Habermannův mlýn
Habermann's Mill
Habermann's Mill
Habermann's Mill
Režie:
Juraj HerzKamera:
Alexander ŠurkalaHudba:
Ilja David CmíralHrají:
Mark Waschke, Karel Roden, Ben Becker, Hannah Herzsprung, Radek Holub, Wilson Gonzalez Ochsenknecht, Zuzana Kronerová, Jan Hrušínský, Franziska Weisz (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Legendární režisér Juraj Herz se rozhodl otevřít jednu z nejkontroverznějších kapitol českých dějin, poválečný odsun Němců, při němž se spravedlivý hněv často mísil s těmi nejnižšími pudy. Příběh Habermannova mlýna, zakládající se na skutečných událostech, se odehrává v malé vesnici v Sudetech mezi roky 1938 a 1945. Jednou z obětí dějin měl být i bohatý německý podnikatel August Habermann (Mark Waschke) a jeho nejbližší přítel Březina (Karel Roden). Šílená doba dostihne Habermanna i přesto, že bez předsudků dával práci Čechům i Němcům a odmítal se zcela podřídit nacistické ideologii. Při volbě ze dvou možností, z nichž ani jedna není dobrá, učiní rozhodnutí, které se stane záminkou k tomu, aby se bezprostředně po válce stal hlavním cílem na seznamu „českých vlastenců“, z nichž většinu tvoří jeho bývalí chráněnci. Samozvaným soudcům a katům jde ale spíš o jeho majetek než o spravedlnost. Dokáže před nimi Habermann zachránit alespoň ženu a dítě? (Magic Box)
(více)Recenze (1 084)
Je dobře, že se tato tematika také začala objevovat i v našich filmech. Za to panu Herzovi tleskám. Sázka na Rodena je sázkou na jistotu, role rozervaných drsňáků mu sedne. Ale i přes pěkné zpracování života smíšených rodin a vůbec celého toho čeko-německého pohraničního guláše do kterého navíc vstoupila válka, se mnou film nic neudělal. A to ani drsný závěr. Se zaujetím jsem jej shlédl, ale pouze jako jakýsi dokument který poučí, ale rychle odezní. Ohromenost po dokoukání jakou jsem měl u filmu podobného typu - Je třeba zabít Sekala - se nekonal. Bohužel. Na Habremannův mlýn jsem se dost těšil už když jsem se dozvěděl Herzův záměr.. ()
odHAILování takového, mnohdy raději opomíjeného, tématu pod taktovkou mistra dramatu Juraje Herze jsem si prostě nemohl nechat ujít. i když mi bylo dopředu jasné, že téma je to těžké a že se z kina nebude odcházet s lehkou hlavou (což se ostatně přesně potvrdilo). sonda do nitra lidské duše je ve filmu tak dokonale zavedena, že jsem byl uvnitř naprosto emočně rozerván. kongeniální soukolí skvělého hereckého obsazení+vynikající hudby+kostýmů atd. mě uchvátilo a semlelo na 100%. ()
Instantní slepičí vývar z pytlíku, který má do pořádné domácí bramboračky hodně daleko. Problém je v tom, že natočit takhle časově rozsáhlý příběh se musí umět. Tucty tuctových scén a jen tu a tam záblesk momentu, který zaujme. Na český film vcelku slušná atmosféra, ale jinak - vcelku o ničem. K tomu totálně tragický dabing, nechápu, proč tu musí Němci šišlat, proč prostě nemluví německy? To láme uši! Je to, jakobych sledoval německé gay porno. Tahle látka šla natočit jinak. Malarkey: nechápu ten tvůj pozérský komentář, piš o filmu, ne o lidech. ()
Karel Roden je bezkonkurenční a nejlepší český herec. Vyniká naprosto ve všem a v každém filmu. Tento historický film mi nic neříká, ale obraz jsem si udělal. Doba byla krutá a opravdu nechutná, nechtěl bych v ní žít.. 6/10 = 60% ()
Scénář sice nadprůměrný, ale jinak byl Habermannův mlýn po technické stránce zklamáním - příšerné postsychrony, televizní kamera (prý točeno na REDku, pf!) a soulož doprovázená patetickými smyčci byla neskutečně směšná. Promarněný potenciál. ()
Především mám pocit, že musím pochválit snahu o pravdivost a odvahu do tohoto témětu vůbec kousnout. Mám však pocit, že zde scénárista a režisér rozehráli více příběhů, než pak byli schopni opravdu pocitvě a do hloubky sledovat a zobrazit. Postupem minut se mi film jevil spíše výčtem toho, co se všechno v Sudetech v těch dobách stalo nebo mohlo stát, ale prožít si to spolu s postavami - k tomu mě jaksi nepustili. Vím, že 4 hvězdami trochu přidávám. ()
Na tenhle film by jsme si všichni měli vzpomenout, až zase někdy budeme s dvojkou v žíle, zabalení do vlajky poskakovat po náměstí a oslavovat, jací že to jsme pašáci. Kdo neskáče není Čech. Habermann. ()
S postavami som až do konca nevedel naviazať akési prepojenie, kvôli ktorému by som viac prežíval ich utrpenie. Napriek tomu považujem Habermannův mlýn na pomery českej novodobej kinematografie za pomerne kvalitnú vojnovú drámu. ()
Pro syrový a mnohdy až horrorový styl pana Herze jsem měla vždycky slabost, proto jsem velmi ráda, že se tohoto "kontroverzního" tématu ujal právě on. Strach pramenící z nejistoty, rostoucí zoufalství a pomalu se hromadící nenávist, která v závěru filmu vyvrcholí ve své nejčistší a nejhrůznější podobě, to vše dělá "Habermannův mlýn" tím, čím je - emocionálně nabitým snímkem, který by si měl povinně zhlédnout každý. Na určité části historie by se totiž nemělo zapomínat a na tuhle teprve ne... ()
Před zhlédnutím jsem četl mnohé recenze (za nejlepší považuji tu od Vojtěcha Ryndy na Lidovky.cz) a rozhovor s Josefem Urbanem, autorem původního scénáře. Takto "teoreticky vybaven" jsem přistupoval k poslednímu režijnímu počinu Juraze Herze, abych nakonec dal za pravdu všem výtkám i uznáním, které se na Habermannův mlýn snesly. V podstatě vše už bylo o tomto filmu napsáno i řečeno, není tedy důvod opakovat stokrát opakované poznatky. Postsynchrony jsou skutečně mizerné, herci výborní (především Roden a Hrušínský), potenciál silného námětu není zužitkován naplno, kamera, výprava i hudba jsou skvělé, a ta katarze na konci se taky najde. To nejlepší, co asi lze k tomuto filmu napsat, je doporučit jeho zhlédnutí, aby si každý udělal názor sám. Osobně patřím k divákům, které Habermannův mlýn bohužel příliš neoslovil. Přesto je vznik tohoto filmu bezesporu záslužný počin, stejně jako Wajdova Katyň z r. 2007, se kterou je Habermannův mlýn občas srovnáván. Wajdovo zpracování jedné traumatické kapitoly z národních dějin střední Evropy mě ale oslovilo více. ()
Další plný počet. Naprosto typické pojetí filmu ala Juraj Herz. Tohle je fenomén současné filmařské elity. Juraj Herz točil perfektní filmy před 50ti lety a točí je i dnes. Film který v podstatě chyběl a možná završuje celou neuvěřitelně bohatou československou válečnou kinematografii. Snad pochopitelné chování lidí, kteří v sobě dlouhá léta zadržovali zlost. Pohled na různorodé povahy Čechů a Němců, i v lehce humorné formě, (postava pana Hrušínského), jsou zde vylíčené do detailu. Možná, že realita té doby a tehdejšího Habermanna byla trošku jinde, nebo dál, ovšem jako film, je to skvělá podívaná. Juraj Herz v plný formě. ()
Je to dost dobrý film, který zcela přesvědčivě mapuje události za druhé světové války. Film jsem shlédl v kině. Téměř všichni herci zahráli skvělý herecký výkon. Překvapilo mě, že Karel Roden zde měl ne tak hlavní roli, ale i přesto potěšil. Film má temnou napínavou atmosféru, scény jsou reálné a velmi drsné. Hlavně konec byl dost drsný až se mi to moc nelíbilo, ale ve válce toho bylo o dost a dost drsnější. Hudba celkem příjemná. Nevím jak mám na tomhle filmu hledat chyby. Jak jsem psal, konec byl dost drsný, což není ani tak chybou, mě to nesedlo, nějaký herec by se tu taky našel, kterého bych z filmu vyřadil, to je asi tak všechno. Přesto povedený film v rámci žánru. Film hodnotím na 86% = **** ()
Film pro mě nebyl žádným velkým překvapením a do děje mě moc nevtáhnul. Snímek mapuje období 1937-1945. Všechny ty udavačské, zbabělé, pokřivené a přisluhovačské charaktery jsem nespočetněkrát viděl v jiných filmech s obdobnou tematikou. A pár čistých průstřelů hlav přece dobrý film nedělá, zvláště, když herci u nich mají vyjevené výrazy budící smích. K smíchu mně přišly i pokusy rozpohybovat vláčné drama bez pevné dramatické struktury rádoby akční složkou. Herz akční sekvence neumí. Mnohem lépe vyznívá film v pasážích, kde postupně představuje nebo odkrývá různorodé lidské charaktery obyvatel sudetského zapadákova Eglau jehož neodmyslitelnou součástí je i mlýn a pila, které shodně patří příkladnému Němci Augustu Habermannovi, který má za ženu českou židovku a on sám disponuje krystalicky čistými vlastnostmi a přesto bude na něj záhy pohlíženo jako na zrádce. Za prvé na příkaz zlověstného Sturmbannfuhrera Kozlowskeho musí nacisty zásobovat svojí kvalitní moukou a za druhé bude později přihlížet popravě několika obyvatel vesnice za vraždu německých vojáků spáchanou rovněž místními. A to vše vyvrcholí odsunem sudetských němců a všichni zrádci musí zaplatit. Herci hrají převážně dobře, ale němečtí herci jsou nadabováni až otřesně a skutečnost, že Habermann chvíli mluví německy a hned plynně česky a bez jakéhokoliv přízvuku na kvalitě snímku rozhodně nepřidá. Herce jako je Roden, Hrušínský, Holub, Kronerová, Hryc a další mohu jen těžko kritizovat za jejich herecké výkony, ale režisér Herz by se měl raději vrátit ke svým hororům. Akční pasáže mu nejdou a výraznější dramatický punc dostal film až v druhé polovině a to už bylo poměrně pozdě vzhledem k tomu, že nevýrazných pasáží bylo ve filmu hodně. Na poprvé se to ještě přežít dalo, ale podruhé film vidět nepotřebuji. 40% ()
Spousta lidí Habermannovu mlýnu vyčítá, že je poměrně černobílý a "klasický" až kýčovitý. Zlí náckové, pokrytečtí Češi a pár spravedlivých hrdinů. Možná na tom něco je, ale to nemění nic na tom, že na mě film působil tak silně, že jsem si toho v žádném případě nestačil všímat. Jednotlivé scény fungují na výbornou a dohromady dávají slušně depresivní obrázek válečného marasmu: Smrt, pud sebezáchovy, falešné ideály, cena za uchování svědomí a tak dále. Velkou zásluhu na působivosti má i (na české poměry) velkolepé zpracování. Městečko na severní Moravě nepůsobí ani trochu televizně, jak u nás bývá zvykem, herci nezklamou. Naopak jako největší problém vnímám zvuk, který emotivní zážitek dokáže nepříjemně narušit. Konkrétně tím mám na mysli do uší (a vlastně i očí) bijící postsynchrony a vůbec místy podivnou promluvu postav. Skoro všichni mluví tak nějak nepřirozeně kostrbatě či spisovně, německé postavy podivně střídají němčinu s češtinou s přízvukem. Zkrátka nemilá piha na kráse, která může zbytečně vytrhávat z děje a dát tak divákovi prostor hloubat nad tím „klasičnem“. ()
Výborně udělaný film, na kterém mě štve (a to hlavně od Herze) jeho potřeba vybarvit Němce růžovou pastelkou a Čechy černou. Kdyby se mi podařilo to urážlivé zjednodušení odmyslet, byl by to pro mě film na 100% hodnocení. ()
Dalsi film s Rodenem, u nehoz moje slabost pro malomluvneho drsnaka zapricinila, ze se me hodnoceni neda brat vazne. Ach jo. ()
Uživ. DaViD’82 to napsal sice hodně stručně, ale naprosto výstižně. Že my Češi dokážeme být pěkné svině, to není nic nového pod sluncem, nicméně z tohoto „nezaujatého“ Herzova pohledu vychází ten pán s knírkem jako hodný strýček od vedle. To jsem sice hodně přestřelil, nicméně k objektivitě má tento snímek daleko. Téměř to vypadá, jakoby si tento snímek zadali na objednávku Sudečtí Němci sami, aby ukázali „ jak to bylo“. Tohle je skutečně hodně Černobílé. Když takto silné téma nezanechá v člověku silnější otisk, nebude „něco“ v pořádku. Největším úskalím (mnohokrát zde již zmiňovaným) je skutečnost, že tohle se opravdu nedá zachytit a vylíčit na ploše 104minut. Chybí mi zde mnohem větší prokreslení charakterů jednotlivých postav, motivů, (proč se chovají, tak jak se chovají) a jejich postupný vývoj. Tohle byla od Herze téměř sebevražda. Chtít zachytit „ všechno“ na tak malém prostoru, to se jednodušše nedá. Jsme tak svědky velkých skoků v čase a vývoji děje. Samotný rozjezd velmi slibný, pár silnými momenty snímek bezesporu oplývá, nicméně jako celek to na mě osobně působí (nechci říci levně) , ale televizně ANO. Co stojí určitě za zmínku (chce se dodat jako již tradičně) a postačí to jako důvod snímek shlédnout je výkon Karla Rodena a pěknou roličku si zde vystřihnul Jan Hrušínský (typ role šitý přesně jemu na míru). Přesto jako CELEK v mém případě zavládlo zklamání. Lehké, ale pořád je to zklamání. 60% p.s. souhlas s uživ. RADEK99 co se týče výtek k dabování herců a nelogickému přeskakování německých herců do češtiny. ()
Psychicky jsem se pripravovala na drsne vyobrazeni tehdejsich udalosti se vsim vsudy... a ono to az tak drsne nebylo. Vlastne to se mnou emocionalne ani trochu nepohnulo. Je to zvlastni, protoze me tahle tematika vetsinou uplne rozlozi (a proto se ji dost vyhybam). Nevim, jestli to bylo neprilis dobre sestrihanym vyvojem udalosti nebo unylymi nemeckymi herci (krome Sturmbannfuhrera, kteryzto me zaujal vic nez cely Habermann), ale prislo mi to celkove strasne povrchni. Navic ten straslive odflaknuty dabing! To bych se na Nemce radsi koukala celou dobu v originale (beztak bylo to stridani cestiny a nemciny nelogicke). Ale musim pochvalit kameru a hudbu... a samozrejme vynikajici ceske herce v cele s Karlem Rodenem a Janem Hrusinskym (ten vazne pobavil). ()
Na můj vkus přespříliš vážně, ušlechtile a humanisticky se tvářící (zlehka televizní) záležitost. Navíc postavy jsou dost jednoznačné (stejně jako celkové vyznění příběhu), což mi k serióznímu válečnému dramatu také moc nepasuje. Podobné výtky bych sice mohl mít třeba i k SCHINDLEROVU SEZNAMU, ovšem ten má mnohem lepší scénář, epičtější rozměr a filmovější tvář. Juraj Herz tímto svým kritickým pohledem na značně kontroverzní období českých dějin rozhodně neprohrál, ale podobně jako Tetsuo bych od něj čekal/chtěl spíše takovou českou ČERNOU KNIHU. Zkrátka něco razantnějšího a odvážnějšího. 50 - 60 % ()
Související novinky
Zemřel herec Andrej Hryc
V noci ze soboty na neděli zemřel slovenský filmový, televizní a divadelní herec Andrej Hryc. Bylo mu 71 let. Hryc bojoval od loňského roku s akutní leukémií, informace o úmrtí nyní médiím předala… (více)
Juraj Herz 1934 - 2018
V neděli zemřel režisér, scénárista a herec Juraj Herz. Jeden z hlavních představitelů československé nové vlny vystudoval fotografii na bratislavské UMPRUM, následně režii a herectví na loutkářské… (více)
Das FilmFest 2010
Dvě města, tři kina, čtyři tematické sekce, deset večerů, na tři desítky hraných a dokumentárních snímků – již za pár dní se popáté vrátí divácky oblíbená filmová přehlídka přinášející výběr toho… (více)
Habemannův mlýn beru jako značně kontroverzní dílo. Zabývá se velmi citlivým tématem vývoje vztahů Čechů a Němců v Sudetech v době okupace. Je jasné, že k příkoří došlo postupně na obou stranách. Ale vše spolu nějakým způsobem souviselo. Vše mělo svůj vývoj. Proto nesmí být jednotlivé události vytrženy z kontextu. K tomu ve filmu dochází. Při lynčování divák nemůže chápat důvody vedoucí k tomuto jednání, když sám nezažil 6 let národního útlaku a teroru. Snímek tak ve výsledku vyznívá příliš jednostranně. Vůbec nelze mluvit o nějaké kolektivní vině české strany. Často šlo o spontánní reakce jednotlivých lidí, kterým byli zavražděni příbuzní a kteří se chtěli pomstít. Byl to neorganizovaný chaos. Po útěku německých vojenských sil tu nezůstala žádná síla, která by byla schopná nastolit pořádek. Kdyby Německo kapitulovalo včas, nepálilo mosty a nebojovalo do posledního muže, chaos nemusel nastat. Krevní msta v roce 1945 nebyla řízena státním aparátem, tudíž nelze mluvit o pochybení české strany, ale o dílčích pochybeních jednotlivců beroucích zákon do vlastních rukou. Jen díky rychlé reakci nové vlády a řízenému odsunu nedošlo k ještě většímu krveprolití. To jen k pozadí událostí. Nyní k vlastnímu filmu. Hybnou silou děje je souboj nacistické zlovůle reprezentované Sturmbannführerem Koslowskim (Ben Becker) a myšlenek evropského humanismu reprezentovaných Augutem Habermannem (Mark Waschke) a jeho přítelem Březinou (Karel Roden). Habermann s Březinou mají být vzory dobrého němectví a češství. Jejich snahou je jít proti proudu doby a zachovat sobě a svému okolí lidskou podobu. V tomto boji jsou osamoceni. Ostatní postavy jim v jejich snaze nepomáhají, naopak jim situaci stěžují. Bohužel jsou to v prvé řadě znovu Češi, které si scénář bere na mušku. Jsou zde vyobrazeni jako úskoční slaboši. Příkladem může být úlisný prospěchářský majitel lázní nebo farář nabízející Koslowskimu útěk do Argentiny. Ukázkou českého odboje je naprosto zbytečné kradení mouky nebo dřeva. Tímto jednáním dostávají do problémů pouze svého zaměstnavatele Habermanna. Ten než aby viníky potrestal vyhazovem, raději vše trpí a zloděje chrání před nacisty. Jako odměnu za to ho pak vlastní zaměstnanci, které 6 let chránil, lynčují. Absurdní! On navíc vše přijímá a staví se do pozice mučedníka. Snímek Juraje Herze budí dojem, že mapuje skutečnou událost a osudy skutečných konkrétních lidí. Opak je pravdou. Farář nabízející Argentinu byl zatčen před koncem války za podporu odboje, majitel lázní ve skutečnosti Pospíšil nikoli Pospíchal byl od roku 1944 prvním předsedou ilegálního okresního národního výboru. Vražda Habermanna nebyla nikdy vyšetřena. Pravděpodobný je scénář zastřelení jedním známým při zatčení. Možný motiv byl v dlužených penězích. V románu Josefa Urbana, kterým se film inspiroval, je jednoznačně napsáno, že nejde o literaturu faktu. Samotný film, který se scénářem odlišuje i od knihy, by tak zasloužil označení fiktivní příběh na pozadí skutečné události. Je to sice dobrý pokus vypořádat se s českou minulostí, ale udělán poněkud nešťastným způsobem. Škoda. Režisérsky i herecky je to zvládnuté dobře. Film ale může být nebezpečný ve své interpretaci. () (méně) (více)