Neklid

Těmhle pseudo intelektuálním filmům o pseudo divném vyvrženci jsem nepřišla na chuť. Jednak jsou hrozně nudné a kromě toho, že se v nich skrývá nějaké to ponaučení, si z nich divák nic neodnese. Hlavního hrdinu jsem měla chuť nakopnout do rozkroku, toho bych si opravdu ke strávení posledních dnů nevybrala. Zkrátka Neklid je až příšerně klidný (rozuměj vleklý a nudný), o tom duchovi se raději ani nezmiňuji. Divné lidi mám ráda, ale z tohohle zkrátka čiší ta samoúčelovost "jé dáme tam někoho kdo rád navštěvuje cizí pohřby, chodí v černém, neusmívá se a má imaginárního kamaráda". Na mě to vážně bylo přespříliš, nebo lépe řečeno málo...Škoda promrhaných devadesáti minut! (31.05.2012)

Smutné od začátku až do konce. Podobné depresivní filmy, jenž se snaží tvůrci podat optimisticky nemám moc rád. Opravdovým kladem tohoto snímku je ale výborná Mia Wasikowska, která po Alence začíná své herecké nadání ukazovat naplno. Zbytek herců ale nebyl tak kvalitní a celý ten snímek ať měl být jakýkoli, tak rozhodně nebyl zábavný. (04.03.2012)

Totalni kycovina od mrtveho Japoncika s tragickymi vzpominkami na Nagasaki a neposlanym dopisem, pres sestru, ktera byla drive tak povrchni a jen diky Anabele prozrela az po obvinovani rodicu, teticky, lekare a nasledneho uznani, ze to neni jejich chyba...ach, jak dojemne...chybel uz jen mrtvy krecek (18.04.2012)

Čekal jsem romantickou komedii, dostal jsem melancholické drama které mě pohladilo po duši. Režisérovi se podařilo dovedně skloubit smutný osud a hravou lásku ze života, a natočit příběh který je nepateticky dojemný, a nenuceně veselý. Celým filmem se táhne zvláštně krásná nálada, díky níž působí vyprávění jako ze sna. A možná že je to sen. Mia Wasikowska předvedla svou obvyklou vysokou úroveň, a mě neznámý Henry Lee Hopper se jí nenechal zahanbit. Restless je přesně ten snímek, který vám ukáže, že svět je moc krásné místo, i když to tak zrovna na první pohled nevypadá. (03.02.2012)

Tento film by měl dostat Oscara za kostýmy a masky! Ale i bez (tohoto) Oscara to bude vynikající snímek, který sáhne kamsi hluboko do vaší duše - je to tak trochu P.S. Miluji tě naruby :) Napolo rebelující a ztracený Enoch potkává Annabel, která jakoby přesně věděla, co od života chce. Jenže to má háček... a tím není fakt, že Enoch komunikuje s duchem kamikadze pilota Hiroshiho. Gus van Sant se opět skvěle předvedl, jeho režijní um se snoubí s výběrem zvláštně hořkosladkého romantického tématu i neotřelých hereckých tváří (tedy až na Miu Wasikowskou), které precizně dovedl ke skvělým výkonům. Klobouk dolů, tohle si ode mě zaslouží 90%. (28.12.2011)