Noc oživlých mrtvol

Bohužel u zombí filmu se prostě nedokážu přenést přes fakt, že rychlost jejich chůze je 1 krok za 10 let a v této souvislosti mě příjde naprosto směšná představa, že někde stojím a čekám jestli umřu stářím a nebo se nakonec ke mě dokodrcaj zombíci a sežerou mě. Přitom by si člověk mohl vzít kopací míč žonglovat s ním na jedné noze a po druhé proskákat kolem zombíků bezpečně až do Prahy. Je to, ale jen moje chyba, že na místo Usvitu mrtvých, který mě zde doporučil Mr.Apache a Jossie, jsem si popletl názvy a půjčil tohle. Naštěstí se vydařil závěr a to hodně. Věta "chováme se jako oni" mě připoměla lynčování 17-ti letých vojáků wermachtu těsně po válce, výslechy amerických vojáků v Iráckých věznicích atak dále. Jestli se v nějakým filmu dočkám rychlejší chůze zombíků, tak to bude pecka. Dokud však stihnu přečíst během jejich jednoho kroku celou bibli pozpátku, tak se u toho nikdy nebudu bát. (25.11.2007)

Romerův originál jsem neviděl, ale tohle je určitě lepší. Už jenom kvůli tomu, že se to rozjelo hned ze začátku. Žádný okecávání a tajemná mystéria. Tady se seznamujeme s hrdiny za chodu. Ve svém žánru to rozhodně patří mezi to nejlepší, co jsem viděl. Dlouhé bylo akorát to neustálé zatloukávání oken, to se táhlo snad půl hodiny. Patricia Tallman sympaticky krátkej účes a celkově pěkná. A cenu nejkrásnější zombie získává: takovej ten plešatej vychrtlej polonahej, co se objevil ve dveřích a Barbara na něm demonstruje jeho živost/mrtvost (a mimochodem mi připomněl videoklip Aphexe Twina "Come to Daddy"). (28.10.2008)

Líné mrtvoly opět útočí a pokud nestihnete odejít, než rychlostí deset metrů za šest dní přešourají váš dvorek, pravděpodobně sežerou i vás. Takhle nějak to dopadá, když se dosavadní trikař/maskér rozhodne natočit film. Můžeme mu děkovat alespoň za věrnost žánru, který ho takzvaně udělal, nicméně situaci to příliš nezachraňuje. Zatímco původní Noc oživlých mrtvol mi přijde pouze poněkud vyčpělá, Saviniho pokus o vstup do hororové síně slávy zůstává ve fázi zapomenutelného béčka. Sice se mu podařilo dodat trochu humoru a místy okatě gumové triky, ale jinak nemá co nabídnout. S vyjímkou Tonyho Todda (vstoupí na scénu s hákem v ruce - okamžitě jsem se jal kontrolovat, zda Candyman skutečně vznikl až po tomhle filmu) nestojí herci za řeč a postavy se chovají typicky hororově (rozuměj - jako kreténi). Závěr s doslovnou kritikou lidského zvířecího chování je směšnou variací na starší Romerova díla. Největším problémem Saviniho filmu je ovšem fakt, že je zhola zbytečný - od originálu se příliš neliší příběhem ani provedením, není krvavější ani napínavější, nemá skoro žádnou atmosféru. Hudba je strašná. V hlavě utkví snad jen zarytým fanouškům zombie subžánru. (08.02.2012)

Důstojný remake Romerovy zestárlé klasiky. Dějové změny jsou oproti originálu spíše k horšímu (velmi se omezily například zprávy z rádia a televize, které dávaly původní Noci punc reálnosti), zlepšily se samozřejmě masky, díky nimž dnes asi na běžného diváka zafunguje lépe remake. Horror movie of the year (04.03.2009)

Jako malý jsem to viděl a donedávna jsem nevěděl jak se tento film jmenuje. Pamatoval jsem si jen začátek na hřbitově a pak ten dům s benzínkou. Naštěstí když jsem se tu ptal, tak mi hodná duše napsala oč se jedná. Co dodat, viděl jsem i původní černobílou verzi, která byla taky super, ale k téhle mám opravdu velký vztah. Připomíná mi ty dětská léta, kdy jsem vysedával u televize a koukal na VHSky s filmama mého táty. Nejen díky tomu ho mám raději, než některé novější filmy se zombíky. (29.11.2011)