Jednotka příliš rychlého nasazení

Zhruba hodinu a čtvrt je to dobře fungující komedie/parodie střihlá krimi žánrem, u které jsem se několikrát od srdce zasmál. Ale to co následovalo potom...to byl prostě přestřel a mě osobně dost minul. S odřenýma ušima to budou ještě 4*, ale jenom díky výbornému Peggovi, kterému byla role napsána přímo na tělo. Výstižný komentář: gudaulin (02.01.2011)

Když chtějí Britové zparodovat nějaký žánr a filmy k němu se vázající, nenatočí crazy Bláznivou střelu, ale něco mnohem více sofistikovanějšího. Jednotka příliš rychlého nasazení cituje Lynchovu Ztracenou dálnici či surfařský Bod zlomu a paroduje celou řadu akčních filmů - Mizery počínaje a hororovým Vřískotem konče. Tam, kde paroduje, je velmi silná, tam, kde se snaží vyprávět a posouvat dál děj příběhu, tam to ale bohužel někdy trochu zaskřípe. Geniální je postižení žánrových akčních klišé - nabíjení brokovnice jednoruč, sekvencí přestřelky s důchodci, zneškodnění nebezpečné babky s brokovnicí kopem do nosu atd. Brilantní je forma, jakou to bylo dosaženo - pakliže chcete cokoliv parodovat, musíte umět natočit dané scény minimálně stejně dobře ne-li lépe než originál (což bohužel mnohdy neplatí o parodiích amerických). Edgar Wright a jeho tým často převýšili zvyklosti a standard obvyklý v ranku akčních filmů - všechny ty stylové vychytávky jsou skutečně funkční a akce jen jiskří (kupříkladu při závěrečné hromadné přestřelce při střelbě z okna v rychlých střizích jakoby kolísá úroveň světla, což vytváří velmi zajímavý a zdařilý efekt). Ve spojení s výbornou hudbou pak vzniká dokonalý mix akčního filmu a videoklipové jízdy, ze které ční často plochost původního parodovaného originálu. Zajímavý je hypernaturalismus některých scén zobrazujících zabití člověka - uřezané hlavy na silnici, kamenná špice drtící hlavu novináři pod kostelem, napíchnutí se bradou na špičku zmenšené repliky věžovité stavby - možný odkaz k filmu Přichází Satan, ale ještě spíše zjevná satira doby - časté úsilí (zvláště amerických hororových) tvůrců šokovat doslova za každou cenu... Rozhodně zajímavý, ale místy občas poněkud rozvleklý a trochu nudící film... Podobné filmy: Soumrak mrtvých (05.09.2007)

Geniální filmy bývají ty, které dokážou balancovat přesně na hraně , takže kdyby se nějaké ingredience jen o malý kousíček přidalo, z velkého úspěchu by mohl být trapas. Typickým případem takového filmu je u nás Limonádový Joe. U Jednotky příliš rychlého nasazení jsem se více než polovinu filmu skvěle bavil a mohla to pro mě být komedie roku. Přesně nadávkovaná nadsázka na téma jednoho příilš horlivého policisty uvnitř zavedené byrokratické mašinérie byla nejen funkční, ale přímo božská. Stejně tak konfrontace mezi velkoměstem a ospalým maloměstským prostředím, kde se všichni znají jako své boty. Bohužel v druhé části měli tvůrci pocit, že je potřeba přidat. Prakticky všeho. A protože, jak známo, všeho moc škodí, změnilo se to v celkem průměrnou absurdní frašku. V momentě, kdy se objevila armáda vraždících psychopatů a dialogy dostaly rozměr britského nonsensu z Velké knihy nesmyslů Edwarda Leara, ztratil pro mě snímek kouzlo. První polovině bych dal 100% hodnocení, druhé 50, takže celkově 75 %. (26.10.2007)

Isherwood píše, že čím víc máš z akce nakoukáno, tím víc se pobavíš. Myslím si, že to není tak úplně pravda a že pro nás akční freaky je toho v Hot Fuzz nakonec trochu málo. Že bychom fakt chtěli ještě víc citací, víc hlášek, víc odkazů a víc ukradených "Zchlaď se" a "Zapomněl sis padák". Humor Hot Fuzz je většinou chytřejší a vyhrává si s neprvoplánovými scénami s Bobem a Davem, "Oh, Mother!", rajskou omáčkou nebo knírem, na fanouškovských orgiích pro příznivce Bad Boys by se ale ještě dalo přitvrdit. Každopádně oproti Soumraku mrtvých velký pokrok ve výpravnosti i v kadenci fórů. Těším se na další zesměšněný žánr, i když dvojce bych se taky vůbec nebránil. (29.05.2007)

Vždy když něžnější část domácnosti začne sledovat novou adaptaci klasického díla Rózy *undy Pi*črové, říkám si, že všechna ta idylka anglického venkova, kde se všichni zdraví a vychází spolu, potřebuje nějak oživit. A ejhle, anglické městečko, roztomilí sousedé a k tomu zběsilá akce. Až na místy zbytečně agresivní střih a hudbu (např. při focení do evidence) vrcholná zábava s vychytanými klišé akčního filmu, navíc pro klidné hloubavé Angličany dělání si legrace sami ze sebe a ze zidealizovaného životního stylu. Při Grabtharovu kladivu, takovouhle parodii jsem už dlouho potřeboval. (10.06.2007)