Reklama

Reklama

Snímek Moneyball společnosti Columbia Pictures je natočen podle skutečného příběhu Billyho Beaneho (Brad Pitt) – bývalého nadějného hráče baseballu s vyhlídkami na oslnivou kariéru, který se poté, co nedokázal splnit nadějná očekávání, se svou soutěživou povahou raději zaměřil na administrativní stránku tohoto sportu. Na počátku sezóny v roce 2002 se Billy ocitá v zapeklité situaci: jeho špatně financovaný tým Oakland Athletics, zvaný též lidově A's, přišel o své nejlepší hráče (znovu), kteří se nechali zlákat velkými týmy (a s tím souvisejícími nemalými platy) a on je nucen dát svůj tým znovu do pořádku a zahájit sezónu s třetinou původního rozpočtu. V touze po vítězství se Billy rozhodne jít proti klasickým zvyklostem, které v baseballu platí. Zaměří se zcela mimo baseballová hřiště na zneuznané teorie Billyho Jamese a najme Petera Branda (Jonah Hill), inteligentního ekonoma, který vystudoval univerzitu v Yale. Společně se postaví selskému rozumu vyzbrojeni odhodláním vše přehodnotit a vybaveni počítačovou statistickou analýzou, kterou baseballová administrativa dlouhodobě ignoruje. Dospějí k neuvěřitelným závěrům a začnou najímat hráče, které zbytek baseballového světa považuje za příliš nevhodné, příliš staré, příliš nemocné nebo příliš problematické, kteří jsou ale současně všichni velmi nedocenění. Jak se Billy a Peter neúnavně tlačí kupředu, vzbudí jejich nové metody a pozoruhodná sestava outsiderů pozornost ostatních týmů, médií, fanoušků i hlavního manažera jejich vlastního týmu (Philip Seymour Hoffman), který odmítá spolupracovat. Tento experiment ale nakonec vede nejenom ke změnám v tom, jak se baseball hraje, ale také k výsledku, který Billymu definitivně otevře oči a posune ho na zcela novou úroveň. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

Recenze (886)

verbal 

všechny recenze uživatele

Tak si ty cenné údaje zase trošku shrňme. Vynásobíme li délku klacku vyhořelého pálkaře časem, za který tlustý černoch doběhne na třetí metu, přičteme počet strajků nadhazovače s vykloubeným ramenem, výsledek vydělíme počtem písmen ve slově houmran (pozor, psáno anglicky!!!), umocníme podílem množství sedaček VIP lóže a průměrným platem druhořadého bejsbólisty, celé to interpretujeme do gaussovy roviny, přičmáráme směrodatnou odchylku vzniklou rozdílem fucktoriálu průměrné délky sprchování středně zpoceného středopolaře a manažerských odměn překrásného kouče, dostaneme číslo, které když vykrátíme šestnácti a bude ležet v intervalu <7,44581; 7,44583>, znamená to, že vyhrajeme Světovou sérii! Jebat lidský fucktor!! Jo, jo, dobrodružné a strhující leda tak pro kníratou přítelkyni absolventa matfyzu. O kloudný bejsból tu člověk nezavadí a zbytek mi už vysvětlil doktor, když ještě Princové byli na draka. Vidím ale, že spousta z vás, včetně těch, o kterých bezpečně vím, že svou heterosexualitu jen nepředstírají, by s gustem vyexovalo ten kelímek, do kterého Božský Brad celý film chlustal. A máte recht! Hrát tam místo něj třeba takový Ron Perlman, bylo by to jako číst nedělní přílohu Sportu s házenkářskými výsledky. Je spanilý a dokonce i hraje, proto za něj jednu přidám, kdybych se náhodou někdy v budoucnu rozhodl změnit pohlaví. ()

POMO 

všechny recenze uživatele

Fantasticky nápadito a inteligentne napísané, brilantne zrežírované filmové stelesenie inšpiratívnosti a dobrého úmyslu. Baseball mi je ukradnutý, myšlienka tohto dielka je však aplikovateľná do akejkoľvek branže - vsaď na vlastný inštinkt, kráčaj svojou cestou a nezapredaj sa. Prečo to Sorkin so Zaillianom neumiestnili do zákulisia nakrúcania filmov, ktoré taktiež stojí na tímovej práci? Oscarové žne by boli isté. Hoci tu sú tiež veľmi pravdepodobné... ()

Reklama

Matty 

všechny recenze uživatele

Kolik stojí vítězství? Před pár lety by Pittovi zřejmě připadla role prvojakostního baseballového hráče. Neboť v dobrém slova smyslu zredfordovatěl (vážnější látky, vážnější výraz), hraje nyní chlapíka, který stojí v pozadí. Méně akčního, ale neméně ambiciózního. Dosažení úspěchu pro něj má přednostní význam. Když neuspěl jako sportovec, chce prorazit alespoň z manažerského postu. Zde již nemusí brát ohledy na druhé, neboť on je ten, kdo rozdává peníze. Proč se tedy obtěžovat přetvářkou a schovávat svou tvář arogantního cholerika za milou masku. Ne, že by kolem a kolem (s pár rodinnými zastávkami) vzato nebyl sympaťák, ale určitě nehraje „an American hero“, vždy čestného a neomylného. Lidské bytosti jsou pro něj čísly, která lze, nutno-li, jednoduše vyškrtnout, v čem vidím nejvýraznější podobnost s The Social Network, s tím rozdílem, že tentokrát nejde pouze o jedničky a nuly. Napínavější klání než na baseballových hřištích, kam nás tohle převážně interiérové drama nechá nakouknout jen párkrát, probíhá v zákulisí. Zvítězí přístup humanistický, ekonomický, nebo kompromisní? Odpověď není jednoznačná ani po závěrečných minutách, jichž mohlo být, pravda, méně (a jež zápletku posunují trochu jiným směrem). Film se vyhýbá tomu, aby Billyho Beana, resp. to, co zosobňuje (prosazování osobního štěstí na úkor druhých), adoroval. Byť si vypůjčuje některé příběhové prvky patetických pohádek (flashbacky, zápas, který je třeba vyhrát), ve skutečnosti celkem chladnokrevně ukazuje, na čem tyhle filmy o velkých vítězstvích stojí. (Například jindy klíčová postava trenéra je odsunuta bokem, což se projevuje i jeho situováním na okraj záběru a co je zdůrazněno „odevzdaným“ výkonem excelentního P.S. Hoffmana.) Miller sundává sportovní slupku, aby vyjevil, že se pod ní skrývá cynické manažerské drama. Zároveň nám do cesty nejsou stavěny překážky bránící starému dobrému dojmutí, kterému na druhou stranu není ani přisluhováno (třeba soundtrackem, vytvářejícím přednostně napětí). Ambivalentní pojetí tradičního útoku na emoce krásně shrnuje dceřina písnička, kterou si Billy v závěru pouští. Je to zkrátka takové dojetí s „ale…“, s nadhodnotou k přemýšlení. 80% ()

Lima 

všechny recenze uživatele

Nejlepší film se sportovní tematikou za poslední roky. Je jedno, jestli rozumíte baseballu, nebo máte vztah ke sportu jako takovému. Sorkinův brilantní (opět) scenář je hlavně o zapálení pro věc, bezmezné víře svému úsudku a v to, co dělám, i přes riziko ztráty svého kreditu. Interakce Pitt – Hill byla přímo diváckým pošušňáním. To vše bez otravného klišé a falešně efektních scén, které by rády rozplakaly snad i kámen (viz. např Warrior). ()

J*A*S*M 

všechny recenze uživatele

Nejlepší a nejzábavnější film o baseballu, jaký jsem kdy viděl. Před zhlédnutím jsem počítal s tím, že z filmu žádný velký zážitek mít nebudu, protože baseball je pro mne zapadlou španělskou vesnicí, ale obavy byly liché. Vynikající výkon Brada Pitta a neméně výtečný scénář neodovolily, abych filmu přestal věnovat pozornost. Palec hodně nahoru a Bradovi fandím na Oscarech. ()

Galerie (49)

Zajímavosti (25)

  • Během propagace filmu Brad Pitt prohlásil, že hodlá z rodinných důvodů do tří let skončit s herectvím. (hippyman)
  • Hymnu Spojených států ve filmu hraje na kytaru legendární rockový virtuóz Joe Satriani. (wčelka)
  • Několika protagonistům filmu není baseball zcela cizí. Casey Bond strávil nějaký čas v organizaci Giants, Royce Clayton hrál 17 let v MLB a Stephen Bishop odehrál v 90. letech několik sezon, z nichž v jedné si zahrál i s Davidem Justicem, kterého ve filmu ztvárnil. (žvanimírek)

Reklama

Reklama