Generation Kill

Tenhle seriál si zaslouží pěti hvězdičkové hodnocení. Natočený je opravdu skvělě, a ve filmu vládne perfektní atmosféra, kdy se divák naprosto vžije s herci. Vše působí velice reálně, a skvělá hudba tomu taky dodává patřičný efekt. Za mě, zkrátka i když nejsem bůhvi jaký fanoušek tohodle žánru, dávám plný počet. (01.12.2009)

Alright boys, let´s earn some money!, aneb osmihodinový příběh jedné roty, co se ve válce kouše nudou a přes den si při nezáživných etapách přesunu ve zrezivělých humveech zpívá písničky (nejen) Avril Lavigne. Normálně mám tendenci vyřadit BoBa z mojí seriálové TOPky. Generation Kill je válečným seriálem, ve kterém se sice zase tolik nestřílí, ale oči od něj jdou odtrhnout hůře, než ze slavného desetidílného skvostu produkovaného Spielbergem a Hanksem (7 dílů za 28 hodin). Vždy jsem si myslel, že válka je utrpení, smrt a akce. To do nás hustí Hollywood a nejmodernější FPS na PC. Jenomže válka je jenom mizérie, smrad, a docela nuda. A sem tam nějaké hlášky mezi kamarády mariňáky. Únava, velitelé s IQ pouštního velblouda a samé mrtvoly. Duo Cellan Jones & White mi otevřelo oči: po téhle realistické (čemuž opět pomáhá absence jakékoliv hudby) Irácké sondě do života obyčejných vojáků už žádné válečné filmy nebudou jako dřív, vše je jen sprostým klamem, který se chce zavděčit divákovi a vydělat nezbytné chechtáky. HBO ale z lidí idioty nedělá - ukazuje, jak to ve skutečnosti chodí, a metá překvapeným divákům hrsti rozpáleného písku do obličeje... OSCAR MIKE! (03.04.2011)

Naprosto epesní minisérie HBO Generation kill je vymazlená dobrůtka o mariňácích během začátku války v Iráku. Nesnaží se oslňovat akční podívanou a nudit řečmi plnými patosu - ba naopak - podává tento uzavřený svět kolem jednotky 1st Recon Marines očima reportéra časopisu Rolling stone, Evana Wrighta. Je to pohled nenadsazený, nebezpečně přirozený až mrazivý. Herecké výkony celé jednotky, motivační přístup Godfathera (s jeho neodepsatelným hlasem), každodenní problémy s nespánkem, sraním a honěním, chuť po smrti jako důkaz strachu z ní, absurdita celého konfliktu a válčení obecně a v neposlední řadě jednotka jako celek, ve kterém se veškeré popichování skládá z neskutečných asociací, vás při sledování nenechá v klidu, a co teprve, když si začnou zpívat. To vše je Generation kill. (20.12.2008)

Vojnových filmov/seriálov zobrazujúcich vojnové konfliky novoveku je veľa. 50% z nich sa ale venuje 2. svetovej vojne a iba niekoľko málo zabrdne do najnovších (posledných 15 rokov) konfliktov. A tie sú potom často diametrálne odlišné od “druhosvetovojnových“ či “rákosnickych”. Odlišných z dôvodu, že aj moderné konflikty a spôsob ich vedenia sú iné. Vojna v Iraku trvala 28 dní a vyžiadala si na americkej strane 3993 obetí (iba na porovnanie v druhej svetovej vojne stratili Američania vyše 400 000 vojakov). Iračania svojím počtom, výcvikom a tobôž výstrojom (aj keď v GK mariňáci z 1. prieskumnej na tom tiež neboli zasa až o tak dobre, keďže aj vychytávky na svoje humvee si museli objednávať cez e-bay:)) nesiahali Američanom ani po členky. Kto čaká, že bude GK niečo na spôsob Band of brothers môže byť sklamaný. Akcie je v seriáli málo a keď dôjde k bojom sú rýchle a s jasným výsledkom. Vojaci teda poväčšinou nebojujú, ale kecajú o “veľkých pravdách“ (napr. že keď muž pozerá porno nechce tam vidieť tvár duda, ktorý babu nakladá), hláškujú, serú na prenosných šerbľoch (často aj za extrémnych podmienok), masturbujú, strachujú sa o život J. Lo a inými spôsobmi zabíjajú voľný čas. Vrámci plnenia povinnosti jazdia Irakom, obdivujú jeho krásy, spoznávajú jeho milých obyvateľov a šíria demokraciu. Kde obdivovaním sa myslí “kobercové” obstreľovanie miest plných civilistov, spoznávaním ľudí strieľanie do každého Iračana (vrátane civilistov), lebo v istom okruhu od cieľa misie je považovaný za nepriateľa každý a šírením demokracie denné zisťovanie potrieb civilistov v oslobodenom Bagdade no večerné stiahnutie sa do táboru, zatiaľ čo okolo dochádza k vybavovaniu účtov medzi obyvateľstvom. Kritiku vedenia konfliktu v Iraku najlepšie vyjadrí posledných 5 minút filmu kde si 1. prieskumná za doprovodu The man comes around od Johnyho Casha púšťa zábery z celého víťazného ťaženia. Pozerať video až do konca zvládne iba najjednoduchší chlapec roty Trombley... Na záver môj obľúbený dialóg v ktorom traja vojaci “predabovávajú” rozhovor ich veliaceho s Iračanci. K nemu dojde po tom, ako amíci nechali zhodiť xy ton bômb naprázdno, lebo si pomýlili svetlá dedinky vzdialenej 40 km s približujúcou vojenskou kolónou nepriateľa vo vzdialenosti 15 km. Veliaci sa potom s irackým prekladateľom snaží dodatočne nájsť nejaký vrak ktorý by mohli dopraviť na miesto bombardovania a ospravedlniť tak jeho použitie. VOJACI- Vole, co si myslíš že si říkaj? VELIACI- Promiň, Meeshi. Řekni tomuto muži, že přicházíme jako přátele. PREKLADATEĽ IRAČANOVI- Vole, mùj velký americký přitel tady s tebou pořádně vyjebe, jestli nám neukážes nějaké vybuchlé tanky. ARABÁČ- Habadabada? Daba daba. PREKLADATEĽ- Vole, tihle Iráčané milujou fakt, že jsme tady. Kurevsky milujou svobodu a myslí si, že ty firebally minulou noc byly kurevsky vychytaný, vole. Vy američané jste zabili mnoho písku. Ten písek, byl VELICE zlý. (27.04.2009)

Vysoko kvalitný vojnový sedem dielny seriál z blízkeho východu. Putovanie Irakom až do Bagdádu bol skvelý zážitok na zopár večerov. Akcie je povedal by som, že skôr pomenej ale rozhodne je zvládnutá na výbornú. Digitálne efekty sú využité s rozumom a mierou. Natáčacie prostredie skvelé, réžia sa celkovo vyznamenáva. Dialógy sú na tom horšie, nie že by priam vadili , ale niekedy sa vojačikovia hrali na príliš veľkých drsňákov. Ich reči boli miestami neznesitelné, hlavne jeden vojak z jednotky to už naozaj preháňal. Nemám rád takých kecálkov. Ale keď prižmúrim oko nad zopár negatív, tak určite to je skvelá záležitosť, ktorú môžem len doporučiť. 84% (17.09.2010)