Televarieté

Podprůměrná zábava, kterou doprovázeli nadprůměrní konferenciéři. Za sympatický humor Vladimíra Dvořáka i jeho sekundantky by si pořad určitě zasloužil vyšší ohodnocení, ale za tu hrůzu, co byla okolo nich, to prostě nejde. Leč ve srovnání s dnešním buranským humorem založeným na tom, že nějaký primitiv zašišle či vykoktá snůšku vulgarismů, vypustí plyny, říhne si a za to sklidí potlesk tupého obecenstva, bylo Televarieté vrcholem zábavy. (19.05.2011)

Přehlídka excelentních a nadčasových autorských scének mistra Dvořáka, které jsou v jeho souhře s Bohdalkou dodnes příliš vysoko nastavenou laťkou. Navíc pestrá nabídka standardů vyššího populáru socialistických zemí. Přestože polistopadová zábava se ubírala jinými směry, stojí právě v polistopadových dílech jeho nenásilná satira na poměry v politické i úplně civilní sféře dodnes za pozornost. Nakonec i pohledy do publika v průběhu let jsou úžasnou výpovědí o době. 3-4* (29.07.2012)

Zábavný pořad, který stál a padal s dvojicí dneska bychom řekli moderátorů, tehdy průvodců či konferanciérů Jiřiny Bohdalové a Vladimíra Dvořáka. Jejich vtipné scénky oživovaly a doplňovaly hudební, pěvecké, taneční, kouzelnické i žonglérské výstupy. Ne všechna vystoupení byla tehdy z dnešního pohledu zábavná, ale televize měla svoji vlastní taneční skupinu i orchestr a snažila se tyto umělce v pořadu uplatnit. Je pravda, že dobová cenzura dbala, aby se tam nevyskytovaly vulgarismy nebo trapnosti na rozdíl od dnešní lidové televizní zábavy, která dává sice tvůrcům svobodu projevu, ale na kvalitě pořadů se to nijak neprojevilo. Tehdy jsme viděli varietní vystoupení na pódiu, zatímco dneska všichni komici a klauni sedí u stolu či na gauči, v tak zvaných talk - show, nic nepředvedou, jen žvaní a žvaní. Diváci v publiku se tomu smějí a tleskají podle pokynů pořadatelů. Jsem zvědavá, jak na naši dnešní televizní zábavu budou pohlížet naši vnuci. Zlaté staré Televarieté. (20.04.2016)

Je třeba zásadně oddělovat. Televariete je vyvřeliště mnohdy skutečně divných zjevů, pochybných zahraničních zpěváků, trapných varietních vystoupení. Na druhou stranu se pořad opírá o poměrně kvalitní verbální humor Vladimíra Dvořáka a Jiřiny Bohdalové, který v určitých okamžicích sice nefunguje příliš dobře, někdy i ve scénkách, ale pořád je citlivý rukopis Dvořáka cítit. Ovšem tento zdlouhavý pořad vyplňují tito dva menšinově, stopáž mnohdy k 90 minutám ubíjí výše zmíněný póvl. Socialismus nebyl jednoduchý. 40% (01.04.2020)

Jestli něco vytknout legendárnímu hudebně zábavnému dítěti multifunkčního všeuměla Vladimíra Dvořáka, tak snad jeho snahu zavděčit se východoněmeckému vzoru Ein Kessel Buntes, která ho v některých očích může devalvovat na lacinou normalizační estrádu. Když si však odmyslíme maďarské žonglující bratry Tomaje a Arpáda zůstanou nezapomenutelné komické výstupy (mnohdy skrytě odvážné) dvojice Dvořák & Bohdalová, které by mohli sloužit jako učebnice současným televizním bavičům. (19.01.2015)