestu za svým osudem, není o nic míň zajímavé. A nyní, po 43 letech tady máme HD kvalitu, prostorový zvuk a v neposlední řadě vznik Planety opic. Teď už můžu spokojeně říci, že vše do sebe pěkně zapadá. Jen doufám v to, že za dva tisíce let nebude tento snímek sloužit jako výchovný materiál pro nám nadřazenou opičí rasu. 97% (15.08.2011)

Podobenství totalitní moci, kde se úplně zapomnělo na delfíny! Má lidstvo vůbec naději s jakoukoliv formou vlády na přežití? Má! Volte monarchisty! Váš Karl Habsburg-Lothringen. (03.09.2017)

Hypernace skončila, lidé se opět vrací do reality. A na konci zjistí, že jsou zase zpátky na Zemi. Dříve, ve stavech nedospělosti mě to zaujalo, dneska, kdy už nejsem co se týče života ne Zemi optimistický (vždyť za pár stovek milionů let se na nás už Slunce vykašle), tak odmítám propagovat nerealitu, tedy pohádky o dobrém člověku a zlém vesmíru! (22.07.2010)

Tak si říkám, koho si mám představit jako cílovou skupinu. Protože kdyby šlo o film určený primárně pro děti a mládež, býval bych určitě shovívavější. Jenomže podle všeho nejde a nejde bohužel ani o komedii, byť díky stylizaci opičích postav a některých scén s nimi (fotografování v přírodě, řádení některých opic ve věznici) jsem si občas připadal, jakobych sledoval spíše nějaký šíleně vtipný animák. Úvodní půlhodina před objevením opic na scéně mě ještě dost pohltila a napínala. Sice na mě podivně zapůsobilo to, jak po ztroskotání v neznámém prostoru a v zcela odlišné době byli všichni tři vědci psychicky úplně v pohodě a s radostí bez sebemenšího konfliktu či náznaku skličujících emocí se okamžitě shodli na tom, že v rámci výpravy půjdou objevovat svět kolem a snad najdou něco, díky čemuž přežijí i déle, než jak jim dovolují zásoby, ale budiž. Ovšem inteligentní opice v kombinéze, s gumenou tváří, co mluví lidskou řečí a vedou věznici, soud i celou monarchii? No, nevím, za mě divné, vůbec jsem se nedokázal do děje ponořit (asi jako u pozdějších Star Wars, které mi ty masky zde dost evokovaly) a ačkoliv se chvílemi rýsovala hodně zajímavá témata totalitní společnosti či kacířství, připadalo mi to ve zdejším podání spíše jako nechtěná fraška. Navrch jedno naprosté WTF: Zkušený astronaut přistane na planetě, kde funguje normální gravitace, existuje kyslík, voda, kde objeví záhy kvitnout rostlinu, kde všude může vidět růst stromy, celé lesy, ale on musí objevit pozůstatek zničené Sochy svobody, aby si uvědomil, že se ocitl na Zemi...? Omlouvám se, ale tyhle americké pohádky pro dospělé fakt nedokážu brát vážně a jelikož jsem viděl film poprvé až dnes, po víc než 50ti letech od vzniku, nemám žel k němu žádnou nostalgii či vzpomínku na zážitek z dětství. Dávám lepší 2 hvězdičky za slušný úvod, pokus o téma s přesahem a kvalitní filmařinu. [45%] (23.05.2021)

S hlavním hrdinou jsem se dokázal velice rychle sžít, protože když se po pár pivech podívám v hospodě po kamarádech, tak si taky připadám jako na planetě, kde vládnou opové. Ale teď už vážně. Planeta opic se stala tak slavnou především díky skvělému scénáři, který celkem okatě kritizuje společnost a díky atmosféře, ze které by se scvrkly kulky i ostřílenějšímu cynikovi než jsem já. Za pochvalu dále stojí masky, strhující hudba Jerry Goldsmithe, povedená výprava plná krásných scenérií a samozřejmě dech-vyrážející závěr. Musím říct, že se Planeta opic právem stala kultovním filmem, který si vždy mile rád pustím stejně jako Burtonovu předělávku, která svému předchůdci ostudu nedělá. (12.03.2008)

Nadčasový a tématicky revoluční kult, který se zubu času nemusí obávat, neboť i po tolika letech neztrácí nic ze svých nesporných hodnot. Atmosféra je stále intenzivní, Charlton Heston nadprůměrný a scénář neméně působivý. Samotný závěr patří nepochybně mezi nejnečekanější momenty v dějinách filmu. Nevybavuji si žádný jiný film s tak velkým emocionálním dopadem na divákovu psychiku. Ten osudový okamžik disponuje tolika kvalitami, že nějaká detailnější rozprava o této chvíli je vyloučena. Nejsem vyznavačem sci-fi, ale myslím, že je klidně možné, že v daleké budoucnosti tento film do žánru sci-fi spadat nebude... (20.03.2013)

Klasická a originální sci-fi. Já jsem ale spíše na akčnější záležitosti a tudíž jsem se celkem nudil. A závěr jsem bohužel znal předem (z Války hvězd naruby:)) (13.07.2007)

Dobrodružná klasika, ktorú už neviem objektívne posúdiť. Keď som to videl prvý krát, nevedel som o žiadnej soche slobody (ktorá sa neskôr dostalo rovno na obal DVD) a bolo to super... (11.06.2011)

Mám radši verzi Tima Burtona, ale tohle na tu dobu musel být prostě zážitek a furt je to top, futuristický i v týhle době (vždy si to rád pustím znovu). Atmosféricky a hudbou naprosto špičkový, herci excelentní a příběh prostě skvělý. Planeta opic je moje srdcovka. Pomatuju si jak sem si jako malej vymodlil další díly..je čas je všechny zkouknout. (09.02.2012)

Planetu opic jsem přirozeně viděl několikrát, ovšem nejnověji jsem si ji vychutnal v souvislosti s premiérovým uvedením druhého dílu "nové série". Udělejte tohle: Pusťte si ji znovu v kvalitním obrazu (v původním znění anebo v prvním existujícím dabingu, tj. s Josefem Langmilerem) a dokoukejte se třeba jenom po pasáž, než začne hon na lidi. To, co dokázal Franklin J. Schaffner výběrem lokací, kamerou a především neuvěřitelnou hudbou Jerry Goldsmitha, nemá v dějinách filmu obdoby. Hypoteticky vzato, pokud by zkušený filmový harcovník-divák nikdy PO neviděl a neznal ani hlavní pointu, musí být zákonitě unesen hned začátkem. Atmosféra je hutnější než plášť rakety, kterou kosmonauti utopili v jezeře na neznámé planetě. Všechny ty zvuky, a zprvu ještě ani ne náznaky, utváří dusivé klima naprostého tajemna. Představíte-li si sami sebe v kůži oněch astronautů, musí vám husina tančit i mezi chodidly. Část v opičí vesnici už je příliš ukecaná (ale jinak to samozřejmě nešlo) a lahůdkový konec doplní nádherný začátek, diváka pošle do kolen a donutí k přemýšlení. Spolu se sourozenci Terminátory nejpůsobivější a nejdůležitější sci-fi všech dob. (15.07.2014)

Pierre Boulle napísal román La planéte des singes z roku 1963, fanúšik - producent, Arthur P. Jacobs sa zamiloval do knihy a zatúžil previesť román na filmové plátno, aby bol odmietaný štúdiami, keď sa do projektu priplietol velikán - Charlton Heston, tak zrazu štúdia obmäkčil a vytvoril svoju fyzicky - najťažšiu úlohu svojej kariéry. So sebou priniesol režiséra - Franklina J. Schaffnera, ktorý nabral potrebné sebavedomie, kde onedlho prídu zápisy do kroník filmu ( Patton, Motýlik ) , o masky sa postará výtvarník John Chambers, ktorý má na svedomí špicaté uši pána Spocka zo Star Treku. Scenáristi si upravili predlohu - podľa seba s niekoľkými zásadnými zmenami a mohlo sa nakrúcať... SHIP TIME : 14.7.1972 - EARTH TIME : 23.3.2673. , keď sa americkí astronauti - Taylor, Dodge a Landon prebudia z hybernácie, tak sú stroskotanci na „neznámej planéte” - dňa 25, mesiaca 11, roku 3978, kde im „tečie do topánok” , vezmú roha, vypadnú z lode a skúmajú podmienky, podnebie, zásoby jedľa ... Režisér ma extrémne pôsobivým vizuálnym cítením - vťahuje rýchlosťou svetla do subjektívnej ručnej kamery, roztrasenej, akčnej, nikoho nešetriacej, Taylora v „blízkej budúcnosti” - nečaká absolútne nič, čo by stálo za reč, opice zotročili zostávajúcich ľudí, z ktorých sa stala štvaná zver, štvaná zver bude Taylor, ktorý je viac „bitý ako sýty” , originál znenie sprístupní klasické hlášky, ktoré zľudoveli. Cynický Taylor nachádza svojich spojencov u dvoch primátov, archeológa - Corneliusa a doktorky Ziry, hlavný záporák - Dr. Zaius sa po celý čas bojí, že Taylor bude chcieť vedieť pravdu a hádam, že sa to dozvie. Ba, Taylor sa to dozvie a nebude sa mu to páčiť ! Vedľa Kubrickovej - Vesmírnej Odysey z toho istého roku, je Planéta opíc oveľa prístupnejšia, aktuálnejšia, z ktorej sa vznášajú signály, kritické - varovné prsty ... Okrem atmosféry, perfektných opičích masiek, špičkovej kamery z rôznych uhlov, životne najnáročnejšej úlohy Charltona Hestona, je tu ešte jeden dôležitý prvok stavby filmu, a to HUDBA - Jerryho Goldsmitha, bez ktorej by sa jednalo o polovičný úspech, úspech je to triumfálny - so všetkým a veľký klenot DIAMANT - medzi Science-Fiction. PS : „Aby som sa naladil na vlnu astronauta Taylora, naschvál som sa neholil, aby som sa dnes nakoniec oholil a cítil sa menej inteligentný ?” (23.11.2014)

Výborný film, skvělé exteriéry, dobrá hudba a samozřejmě masky. Tyto slova dělají s Planety Opic vynikající film. (10.02.2007)

Dohánění filmových znalostí je zábava. Byť jsem o této klasice scifi žánru věděl téměř vše, až teď se ke mně dokutálela. Skvělé herectví Hestona, i na dnešní dobu dokonalé masky opic, tajemnost osídlování planet za hranicemi neznáma přesně podle mého gusta. Závěr je jistě podmanivý a velice originální, ale pro mě bohužel ztratil vše na své šokovanosti, jelikož jsem ho už viděl nespočetněkrát parodovaný..... to nic nemění na tom, že se jedná o vyjímečné dílo, což tu nemusím ani psát. (28.07.2008)

Planeta opic z roku 1968 je pro mě pravá Sci-Fi klasika! Závěrečnou pointu řadím mezi nejlepší filmové konce! Film roku 1968. (15.08.2011)

Čo napísať ku klasike, ktorá ešte aj po 46 rokoch fascinuje svojím sociálno-kritickým presahom? Asi len, že Jerry Goldsmith sa tu predviedol ako obrovský majster napätia vytváraného zvukom. A že chápem odpudivosť ľudskej malichernosti, ktorou by iné tvory pohŕdali priam ohlušujúco, keby tiež mohli hovoriť, resp. keby sme im rozumeli. A že moji opičí nástupcovia by boli na mňa hrdí, keby som nemal takéto silné moralistické reči iba po dopozeraní filmov, ktoré k tomu inšpirujú. A napokon ešte, že Linda Harrison je výnimočne príťažlivá ľudská bábika, ktorá tu žiaľ nevedela rozprávať. Tiež by som neveril, že niečo také je na vyššom vývojovom stupni ako opice. Kvôli tej prílišnej dokonalosti, čo občas až vháňa slzy do očí. Alebo iné tekutiny, do iných miest. ;) A som späť pri malichernosti. Na histórii je najvtipnejšie asi to, ako sa opakuje. Ten kto vymyslel slovo paradox, mohol ostať už celý život ticho... (09.05.2014)

Socha svobody konečně našla uplatnění :-) (14.02.2003)

Prostě dokonalé. Začátek filmu je sice trochu nudný, hlavně když už víte co vás čeká, ale celá pasáž na planetě opic je prostě úžasná a závěr perfektně otevřený, jen kdyby se ho autoři nesnažili uzavřít dalšími již nepovedenými díly. (03.03.2005)