Noc drůbežích mrtvol

Podle zdejší galerie jsem se těšil hlavně na útok přerostlých zmutovaných kuřat. Žel bohu, tito opeřenci v nepřesvědčivých maskách se na scénu dostanou až po hodině utrpení, které zahrnuje muzikálová čísla s nulovou choreografií a otřesným zpěvem. Jistěže je to záměr, ale na rozdíl od zpívánek v Chilleramě, kterou jsem viděl tentýž den a ve které jsou naschvál zfušované postsynchrony, mi tady ty tanečky a zpěvy prostě nepřišly zábavné. On je taky rozdíl, když točíte poctu béčku, přičemž je na vaší práci vidět zručnost a nadhled, a když točíte béčko, protože byste jistojistě nic lepšího vytvořit nedokázali. První hodinu tak musíme přetrpět již zmiňované hudební vložky, ale také fekální humor, který se filmem táhne jako červená nit. Říkám fekální, protože myslím fekální a ne třeba dementní. S dementním humorem se to má totiž tak, že když se dobře použije (takže autoři často vůbec nemusejí být dementi), může se z něj stát humor legrační. Tomu se ovšem Poultrygeist umně vyhýbá a naopak nám servíruje scény jako například tu, ve které máme tu smůlu přihlížet tomu, jak se chlapík ne nepodobný Gabeu Newellovi doslova vysere z podoby. Z téhle Tromy, s níž dosud nemám žádné zkušenosti, jsem byl tak dokonale znechucený, že mi bylo zle i ze vší té rajčatové a okurkové šťávy, která tu na hektolitry cáká po zdech, po podlaze, ale ze všeho nejraději lidem do obličeje. Ani drůbež v gumových oblecích to nakonec nezachrání (i když mírné zlepšení je patrné, ale zábava to i tak není), protože scénář je opravdu stupidní. Vážně nepochopím, proč bylo k jeho realizaci potřeba tří lidí, když i Avatara, což je asi jediný film, který má horší scénář než tohle, napsal Cameron sám. (07.09.2012)

Satira voči fast foodom po Tromácku. Lacné triky, veľa sračiek, pár vychytaných nápadov a to všetko v sprievode bláznivých muzikálových čísel. Má to dokonca aj sympatické postavy a niekoľko vážne hustých splatterových momentov. Ak by Lloyd pár hluchých minút nahradil ďalšími kýbľami vnútorností mohlo ísť o podobný kult ako trebárs Braindead. Aj keď scéna s tlstým páprdom, ktorý vysere samého seba s víťazným pokrikom "I´m skinny!" má ku kultovosti veľmi blízko. (13.09.2014)

Všade brutálnosť a odpornosť na maximálnej možnej miere ale smiech? Ak by neexistovalo zopár dobrých momentov, tak by to bolo možno aj na odpad za trápnosť. Pesničky zabavili, rovnako pobavil aj samotný Arbie, ktorý síce je fakt o ničom ale má svetlé momenty. O herectve tu samozrejme nemôže byť reč, rovnako ako o scenári... lebo tieto veci tam akoby neboli. Za nápady, zopár podarených momentov a poriadnu dávku odpornosti 40%. (31.08.2012)

TROMA... Videl som od nich asi tri filmy a všetky som - aj v dobrej nálade - hodnotil odpadovo. Keď niekto priznáva, že je béčkar, alebo amatér, je mi to hold sympatické. Kaufmanov problém je, že sa v tom vyžíva. Lacný humor, trápne pesničky, nevkusná erotika a fekality, kam len oko dovidí. Teda ja nezvyknem vypínať filmy uprostred, ale keď by som (za necelú polhodinu) všetky tie telesné tekutiny ešte prekusnúť dokázal, pri zhruba piatom detailnom zábere na obéznu, chlpatú, osranú riť v priebehu nejakých päť minút, to už mi vážne došli nervy. TROMA a jej záchodový humor. Nikdy viac. (04.02.2013)

Troma byla vždycky jenom o sračkách, úchylech, sexu a zvráceném humoru. Tenhle kuřecí burger s názvem Poultrygeist se tak směle řadí mezi její "nejčistější" dítka, hned vedle Toxic Avengera a Terror Firmer. Všechny jejich nutné ingredience tu zastupují drtivou většinu 100-minutové stopáže. Z prdele cákající průjem, masturbace a výrony spermatu, spoustu teploušů a lesbiček, ztvrdlých bradavek a toho nejfantastičtějšího gore, jaké kdy lidské oko může vidět. Moje hlava chvílemi skutečně nepobírala, kam až Kaufman je ochoten zajít. Pro něj zkrátka neexistuje tabu, je to úchylák, provokatér a v neposlední řadě i osobitý filmař, který svou práci dělá hlavně pro sebe, diváci jsou až na druhém místě. Poultrygeist však obsahuje taky řadu muzikálových čísel, a ty Bloody zkrátka nepřekousne. Kvok, pardon, to bylo to KFC, co jsem měl právě k obědu. Nějak mi nesedlo... po těle mi nabíhá husina, z rukou raší peří a z prdele zase pětikilové vejce. Prostě úlet, ale Toxieho mám stejně radši. Kvok, kvok... (24.09.2011)