Lincoln

Problém filmu Lincoln je, že divák, který si předtím o filmu nic nezjišťoval (což není vždy ku prospěchu) neví co čekat. Někdo si představuje životopisný film, jiný hlavně válku Severu proti Jihu, další může očekávat rekonstrukci atentátu ve Fordově divadle. Ti všichni musí být během sledování mírně zklamáni, protože film je spíše konverzační drama o prosazování dodatku k třináctému článku ústavy USA, který řešil do té doby nemyslitelné zrušení otroctví a to i v nejednom státě unie. Řečeno jinak, sledujete-li každou neděli Moravce a k tomu záznamy jednání z parlamentu a senátu, pak je to film přesně pro vás. Leckdo se na svobodném severu přikláněl k tomu, aby černí na jihu byli svobodní, ale má se jim pak dát i právo volit? A co když si jej získají? To pak budou volit i černé ženy? Co se vlastně stane až černošská menšina svobodu? Můžeme sledovat Lincolna, který se jednak snaží prosadit ukončení války, ale zároveň chce prosadit i zrušení otroctví. Chybí mu dvacet hlasů ve sněmovně a tak se i on sám či lépe řečeno jeho team musí uchýlit k uplácení a nabízení lukrativních postů :-) Jak je vidět tak svět se od roku 1865 mnoho nezměnil... Lincoln je ztvárněn Day-Lewisem skvěle. Má charizma a z očí mu přímo čiší energie. Sám nevím proč, ale tento velký muž amerických a vlastně celosvětových dějin mne vždy spíše vzezřením děsil. Snad za to mohly ty ostře řezané rysy, husté vlasy, bradka a vůbec celá ta vychrtlá postava upnutá do pláště s vysokým cilindrem působí strašidelně jak z viktoriánského hororu. Ten dojem jsem měl i tohoto filmu. Spielberg asi natočit přesně to co chtěl natočit. Problém je, že na diváka, který se moc neorientuje v reáliích tehdejší doby (zvláště pro obyvatele Evropy) je tam těch historickcýh jmen (dnes povětšinou divákovi neznámých) až moc. Ale jsem rád, že jsem to viděl. Takhle se tvořila historie a dějiny svobody. Abraham Lincoln skutečně patří věčnosti. Dávám tři hlasy za poctivé filmařské řemeslo. * * * (02.06.2013)

Co kdo chce, to od tohodle filmu bude očkávat. Točil to Spielberg, takže z jeho strany na tom nic špatného víceméně není. Daniel Day-Lewis zase pro změnu na tuhle postavu trénoval bůhví kolik let. Každej tvrdí, jak artikuluje jak Abraham, ale přitom ho na živo už nikdo nezažil. Ale jo, já to beru. Jenže bych řek, že takový film má význam fakt jenom pro USA. Tady je to totální průměr, ke kterému nejde něco cejtit. Spíš naopak. Shlédnuto jenom kvůli Spielbergovi a škoda času. (18.10.2014)

Film pro ty, kteří mají rádi americkou historii a kteří více než snahu o okázalé, velkolepé drama ocení dobovou atmosféru a věrnost dějinám. I proto bude z Lincolna většina českých diváků zákonitě zklamaná; emocionálních scén je tu pramálo, o Lincolnově životě se toho člověk moc nedozví, vedlejší příběhové linie jsou silně potlačeny a celé to vlastně působí jako záznam politického rokování o jednom z nejznámějších dodatků americké ústavy. No, a právě proto jsem z něj nadšená já. Užívala jsem si Lincolnovo neidealizované ztvárnění dokonalým Danielem Day-Lewisem: jeho shrbenou postavu, jeho nezvyklou barvu hlasu, jeho zatajování informací, jeho podplácení kongresmanů, jeho rozvážnost v dobách, kdy bylo potřeba jednat, a celkově všechny ty maličkosti, kvůli kterým by dnes prezidentské volby musel zákonitě prohrát, ačkoliv se pod tímto nánosem drobných nedostatků skrývala osoba pro prezidentskou funkci jako stvořená. Užívala jsem si kostýmy, nasvícení scén a všechny ty povalující se mapy a knihy, které mi okamžitě připomněly mou touhu mít vlastní soukromou sbírku starých listin a dokumentů. Užívala jsem si všechny ty zmínky o tehdejším právním systému, o tom, jak rovnost před zákonem neznamená rovnost rasovou, o tom, proč je třeba zrušit otroctví. Ocenila jsem, že se ve filmu v menší roli objevila sestra jednoho amerického prezidenta, který do úřadu nastoupil přesně 100 let po Abrahamu Lincolnovi a na kterého byl také spáchán atentát. A i když mi konec přišel lehce nadbytečný (vrchol podle mě nastává v momentu, kdy Tommy Lee Jones odchází z Kongressu), neměla bych sebemenší problémy s tím, kdyby byl Lincoln oceněn Oscary za nejlepší film (což by po uvedení Billem Clintonem na Zlatých glóbech nemělo být složité), nejlepšího herce v hlavní roli, nejlepšího herce v roli vedlejší a kameru. Film, na který jsem do kina zašla (zatím) dvakrát a který chci vidět (minimálně) i potřetí! (27.01.2013)

Akademická nuda??!! Zotročte mě, ale ten, kdo tohle tvrdí, prostě nemá příliš zdání o tom, kam až se může rozpínat genialita filmového vyprávění. Lincoln je 150 minut dlouhý, převážně konverzační a interiérový monument, který diváka navzdory jeho znalosti dějinného vyústění pohltí doslova bez jediného škobrtnutí či záchvěvu tvůrčí neobezřetnosti. Příběh, kde není jediná scéna či replika, která by zásadně neposouvala titulní politickou linii nebo nesentimentálně prohlubovala linii osobní a rodinou, jež se následně logicky odráží v rozhodnutích a vývoji té politické. Už se těším, až si to pustím znovu (a znovu), abych si všímavěji vychutnal ten už na první dobrou patrný vyrovnaný rytmus, s jakým se linie střídají, překrývají a doplňují, to vtipné prolínání sukcesivních událostí nebo důmyslné přecházení mezi scénami, které jedna k druhé bez výjimky kompozičně i kontinuálně pasují jako tečka na konec věty. A nemluvě o skvostných hrátkách s osvětlením a pozicemi kamery, o emocích, které umí vyvolat jen chytré zacházení se střihem a směrem vyprávění, a konečně o hereckých výkonech absolutně všech, kdo se před kamerou vystřídali. Lincoln mě přesvědčil o dvou věcech - že Abraham Lincoln byl jednou z největších postav 19. století (samozřejmě i s přihlédnutím k nesporné glorifikaci ze strany filmu) a že Steven Spielberg je největším hollywoodským režisérem všech dob. (16.02.2018)

Musel jsem se trochu nutit, abych se na Lincolna vůbec podíval a musím říct, že za vidění stál. Plejáda skvělých herců, kteří mají co říct... Navíc Spielberg netočí vyloženě špatné filmy a prosazení 13-tého dodatku, byť zdlouhavé a nudné podává zajímavě. Abe (Daniel Day-Lewis je skvělý a nominace na Oskara je více než oprávněná) využívá zdržování korupci a překrucování pravdy k dosažení svého. Jeho dobrácké a skvěle vypointované historky z něj dělají sympaťáka, ale lid kvůli tomu trpí o měsíc déle ve válce. Hvězdný okamžik dějin, říká se... nic není hvězdného na snaze prosadit svou a uspět pletichařením a polopravdou. Podotýkám, že při finálním hlasováním jsem doufal, že dodatek projde a při každém "Yay" jsem se pousmál. Spielberg uspěl v tom, že na nás nevalí tohle období dějin jako něco význačného co tvoří dějiny. Bere to syrově, věcně. Podaří se to, fajn. Nepodaří, no tak budiž, snažili se. Ano je trochu nevýhoda, že víme jak to dopadlo. Divák proto nemůže být zcela spokojen. Výlety mimo interiéry (je jich jen pár), kde vidíme válku s tím co k ní patří (usekané údy na kolečku) zaberou z celé dlouhé stopáže jen pár minut jinak se kecá. Přesně tím stylem (jen argumenty mají hlavu a patu), který vidíme na jednáních v české sněmovně (z tím rozdílem, že v ní někdo opravdu sedí a kdo v ní sedí nečte noviny, nespí, ale dokonce mluví a má názor), které nedokážu sledovat déle než několik vteřin. Aspoň ten Williams k tomu hraje, i když nijak vyjmečně. (13.02.2013)