Habermannův mlýn

Velmi sympatický počin o období, které je filmařsky zajímavé a historicky má stále co nabídnout. Rád přivítám další podobné projekty :-). Jinak film táhnou hlavně ústřední herci, ale i sám Herz ukázal, že režii nezapomněl. (18.10.2010)

K Habermannovu mlýnu jsem šla s nadšením, ale i se strachem, co uvidím, protože žánr a tématika napovídaly, že to nebude jednoduchý film. Nicméně vidět jsem ho musela, protože právě téma druhé světové války z pohledu "ze zápecí" a odsun Němců mě hodně zajímají a rovněž herecké obsazení slibovaly, že to bude stát za to. Stálo. Věty typu "ale Angličani a Francouzi nás nenechají, musí jim být jasné, že když dnes my, tak zítra oni". Herzovi se krásně povedla závěrečná scéna, kdy Habermannovu ženu s dcerkou lid vyštve k vlaku s ostatními Němci, ona si sundá kabát, pod kterým má ještě našitou žlutou Davidovu hvězdu... Ten paradox, že jeden člověk může být dvakrát transportován, jednou jako Žid, podruhé jako Němec, mě nepřestane udivovat. Krom toho bylo všechno, jak má být, skvělý herecký ansábl, korunovaný Karlem Rodenem a Markem Waschkem; protipólem jim byl ďábelský Sturmbannführer Koslowski, který nemohl vymyslet bestiálnější způsob, jak odrovnat jednoho člověka v očích ostatních. Pro mě za 5*. (14.11.2010)

Výtečně vykreslené čecháčkovství - především postavou hoteliéra Pospíchala (skvělý Jan Hrušínský "bystré ucho znamená línou hubu"...), i když ve skutečnosti se hoteliér choval jinak... Úvodní lynčování je hodně drsné a překonává i Krev zmizelého, ale bohužel pouze rámuje příběh téměř pohádkový: mlynář tradicionalista má zakletou nevěstu (která sama neví o svém prokletí - původu- a během pěti šesti válečných let není nějak správná příležitost jí to říct...), mlynář má i kouzelné dědictví, kterým ručí za životy (některých) svých dělníků, ale ZLO (ať už nacistické, nebo české) v tomto příběhu musí vyhrát, takže ani dobráctví Habermanna a jeho bližní neochrání. Některé scény (licitování o životech, střet Březiny a Maška s vojenskou hlídkou v lese) jsou sice silné, výprava navozuje dobovou atmosféru, ale scénář je plný nesmyslných zkratek, nelogického počínání v ději a čase, takže další scény (míjení transportů raněných německých vojáků s vlakem židovských dětí, "skautské" přebývání Habermannova mladšího bratra v lesní chatce) působí jako klišé. Závěrečný hudební podkres při umírání bratrů Habermannových je zbytečně patetický. Charakteristika postav je povrchní a využívá pouze černobílého ladění. Zajímavý komentář: sportovec. Více v článku Stanislava Balíka z LN 12.10.2010. (06.12.2010)

Říká se, že je to film o poválečnému odsunu Němců, ale nutno dodat, že tato kapitola našich dějin ve filmu zabírá velmi malou část. Tento film je tedy především o tom, jak fungoval tzv. Habermannův mlýn těsně před válkou, během války a po válce. Trochu jsem se bál, aby nebyl tento film příliš omluvným ve smyslu: ´´promiňte Němci, že sme na vás byli moc zlý.´´ Ale nebyl. Naopak Juraj Herz dal prostor i tomu, jak Němci terorizovali a zabíjeli nás Čechy a to v tom nejstylovějším kamerovém a hudebním kabátě...... Jo válka je svinstvo a když máte možnost se bránit či oplatit zlo zlem, většinou nezaváháte. Jen ti nejsilnější dokáží v takové době rozeznat dobro od zla. Z herců bych chtěl vyzdvihnout především výkon Karla Rodena, Bena Beckera a Hannah Herzprung. Mám za sebou už dvojí zhlédnutí a nevidím jediný důvod, proč ubírat hvězdičky. (04.01.2011)

V soutěži o odpornější národní povahu by tentokrát vyhráli Češi... ale nebyl by to spravedlivý verdikt, dnes jsem byla svědkem nenávisti jedinců v příhodných okamžicích dějin. (03.05.2014)

3,5*/5...Silný námet, ešte neznamená automaticky aj silné emócie...Snaha bola, výsledok najmä v druhej polovici je trochu rozpačitý. (19.02.2011)

Snaha o silné drama spolu se stále více neuvěřitelněji zbrázděným ksichtem Karla Rodena vás nakonec do děje vtáhne, to určitě!..kurva a těch Němců v jednom českém filmu, to taky jen tak někde nenajdete. Že je třeba obsadit do role šturmbanfýrera a zaníceného hilterjůgenda kvůli správnému přízvuku rodilé mluvčí mi ani tolik nevadí, ale tu totálně hnusnou Herzsprunngovou tam nakopal Herz asi kvůli tomu jejímu a svému Herzu, jinak si to neumím vysvětlit. Při hlášce o tom, jak je krásná, že je jí na nějaké pohraničí škoda a vyjímala by se v Berlíně, jsem si vzpomněla asi na 30 hezčích českých hereček, z nichž by to i dobrá polovina celé lépe zahrála. Ale zpět k příběhu. Ono se na námětu celkem nedá nic zkazit, když skloubíte klasické okupační drama a následné sudetské taškařice, vždycky vám z té „zdivočelé země“ nějaký pěkně násilný příběh vypadne. Čili jsem tak nějak spolkla i ten divný pocit přehrávání, který mám ovšem poslední dobou z většiny českých filmů . Trochu mi připadá, že ti herci hrají chvílemi jako na divadle, chvílemi jako v křečovité snaze o napodobení hollywoodského akčního velkofilmu. Ale kupodivu jsem přežila až k závěrečnému lynčování, kdy sympatie k německému bývalému šefikovi rychle zapomenuty ve změti emocí pomsty a nenávisti ke kolaborantům. Padni komu padni. A ještě jim to pěkně všechno rozkrást, němcovi zkurvenýmu /no co, že nás leta živil, ale je to Němec!/ ..no nedělám si iluze, že by se tu leckde Němci těsně po válce nerozjížděli náklaďákama, takže závěrečná disciplína ze Saw je docela na místě. Celé to tedy hodnotím jako lepší průměr, holt děcka se nám nějak o té válce i Sudetech dozvědět musí . Trefně to shrnul Hrušínský: okupanti přicházejí a odcházejí, jen my češi zůstáváme...prostě my češi tak nějak vždycky nejvíc lížem tomu, kdo je zrovna u lizu. (29.04.2012)

Nemohu jinak než dát odpad. Takhle brutálně a z větší části za německé peníze ( Celkový rozpočet filmu je 87 milionů Kč, česká účast na něm je 30 milionů...) překroucená zkutečnost je prostě hnus: Bludovský farář žádnému nacistovi k útěku před trestem nepomohl, ani žádné sudetské Němce do odsunu nevyprovázel, protože byl již roku 1944 i se svým kaplanem potrestán za pomoc odboji posláním do koncentračního tábora Terezín, kde tři dny před koncem války zemřel. Habermann i jeho žena byli Čechoněmci, a především – nebyl ubit místní lůzou, ale zastřelen ze msty svým známým, holičem Pazourem. Za neetické ale označil, že ve filmu je jako jeden z vrahů ukázán Pospíchal, což je změněné jméno Zdeňka Pospíšila, skutečné osoby zakladatele bludovských lázní, který za války pomáhal odboji a po únoru 1948 strávil 11 let ve vězení. S ostrou kritikou historických nepravd ve filmu vystoupil i politolog Stanislav Balík, jinak též zastupitel obce Bludov.[6] Zejména v ní zdůraznil vytržení děje z kontextu doby, celkovou manipulativnost filmu („má jednoznačnou ambici – být zrcadlem zvráceností, jichž se Češi dopustili na Němcích“) a popírání známých faktů v této konkrétní události: krom česko-německého původu obou manželů Habermannových a faktu, že žádný lynč se nekonal, také třebas toho, že na území Říše (Bludov spadal do Sudetské říšské župy) bylo nemožné, aby byl Čech starostou obce, stejně jako bylo nemožné, aby v národnostně krajně vypjatých dobách spolu cvičili Češi a Němci v Sokole (když ten byl navíc hned na začátku okupace zakázán). Wikipedie (29.06.2017)

Keď rozmením príbeh na drobné, musím kriticky poznamenať, že prvá polovica filmu sa niesla v zbytočne rýchlom tempe na úkor vykreslenia charakterov a motívov jednotlivých postáv. Udalosti sú vtesnané do viacero rokov a všetko to pôsobí ako zostrih seriálu. Druhá polovica sa spomalí, príde i na veľmi silné scény, ale hlavne sa divák dostatočne orientuje v deji. Treba oceniť, že je potrebné natáčať podobné filmy. Koľko krivdy si musia spôsobiť jednotlivci, aby si ospravedlnili kolektívnu vinu ? Oba naše národy majú v tomto ohľade špinu na rukách a je potrebné o tom rozprávať. (02.11.2010)

Hodnotím zatím jen testovací projekci, kde třeba chyběly titulky u německých dialogů. Je to celé takové televizní a natahované, chybí tomu častější a lepší střih. Film se navíc skládá z detailů a polocelků, v podstatě je zde jen jeden pořádný celek, což je málo. Příroda není využita skoro vůbec. Roden zcela zastiňuje postavu mlynáře Habermanna (ne, Roden Habermanna skutečně nehraje, což je ohromné negativum filmu). U mnoha postav chybí jakákoliv psychologie a hlubší charakteristika, jsou jen plakáty předem dané premisy (až to připomíná trapnou kýčovitost Želar). Protože nám nejsou filmařsky "představeny", budete u mnoha postav tápat i do konce, kdo je kdo a ke komu patří. Jsou zde dva docela zbytečné a do celku nezapadající záběry - vlak s židovskými dětmi a nálet na ruské vojáky.Je zde i pár nelogičností (kdo se staral o Hanse v letech 1944-45?, jak se zachránil Karel z půdy? apod.) Celkové téma je podáno rovněž poněkud povrchně a s notnou dávkou klišé - farář je a priori ten, co pomáhá náckům utéct do jižní Ameriky (ačkoliv historická fakta jsou jiná), nacista je hajzl ad absurdum, a následně Češi jsou hajzlové ad absurdum... Doporučuji k této tematice raději knihu Josefa Škrábka Včerejší strach. (14.07.2010)

Velice poutavý film plný nenávisti a nespravedlnosti. (02.11.2010)

Tohle se Herzovi povedlo. Sice se s reálným příběhem moc nepáral, ale zase se mu povedla docela koukatelná story. Příběh je natolik předvídatelný, že jeho konec je ukázaný hned na začátku. Díky tomu se dá docela bavit pozorováním jednotlivých aktérů. Dost lidí tu vyčítá malé prokreslení postav za války (film ukazuje období cca osmi let, takže na každý rok vyjde něco kolem deseti minut), mně to tedy nevadilo - pokaždé je vybraná nějaká typická / podstatná událost. Celkově za vyzdvižení stojí scénář, dobrá režie a hlavně herci, vč. třeba menší role Oldy "alko" Kaisera 80 % znamená, že mi i pár věcí vadilo, což jsou následující: V koprodukci na film dali asi víc Němci, čemuž odpovídá i poměr kladných a záporných postav na obou stranách = většina Čechů se chová jako svině, u Němců v podstatě jenom místní šéf SS. Chápu uměleckou nadsázku, ale přijde mi to docela sprosté třeba u Pospíšila/Pospíchala, kde z odbojáře a následně vězně v komunistických lágrech udělali polovičního kolaboranta. Moc se nepovedlo i to, jak postavy spolu mluví - třeba dost pochybuju, že by se důstojník SS bavil s místním německým továrníkem legrační češtinou. Asi tyhle pasáže měly být spíš otitulkované... (04.12.2010)

Juraj Herz žije v mylném dojmu, že potřebuje účtovat s tématem, které je po tolika desítkách let vhodné především pro debaty v akademických historických kruzích. Sudetské téma ovšem není zdaleka ignorované a myslím i dostatečně prodiskutované. Navíc není moc vhodné pro filmový formát, protože každý má ohledně Sudet svůj kus pravdy a každopadně je to téma zatraceně frustrující - obojí se ve filmu zpracovavá celkem těžko. Juraj Herz asi nikdy nepochopí absurditu toho, že jeho pohled je pořád nevyvážený, i když tentokrát "z druhé strany". Osobně bych radši viděla ve filmu zpracovaný nějaký méně profláknutý kus české historie. Tolik k tématu. Jako film je Habbermanův mlýn špatně dramaticky vysvavěný, zkratkovitý a postavy dost umělé. Rozhodně není konkurencí zahraničním filmům typu Chlapec v pruhovaném pyžamu. (09.05.2014)

Tak jsem se konečně dočkal. Od Slámovýh Divokých včel konečně zase český film, který mě strhnul. Možná ani ne tak obsahem, jako spíš vším ostatním. Ano, můžeme spekulovat o tom, jestli každý Němec byl hovado nebo ne a každý Čech byl bojovník za svobodu, i když vždycky je něco mezi. Říkal jsem si, že se k obsahu filmu ani vyjadřovat nebudu, protože tenhle film mě dostal právě svou filmovostí než zápletkou. Skvěle vymyšlené a zahrané postavy (Hrušínského postava jak svým charakterem tak hereckým podáním až na hranici geniality, jde vidět, že se oba Hrušínského synové potatili). Hodně dnes už nijak moc obsazovaných herců, těch známých tváří, které jsem už dlouho neviděl, tak bylo až příjemně mnoho. Výborný Roden. Dobrá kamera, skvělý styl vyprávění. Po strašně dlouhé době prostě český film, který mě ničím neprudil a nic mi na něm nevadilo. Naopak, užíval jsem si ho. Holt, Herz je kumštýř. (16.07.2011)

Otázkou je jak se může tento film brát vážně, když byl scénář tolikrát přepsán a navíc si ho upravovali sami Němci. Co se sudetských Němců týká, tak tady se raději moc vyjadřovat nebudu, protože bych mohl být bloknutý, ale žádný majetek bych jim určitě taky nevracel. Ne všichni však museli být špatní a rozhodně ani Češi nebyli žádní svatoušci. Filmové zpracování se mi však líbilo a to především co se hereckých výkonů týká. Rovněž kamera odvedla pořádný kus práce a po dlouhé době zase film, u kterého jsem se vůbec nenudil. Navíc tu hrála Hannah Herzsprung, kterou začínám mít poslední dobou hodně rád. Roden a Hrušinský taky rozhodně nezklamali. (06.09.2012)

S potěšením shledávám, že během roku v České republice vznikly dva snímky ohlížející se za tragickými událostmi 2. světové války. Každý snímek nechává nahlížet na nesmyslnost války z jiného úhlu pohledu. Oba filmy si právem zaslouží zde na databázi červenou barvu, u mě to však těsně vyhrály Lidice. Možná proto, že se mohou pyšnit bezkonkurenčním Luknárem... (29.07.2011)

No čekal jsem hodně ale dostal jsem málo slušně zpracovaný film a to by se nemělo stávat když mě zaujal a pak moc teda nenabídl pro mě zklamání. (24.10.2018)

Až dodnes jsem vůbec netušil, kolik v těch Sudetech za války žilo Čechů. Podle všeho jich tam bylo dokonce víc než Němců, které málem utlačovali, za jejichž zády rozhazovali jako o závod letáky, statečně páchali partyzánské akce a k Němcům se chovali drze a vyzývavě, a ne podlézavě, jak jsem se až dosud mylně domníval. Eh, ubohý malý národ, který si musí dodávat sebevědomí bezostyšným "vylepšováním" historie v hloupých televizních filmech. Aspoň že ty poválečné scény působily věrohodně. P.S.: A samozřejmě že "Habermannovým případem" je film pouze VELMI VOLNĚ inspirován, jak není těžké zjistit. (19.02.2022)

Pokud bylo Herzovým cílem to, abych se za nás jako Čechy styděl, tak se mu to povedlo. 85% (20.11.2010)

Přiděluji jednoznačně neoddiskutabilních 5 hvězdiček. Jen málo českých filmů zařazuji ve svém pomyslném žebříčku na místa nejvyšší, na místa, která obvykle obsazují díla světově známých, proslulých a špičkových režisérů. Habermannův mlýn mezi ně jednoznačně patří. Tomuto filmu prostě nemůžu nic vyčíst. Není v tomto případě důležité, zda se scénář (či román) doslova drží skutečných událostí z těch pro český národ pohnutých dob, důležitější podle mě je Habermannův mlýn zhlédnout a snažit se přemýšlet o tom, co vedlo některé lidi k tak krutým odplatám. Kdo by po letech strádání, utrpení a strachu pod nadvládou krutých nácků nechtěl oplatit své fyzické i duševní utrpení z průběhu okupace. Ale krutě trestat a zabíjet bez soudů, bez toho, že by někoho vyslechli a posuzovali míru viny každého jednotlivce je naprosto nepřípustné. A to se tady bohužel v poválečné době dělo. Tento film jasně odkrývá skryté charaktery lidské rasy, které vyplouvají na povrch především v krizových situacích. Karel Roden, ideální hráč – tragéd, na tomto parketu odvedl skvělou práci stejně tak jako Oldřich Kaiser ve své bohužel nevelké roli, Mark Waschke, Radek Holub, Jan Hrušínský i všichni ostatní herci. ..... Prostě, myslete si a piště si zde na ČSFD v hodnoceních co považujete za správné, ale já naprosto nechápu, ten odmítavý postoj vyjádřený nízkým hodnocením třemi či dokonce dvěmi hvězdami dokonce od inteligentních uživatelů, od kterých bych to nikdy nečekal. A " přespříliš silný akademismus rozvolněného dramatického oblouku" jsem opravdu nezahlédl. Já skromně, bez vzletných a nic neříkajících vět, hodnotím skvěle odvedené poselství filmu, které jasně říká: "Lidé, zamyslete se nad sebou a už nikdy tohle nedělejte". Nešťourám se ve snímku a nehledám nesrovnalosti s prokázanou skutečností, .... snažím se odnést si ponaučení, které mi bude vždy připomínat, že se k sobě máme chovat slušněji než činíme. Pozor, slušnost není slabostí, spíše naopak. (21.01.2011)