Single Man

Sentiment Falconerových vzpomínek i náhlého vzplanutí na prahu naprosté a zničující samoty je přeci jen ve výsledku snesitelný i v mezích možností sugestivní. Fordův snímek by potřeboval méně módního návrhářství a více poetičnosti. Pro všechnu vizuální aranž a učesanost totiž Fordovi před kamerou paradoxně poněkud uniká to, čeho v sobě má Firthův hrdina na rozdávání – impulsivnost, nadhled a neokázalou tragiku. Jakoby se skutečný člověk potýkal s nažehleným manekýnem a síla příběhu mezi tím vyvanula do plakátové strnulosti. (11.07.2010)

Chapem, ze tento film vyvola opat raz reakcie typu "je to preumelkovane, nema to s realitou nic spolocne, pribeh nulovy, spracovanie na prd", ale to je omyl. S realitou vtedajsieho obdobia v prudernej Amerike, s hrozbou atomoveho hribu nad hlavami a otazkou zivota a smrti, to ma az prilis vela spolocneho. Ja osobne tieto filmy vyhladavam a presne viem, co od nich cakat, kde zasiahnu a ako sa k nim postavit. Okrem famozneho Colina podali vsetci herci skvele vykony, pomaly plynuci dej, ktory je skor zalozeny na pre mna silnom pribehu a vyrazovych prostriedkoch, doplna do kosti iduca, prenadherna hudba. Ja osobne som sa nenudila ani jednu jedinu minutku a praveze tie chvile, ktore boli "neme" vam povedia viac, ako ktorekolvek dialogy a monology. Ja vyjadrujem maximalnu spokojnost, dokonaly film. (28.04.2010)

Chtělo by to parafrázovat Monty Pythony s tím, že tentokrát jde o film, ve kterém stará buzna nikam nejezdí, aby (SPOILER) nakonec stejně chcípla (KONEC SPOILERU). Celé se to bere až příliš vážně, přičemž celý debut je až návrhářsky přešlechtěný, ale všechno je v něm hrozně wannabe. Nejhorší ze všeho je ale vyobrazení homosexuálů, které odpovídá představám heterosexuálů a je podřízeno tomu, aby snobští diváci střetávající se s ambiciózním mainstreamem nebyli ničím znepokojováni. Tohle fakt není umění, pokud za něj nepovažujete obálku Vogue s titulkem "láska až za hrob" (popř. si doplňte jinou floskuli). Nebýt poetizovaných milostných scén mezi dvěma muži, nepoznáte, že je pod snímkem jako debutant podepsán někdo, kdo má dlouholetého životního partnera. Jinak jde o další ukázku midcultu, který se dostal na Oscary, ponoukající ovšem k zamyšlení, nakolik se výrazové prostředky uměleckých filmů staly součástí středního proudu a dnes působí v echt-klubové podívané nechtěně směšně. (02.05.2010)

http://www.youtube.com/watch?v=Zm5pbLMn8j8 Otevřít oči a probudit se ze sna. Noc za nocí se topíš. Tlak tě trhá na kusy. Není jak se nadechnout. Není jak najít směr kterým se vydat a najít hladinu. Sám uprostřed oceánu a voda kalí rozhled. Chceš žít. Chceš aby to bylo jako dřív. Vždyť plavat bylo tak příjemné. Dnes už ale ne. Protože oceán ve kterém jsi, je mrtvý. Stejně jako ty. ____ Probudíš se. Přišlo tím snad vysvobození? Ne.. Je to mnohem horší. Každý předmět, běžná rutina, vuně. Vše ti připomíná toho, jehož součástí jsi byl. Jenž součástí byl tvou. A ty oči. Krásné oči těch kteří žijí. Nenávidíš je za to! Za ty oči. Za to že žijí. A pro to pohrdáš sebou. Jsi již dávno mrtvý ale ohleduplnost k okolí a jeho očekávání tě nutí být navenek se vším smířený. Špatné divadlo. Všichni to cítí. Ale bojí se. Bojí se sdílet tvou bolest a ty se bojíš jim kousek předat. Nemají na ní právo. Je to tvá bolest! Jak zoufale zkoušíš začít od znova. Věnovat city jiným, u kterých víš, že bys toho snad kdysi byl schopen. Nevíš jak. Bojíš se. Jsi odpad. Ten který okolí vysává. Ne pouze postradatelný. Ale přímo svou existencí pobuřující. Chtěl bys být součástí. Už nikdy nebudeš schopen. V dříve prázdném místě mysli se postupně ukotví jasně dané řešení. Šeptá. Naléhá. Nakonec křičí. Polibek smrti je to, co tě opět naplní. Co ti dovolí znovu dýchat. Uvědomíš si opak? Prohlédneš včas skrze temný povlak na očích? Mnohým se to povedlo. Mnohým nikoliv. ____ PS: Dlouho jsem si nepřečetl tolik dementních komentářů jako u tohoto filmu. (26.08.2010)

Jak už je zřejmé z názvu, tenhle film do značné míry stojí na výkonu jediného muže, konkrétně Colina Firtha. Tomu nezbývá než zatleskat. Ale také muž v pozadí, módní návrhář Tom Ford, odvedl vynikající práci. Málokteré psychologické drama je tak do posledního detailu vypiplané, podobně výborná je i práce se zvukem, parádním soundtrackem počínaje přes zajímavou práci s ruchy až po zesílené zvuky okolního dění. Audiovizuální zážitek na jedničku, ale možná to chtělo citlivější režijní přístup... (16.11.2010)