Nastala chyba při přehrávání videa.
  • misterz
    ***

    Celý súčasný Spielberg. Audiovizuálna nádhera, skvelé herecké výkony, brilantná réžia, výprava... a k tomu vagón nudy. Niežeby otázka zrušenia otroctva a postava Lincolna neboli dôležité a zaujímavé, len čo je moc je moc, a na mňa toho politikárčenia v snahe získať hlasy pre 13. dodatok ústavy USA bolo trochu moc. Vlastne sa takmer celý film točil len okolo tohto. Strašne jednotvárne a čo je jednotvárne má tendenciu nudiť. To je aj tento prípad. Slabý priemer. 55/100(16.8.2016)

  • D.Moore
    *****

    Líbí se mi, jak je v posledních letech každý film Stevena Spielberga jiný. Jak pokaždé zkouší trochu jiný postup, jiný žánr a spolupracuje s jinými herci, aby to nakonec pokaždé dopadlo na jedničku. Jako teď. Aby bylo jasno - za jeden z nejlepších Spielbergových filmů vůbec považuji Amistad a o to víc jsem čekal, jak se s otroctvím vypořádá tentokrát. Skoro stejně výborně (tj. Amistad je přece jenom lepší). Natočit dvě a půl hodiny dlouhý film, ve kterém se jenom mluví a kterým prochází desítky historických postav, je zjevně leckomu proti srsti. Nechápu proč. Spousta takzvaných recenzentů nadává, že film je chaotický ukecaný guláš, který vznikl jen proto, aby dostal Oscara/Oscary. A hlavně "tam nejsou žádné bitvy - to i ve Válečném koni jich bylo víc". Proboha, lidi! Lincoln je skvělý právě proto, že v něm bitvy nejsou. Víme, že Občanská válka zuří, díky úvodní scéně si dovedeme představit, jaký humus to je, ale proč bychom se na ni měli dívat víc? Nestačí sledovat, co dělá s lidmi? Podle mě naprosto. Úporná snaha o prosazení 13. dodatku je stokrát napínavější než výjevy z bojiště, na kterém děla trhají lidi na kusy. A ta snaha je výborně popsaná - stejně jako osoba prezidenta Lincolna. Rozvážn i tvrdohlavý umanutý chlap, který má své vrtochy, neduhy, ale i smysl pro humor, věčný vypravěč historek a (nejmilejší překvapení pro mě) protřelý intrikán. V postavách, kterých rozhodně není tak moc, jak mnozí tvrdí, se dá vyznat krásně i díky jejich představitelům, jednotlivé příběhy, na něž je celý děj rozdělen, jsou výborné a hlavně skvěle ukončené (poslední scéna Tommy Lee Jonese!). K hercům není moc co psát, Steven Spielberg si špatné nevybírá... Jen by mě zajímalo proč roli odmítl Liam Neeson, když na Lincolna, jakého tady vidíme, příliš starý určitě není. Ale co, Daniel Day-Lewis je... Páni! Úžasný! Takže teď už jen klasicky pochválit úchvatnou Kaminskyho kameru, která si zase jednou skvěle hraje se světlem i stínem a v kině vypadá náramně, a pochopitelně i Williamsovu hudbu (ve filmu sice nevynikne tak jako na samostatném soundtracku, ale stejně je božská). Pět čistých.(3.2.2013)

  • H34D
    ***

    Opona se rozhrne, na černém pozadí se majestátně vyrýsuje nápis „Lincoln“ a dřív než stačíte říct „lovec upírů 2“, jste vhozeni do nelítostné bitvy Severu proti Jihu. Detailní záběry urputně křičících vojáků vám sice neprozradí nic o velkoleposti bitev, avšak o to působivěji vykreslí agónii jednotlivců zasažených bajonetem do zad. Vřava rychle utichne a nutno podotknout, že s ní i jakékoliv naděje na další akční scénu. Přeci jen Spielberg už patří ke starší generaci a tentokrát se na nějaké běsnění s bambitkami očividně necítil. Své nové životopisné drama bere vážně (rozhodně vážněji než předchozí paskvil Válečný kůň), nechce se snížit ke snadno přístupným diváckým atrakcím (vizuálním efektům) a staví politické dialogy vysoko nad všechno ostatní.___ Pokud očekáváte, že se film bude točit pouze kolem Abrahama Lincolna a detailů z jeho života, můžete být lehce vyvedeni z míry, centrem všeho dění je totiž jen jedna etapa jeho panování – jedna zásluha a to zrušení otroctví díky přijetí třináctého dodatku americké Ústavy. A vůbec, sám Lincoln se kolikrát v centru dění ani nevyskytuje, představuje pouze strůjce a hlavního hybatele procesu prosazování třináctého dodatku, svědomitě mu kryje záda, poskytuje podpůrnou palbu, ale nikdy se sám nestaví před něj a nepřekáží mu ve výhledu. Rozvážný Abraham tak plní úlohu moudrého dědy - nikoli věkem, ale povahou a svým diplomatickým přístupem k věci. Své myšlenky si (téměř) vždy obhájí, na každou poznámku dokáže sestavit protiargument a ještě ho zakončit alegorickou historkou ze života…___ V postavě Lincolna se skvěle snoubí kvalitní scenáristický podkres (tedy co se jeho charakteru týče) s ještě kvalitnějším hereckým výkonem. Daniel Day-Lewis (Až na krev) si po vzoru Stanislavského metody nastudoval svou roli dokonale – vláčná chůze, aneb důkladný jak v pohybu, tak v projevu, důrazná a přitom neagresivní gestikulace, charismatický obličej, z něhož sálá výrazný úsměv i přirozená autorita – hurá, Abraham Lincoln ožil! Tommy Lee Jones (Muži v černém 3) v roli krajního odpůrce otroctví, Thadeuse Stevense, mu však zdatně sekunduje a nebylo by žádným překvapením, kdyby si tento rok právě tito dva zasloužilci dokráčeli pro své další zlaté sošky.___ Téma otroctvi již Spielberg zevrubně rozebíral ve snímku Amistad, ani v něm se nebál od počátku rozdělit postavy, potažmo celý filmový svět na dvě vyhraněné kategorie – dobro a zlo. Není tak černohumornou narážkou, že Spielbergovo vnímání (nejen) otroctví je silně „černobílé“. Lincoln, podobně jako Amistad, nedokáže diváka vybídnout k zamyšlení a poskytnout mu nějaký prostor k zaujetí vlastního stanoviska. Fakta jsou předkládána systematicky, srozumitelně, jenže také poněkud fádně a nepříliš zábavně. Režie je chladně precizní, ale co se týče vzdělávání diváka historií, pojem „škola hrou“ ji zůstává cizí. Z téměř nekonečných politických slovních přestřelek nás dokážou „probudit“ a emocionálně nabít jen momenty, kdy se přestane mluvit o populaci jako celku a přijdou na řadu jednotlivci, s nimiž jsme schopni se identifikovat – ať už jde o procítěné projevy Thadeuse Stevense, odvážné odhodlání Lincolnova syna Roberta, nebo samozřejmě odbočky do osobního života samotného Abrahama.___ Ovšem neberte mě špatně, ne každý politický monolog je nudný a ne každý státník vás umoří počítáním hvězd na americké vlajce! Film oplývá řadou vyhrocených momentů, kdy vypointovaný monolog a úderné gesto rukou dokáže diváka nabít větší energií, než kdejaký Válečný kůň tančící balet na minovém poli. Z hlediska záživného převedení životopisu na plátno lze také říci, že Spielberg jednoznačně překonává předloňského Eastwoodova J.Edgara, jenž se na rozdíl od Lincolna nebyl schopen prohnout v patřičném dramatickém oblouku jako správná filmová kočka. Nicméně povedenou závěrečnou katarzí se nemůže ve svých posledních výtvorech chlubit ani jeden z režisérských veteránů.___ Vzhledem k základům americké historie snad nebude žádným spoilerem, když prozradím, že otroctví bylo zrušeno a Abraham Lincoln zavražděn. Rozpor filmu pramení z jeho nerozhodnosti, kterou událost ustanovit jako klíčovou pro závěrečnou katarzi. Snímek svou ústřední dějovou linii o třináctém dodatku prakticky uzavře do dvou hodin, bohužel Spielberg po vzoru baterií Duracell vydrží déle než běžní režiséři a směle jede dál! Hledisko vyprávění přesedlá zpět na postavu Abrahama a trvá přesně o pár minut déle, než by bylo záhodno. Divák si své „vyvrcholení“ již prožil v soudní síni, a tudíž může být problém vydržet dalších 20 minut fascinovaně zírat na plátno, obzvlášť když film klíčovou událost Abrahamovy smrti zmiňuje úplně mimoděkem, tedy nevhodně minimalistickým způsobem.___ V celkovém dojmu se rýsuje především pocit z kvalitně odvedeného řemesla – ať už se jedná o zmiňovanou zkušenou režii a vytříbené herecké výkony, nebo o výpravu věrně imitující dobu v čele s drahými kostýmy. Jen ke kameře a hudbě nelze říct víc, než že se snaží na sebe neupozorňovat a raději jen poslušně a nenápadně sloužit filmovému vyprávění. Akademické podívané tohoto druhu chybí „něco navíc“ – zbraně schopné dostřelit i do řad obyčejných diváků, způsobit zvrat hodný efektu „wow“, rozvířit prach, po němž nezůstane jedno oko suché, zkrátka chybí propracovanější spletitost osudů, popř. údernost a razance, nezakládající si jen na úctě k historii. 6/10(13.1.2013)

  • Aaron.
    **

    Pane Spielbegu tak tohle opravdu ne! Nemůžu ani popsat jak jsem se nudil, jediná část filmu, která mě zaujala bylo hlasování. Daniel Day-Lewis, i když hrál zajímavě tak podle mého názoru získal Oscara neprávem, protože mi přijde, že se ani nemusel o nic snažit. Joseph Gordon-Levitt si měl radši zahrát v Djangovi, protože takovou malou roličku mu nepřeju, když je teď dost rozjetej. I J. Edgar mě zaujal daleko víc než Lincoln a to už je co říct.(28.2.2013)

  • KlárkaS
    ****

    Parádní, i když lehce komornější historický snímek s klasickou spielbergovskou sentimentalitou, kterou tak milujeme. Některé může štvát to očišťování politických praktik za účelem vyššího dobra, jiné zas všechny ty Lincolnovy historky, další zas budou nadávat na nedostatek akce, ale já jsem byla z těhle 150 minut dějepisu o jednom z nejdůležitějších momentů historie Spojených států amerických nadšená. Víc takových filmů, mistře!(24.1.2013)

  • Lee Pace

  • - Prvá dáma, ktorú stvárnila Sally Field, vo filme použila označenie sniper v súvislosti s obavami o život svojho syna, ktorý chcel narukovať k armáde. V dobách občianskej vojny, ale aj po nej, sa však pre ostreľovača nepoužívalo označenie "sniper", ale "sharp shooter". (MikaelSVK)

  • - Daniel Day-Lewis (Abraham Lincoln) prý mluvil po celou dobu natáčení i během přestávek Lincolnovým hlasem a každý člen štábu včetně herců a Stevena Spielberga ho oslovoval "Pane prezidente!". (Brousitch)

  • - Tento film uzaviera pomyselnú "prezidentskú" trilógiu skladateľa Johna Williamsa, ktorý už predtým komponoval hudbu k adaptáciám životov známych prezidentov vo filmoch J.F.K. (1991) a Nixon (1995). (Kubrickon)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace