Prayers for Bobby
Modlitby za Bobbyho
Režie:
Russell MulcahyScénář:
Katie FordKamera:
Thom BestHudba:
Christopher WardHrají:
Sigourney Weaver, Henry Czerny, Ryan Kelley, Austin Nichols, Carly Schroeder, Ele Bardha, Lauren Mae Shafer, Sam Logan Khaleghi, Tevis R. Marcum (více)Obsahy(3)
Pravdivý příběh Mary Griffithové, bojovnice za práva gayů, jejíž dospívající syn spáchal sebevraždu, protože matka nedokázala přijmout jeho odlišnou orientaci. Adaptace stejnojmenného románu Leroye Aaronse, který vyšel v roce 1995... Bobby Griffith (Ryan Kelley) pochází z konzervativní presbyteriánské rodiny. Když začne dospívat, uvědomí si, že je asi gay. Svěří se s pochybnostmi o své sexualitě staršímu bratrovi, a tato informace se díky tomu dostane i k ostatním sourozencům a rodičům. Všichni jsou ochotni, i přes odpor k takovému překvapujícímu odhalení, stát při něm. Kromě matky. Mary (Sigourney Weaver) se s tím nedokáže smířit, je přesvědčená, že její syn spáchal hřích a chce, aby se změnil s pomocí církve. Bobby se rozhodne, že nejlepší bude odejít z domu a doufá, že matka najde způsob, jak ho přijmout takového, jaký je. Mary ale neochvějně trvá na svém, a tím dožene syna k sebevraždě. Nikde pak nedokáže najít útěchu, ani v kostele. V zoufalství se obrátí na komunitu gayů a zjistí, že podpora někdy přijde z míst, od kterých bychom to nejméně očekávali. (TV JOJ)
(více)Recenze (131)
Když se berou náboženské texty doslova, je to průšvih. Používat tři tisíce let starou knihu napsanou v úplně jiném konextu a v jiné tradici jako neotřesitelnou sexuologickou příručku pro současnost, nemůže fungovat. Snad jenom v tom, že se ukáže, jak byla tehdejší zaslepenost stejná jako ta dnešní. Dávám filmu o střetu bigotnosti s realitou tři hvězdy jen za téma a výkon Sigourney Weaver. _____ Jinak je totiž film sám o sobě typická televizní produkce s jednoduchými, stokrát opakovanými schématy o uvědomění si, že svět je ve skutečnosti mnohem složitější místo, než aby se dal vykládat na základě jednoho (i když rozsáhlého) textu. Zvlášť když se z něj navíc vybírají jen určité pasáže. ______Snímek je dojímavý a návodný jako leporelo pro děti s až trestuhodně jednoduchým popisem cesty od jednoznačného odmítání až k absolutnímu pochopení. Je to dost trapný kýč, kde nechybí návodné představy (homosexuální mladík z věřící rodiny se vidí jako svázaný ostnatým drátem) ani americkou kinematografií tak milovaná scéna veřejného projevu, kdy konečně někdo (v tomhle případě matka) emotivně vysvětlí, jak je ona konečně osvícená a všichni ostatní (chovající se stejně jako před půl hodinou ona) najednou zpátečničtí. Závěrečná scéna objímání se na gay pochodu byla až urážlivě pitomá - odpusťme si, co jsme si, Bůh nás všechny miluje a na hřbitov budeme pravidelně nosit kytky klukovi, kterého jsme tam dohnali svou tupostí - od té doby už jsme ale jiní, lepší. _____ Silné téma, příšerné zpracování jak pro děti ze zvláštní školy. /30. 4. 14./ ()
Také se mi nelíbilo televizní zpracování, které se snaží celý film degradovat na laciné dílo, ale přesto je dobře, že něco podobného vzniklo. Protože stále existuje příliš mnoho lidí, co se slepě oddávají náboženství a blahořečí je pro jejich údajné nabádání k dobru a lásce, ale pro samé recitování svatých knih zapomínají sami přemýšlet a vnímat lidi kolem sebe a skutečně se snažit dobro a lásku šířit. K tomu, aby si uvědomili, co je vlastně správné, je bohužel někdy přiměje jen podobná tragédie, když už je pozdě cokoli napravit. Snad filmy jako je tento alespoň trochu přispějí k tomu, aby si to někteří uvědomili včas. ()
Je to televizní blbost. Je to silný příběh, kterému nedali ani zlomek toho, co potřeboval. Jsem znavena těmito outovými filmy. O ne! ()
Jsou filmy, které mají hvězdné obsazení a uznávaného režiséra, mají ohromnou návštěvnost v kinech a vydělají plno peněz... A pak se třeba náhle objeví nenápadný TV film, který smete všechny "velké filmy" a najednou slova nestačí. Velmi emotivní drama, neskutečně přesvědčivá S. Weaver a výborné po všech stránkách. ()
Mulcahyho neoriginálny až necitlivý pohľad na vec devalvuje povodne silný leitmotív založený na smutnom "based on a true story". Výsledok je tak mixom autorského gýču presne podľa tých najhorších hollywoodských pravidiel s vycizelovaným herectvom Mrs. Ripley + Ryana Kelleyho a to všetko v tak tragických tónoch, až sa jednému chce zaplakať. Škoda nevyužitého potenciálu. ()
"I zvířata vědí, s kým to dělat !!" Jako by spíš paradoxně mazák Mulcahy nevěděl, co má s tímhle skriptem dělat.. Příšerný a zejména zcela nepochopitelně vyhypeovaný bijásek, zjevně určený k promítání ve stroji času, s naopak naprosto famózní Sigourney Weaver, její hovadsky napsané postavě navzdory.. ()
Musím uznat, že televizní inscenace jsou čím dál tím lepší - v krátkém období jsem narazil na další snímek, který mě skutečně dostal a nepotřeboval k tomu rozpočet, po kterém by můj bankovní účet dostal závrať (no, i když....). Dějová linka byla vcelku standartní s jedním nečekaným zvratem a očekávaným závěrem, nicméně vše je podáno tak sugestivně a lidsky, že jsem zkrátka jen koukal a koukal. Ani jednou za celou dobu trvání filmu jsem se nepodíval, kolik ještě zbývá a jakmile začaly běžet titulky, řekl jsem si: "To je už konec? Tak rychle?" Důkaz toho, že jsem se skvěle bavil. Prayers for Bobby je náročný film, ale ne z hlediska pochopení příběhu, ale co se týče divákovi schopnosti uvědomit si závažnost a složitost celé situace. I bez všudypřítomného kýče lze natočit film, který dojme a zaujme. A že je k tomu i Sigourney Weaver navrch? Tak to si nechám líbit. ()
Je úžasné vidieť, ako sa z náboženského fantika, ktorý sa celý život riadi jednou knihou a nikdy nepripustí, že by mohla byť pravda iná, ako je tam napísané, dokáže stať mysliaca ľudská bytosť. Silný príbeh, ktorý dáva nádej, že raz sa všetci môžu zbaviť nezmyselných predsudkov a nebudú posudzovať človeka len na základe jeho sexuálnej orientácie či farby pleti. Pretože to o tom, aký ten človek naozaj je, nič nepovie. Skvelá Sigourney Weaver a pre mňa veľké prekvapenie, že na režisérskom poste stál kráľ béčkových akčných filmov Russell Mulcahy. ()
Je mi celkem jedno, že se jedná o televizní film. Nepotřebuju monstrózní příběh, ale prostě mi nesedla ta náboženská "propaganda". Ano, taková byla tehdejší doba, ale film sám o sobě má co nabídnout tak z poloviny. Je to určitě úžasná Sigourney a druhá polovina filmu. Nic víc ani nic míň. ()
Krutý film o zaslepenosti vírou a o tom, jak některé věci nejde vzít zpátky, u něhož se pláče. „Recenzovat takovýhle film je jako hodnotit pyramidy. Jsou krásné? Jsou vydařené? Jde přece hlavně o to, že jsou,“ jsou slova Tomáše Baldýnského (o jiném filmu), která nicméně přesně vystihují podstatu filmové (resp. televizní) adaptace knihy od Leroye Aaronse s výmluvným názvem Prayers for Bobby: A Mother's Coming to Terms with the Suicide of Her Gay Son (vyd. 1996), která popisuje skutečné události roku 1983. Příběh je to tak dechberoucí a téma natolik zásadní, že nípat se v několika málo nedostatcích filmu (rušivé reklamní fade-outy či oproti předloze poněkud okleštěný – a někdy tedy nutně nedovysvětlený – příběh) se mi nechce. Film naštěstí mnoho důvodů k nípání nedává. Režisér i scénáristka, ač oba se zkušenostmi ze spíše akčních, resp. romanticko-komediálních žánrů (s nimiž Prayers for Bobby, bůh chraň, nic společného nemá), se s tématem poprali více než dobře a v boji proti hollywoodským mlýnům rozhodně obstáli. K tomu zásadně přispěly famózní výkony všech zúčastněných, které někdy až polodokumentární styl kamery rozhodně snesly (viz Sigourney Weaver, nominovaná za svůj výkon v roli paranoidní bigotní katoličky, jinak Bobbyho matky, na cenu Emmy – ceny budou vyhlášeny v září 2009). Bylo by samozřejmě lepší, kdyby k úmrtí mladých lidí kvůli jejich sexualitě nikdy nedošlo (snad ještě více než sebevražda Bobbyho Griffina zacloumala veřejností brutální vražda Matthew Sheparda v roce 1998 – viz The Matthew Sheppard Story /2002, r. Roger Spottiswoode/ nebo příběh transexuála Teeny Brendon – viz Boys Don't Cry /1999, r. Kimberly Peirce/), nicméně co se stalo, nejde odestát. A před těmi, kdo o tom budou točit filmy, a navíc dobře, vždycky smeknu. ()
Strasna skoda ze tento namet nedostal do ruk niekto skusenejsi a talentovanejsi ako Mulcahy. Ale aj tak som sa v zavere neubranil slzam.....skvela Sigourney Weaver dokonale prebija aj tu neprijemnu pachut lacneho televizneho spracovania. ()
Slovy nelze popsat, co ve me tohle vyvolalo...Kazdopadne obrovskou zasobu kapesniku vrele doporucuji... Ted musim najit nejakou komedii... ()
Mám dojem, že zatímco dříve se démonizovala homosexualita, dneska je zas pomalu neslušným slovem, od kterého se distancuje velká část populace právě náboženství, což je podle mně stejně nešťastné a to ani nejsem věřící. Dvě hvězdičky za skvělé herectví Sigourney Weaver, jinak mně tohle černobíle zjednodušující vidění světa, navíc sice šikovně, ale i tak prvoplánově útočící na city diváků nijak neoslovilo. A to televizní zpracování taky nic moc. ()
Sigourney Weaver v roli, ve které jsem ji nenáviděl. Silný příběh, krásně zpracovaný, bohužel bych asi ocenil větší zapojení celé rodiny a vlastně i samotného Bobbyho, neboť pohled otravné matky, která by ode mě schytala co pět minut pěst, byl unavující. Ale byla zahrána skvěle.. ()
Měla jsem ze Sigourney Weaver jako z Bobbyho matky velmi rozporuplné pocity, které dokonce přerostly ve velkou nenávist. Nedokážu pochopit, jak si mohla myslet, že homosexualita je nemoc, která se musí vyléčit. Bohužel je mezi námi plno takových lidí, kteří si myslí, že jde o nemoc. Většina z nás se tváří jako hodně tolerantní lidé, ale jen do chvíle, než se něco podobného stane v našem blízkém okolí nebo v rodině. Pak může nastat peklo, které semele všechny "zúčastněné". Bobbyho matka byla totálně pohlcena svou fanatickou vírou, která ji dokonale zatemnila mozek. Pak ale přišel zlom, který donutil konečně otevřít oči. Musím říct, že po dlouhé době jsem viděla film, který pořádně zatřásl mými emocemi. ()
Neobyčejné herecké výkony Sigourney Weaver a Ryana Kelleye dělají z téhle průměrné šlamastyky zapamatovatelnou věc. Režisér točil v intencích pravidel televizního filmu a snažil se, aby probůh nikde neodbočil nebo neprovokoval víc, než by bylo třeba. Scénárista se dramaturgickou stavbou moc nezabýval a skládal jednotlivé dílky puzzle víceméně nahodile a není se tedy čemu divit, že vrchol filmu máme za sebou už v polovině filmu. Když k tomu přidáme ještě opravdu velmi nezdařilou a mnohdy i nevhodně použitou hudbu, navíc ještě zhusta brutálně useknutou střihem, máme před sebou asi takový dort, jaký by upekli pejsek s kočičkou. A jen neuvěřitelně dobrá Sigourney se na závěr svým dojemným projevem před soudem postará o druhý vrchol filmu a zachrání jej tak před upadnutím v zapomnění. ()
Hlavní přednost snímku vidím v tom, že ukazuje, kam vede ideologicky motivovaná zaslepenost. 1) Příběh Bobbyho sám o sobě mě příliš nezaujal. Řeší běžné problémy a připomíná hraný dokument tím spíš, že vznikl podle skutečné události._____ 2) Spoiler. Slabošský otec, fanatická matka, fanatismem naočkovaní sourozenci - v tomto prostředí vyrůstá syn, který, poté, co si uvědomí, že je gay, v rodině oporu nenachází. Všichni ho vřele milují a všechny jeho smrt konfrontuje s výčitkami svědomí. Cítí, že mu nepomohli, když to potřeboval._____ 3) Matka pak hledá odpovědi. Bůh zkouší tvoji lásku, ženo. Dala jsi přednost učení před láskou, ideologii před vlastním poznáním. Slepá víra je stejně nebezpečná jako žádná._____ 4) Napadá mě souvislost s Pavlem Kohoutem. Tomu někteří vytýkají jeho slepé vášnivé zanícení pro myšlenky socialismu začátkem padesátých let. Postupně dospěl k poznání, že pravda je jinde a podle toho pak žil a psal. I matka postupně dojde k novému poznání. Není to bezbolestné a není to zadarmo. ()
Filmy, které si berou na mušku kontroverzní témata, nejlépe podle skutečných událostí, jsou většinou adepty na různé ceny. Jak se společnost chová k homosexuálům a proč se i zdánlivě přemýšlejíci lidé chovají k chlapům na chlapy jako idioti z pralesa, to je současné téma. PRAYERS FOR BOBBY vypráví skutečný příběh teplýho kluka, který i když je v podstatě slušný a žije v normální rodině, skončí jako nevyrovnaná troska kvůli tomu, že jeho náboženská matka (moje oblíbená Sigourney Weaverová) nedokáže akceptovat jeho orientaci, protože jí Bible charakterizuje jako hřích. Tohle je ale jen půlka filmu, překvapivě, protože hlavní postavou je matka. Weaverová přesvědčivě zahrála Biblí posedlou maloměšťačku, která zvolí víru před dobrým vztahem se svým synem a později se její zaslepená víra začne pod tíhou výčitek mlátit se zdravým rozumem a logikou. I když je TV film natočen jako korektní neškodný film s poučným koncem (který se jen občas režisér trapně zpestřuje pár barevnými filtry nebo otřesy), příběh a téma člověka zasáhne a šokuje. ()
Pěkně jsme si s přítelem pobrečeli. Artové střípky ala imaginace Bobbyho mysli vyznívají trošku nudně, nicméně silně nadprůměrný televizní film táhne nejen představitel Bobbyho, ale hlavně jeho matka v podání naprosto uvěřitelné S. Weaver. Tento film by měli vidět všichni věřící křesťané, kteří považují homosexualitu za léčitelnou a hříšnou... ()
Nečekejte skvělou kameru, výpravu, zpracování, vychytané dialogy, překvapení, nebo vkusné pojetí...Tohle je ten typ filmu co je tažen příběhem a ničím jiným. A ono to poměrně i funguje. Jen ten konec už byl trošku moc "over the top" pro mě, ale jinak to je určitě povedený snímek, který stojí za vidění. Silné tři hvězdičky. ()