Lesní duch
-
Evil Dead
-
Evil Dead
-
Evil Dead
Horor / Thriller
USA, 2013, 91 min (SE: 97 min)
Režie:
Fede AlvarezScénář:
Sam Raimi, Fede Alvarez, Diablo Cody, Rodo SayaguesKamera:
Aaron MortonHudba:
Roque BañosHrají:
Jane Levy, Shiloh Fernandez, Jessica Lucas, Lou Taylor Pucci, Elizabeth Blackmore, Bruce CampbellProducenti:
Rob Tapert, Bruce CampbellStřih:
Bryan ShawScénografie:
Robert GilliesKostýmy:
Sarah Voon59%
Hodnocení uživatelů
Premiéry
Nevhodný mládeži do 15 let
V kinech
od:
|
04.04.2013 Falcon |
|---|---|
V kinech
od:
|
11.04.2013 Itafilm |
V kinech
od:
|
05.04.2013 TriStar Pictures |
|
Na DVD
od:
|
14.08.2013 Bontonfilm |
|
Na Blu-ray
od:
|
14.08.2013 Bontonfilm |
|
Na Blu-ray
od:
|
09.12.2015 Bontonfilm |
Marigold
Už tu byly zbytečnější remaky, celkem chápu, že po festivalu raimiovského krvavého surrealismu a žánrové fantasmagorie, která vrcholila brilantně neurvalou a nonšalantně kempující Armádou temnot, chtěl Fede Alvarez jít svou cestou. V první polovině filmu se mu to díky hutné atmosféře a neurvalému gore násilí i celkem daří, jenže bez ironie se to utáhnout nedá, obzvlášť s tou erupcí klišé na konci. Nadsázka tomu chybí jako Ashovi ruka, krev stříká až do vedlejšího sálu, ale to se prostě časem zají. Když už nová verze přišla s "novým" příběhem, měla ho zkusit aspoň trochu vytěžit (motiv drogových halušek). Neudělala to, výsledek je sotva v lehkém nadprůměru. Tohle poskládání starých známých motivů prostě postrádá jakoukoli přidanou hodnotu krom nádherně hysterických bab. Jenže zatímco celý Evil Dead byl v jádru totálně misogynní trilogií, Alvarez to nakonec úplně zbytečně pokazil. Zakrvácený holky s motorovkou jsou cheesy, ale Ashe s brokárnou netrumfnou...(3.4.2013)
playboxguest
Velká škoda, že se film nevezl ve stopách posledních dvaceti minut celou stopáž, to jsem měla sto chutí šlápnout té parádě s familiérně známou vypilovanou pilou na konec na čtyřzubec. Předchozí děj, který sebou ale přinesl jen partu nesympatickejch děcek (zív, už zas), která se mezi sebou začnou po chvilce navzájem kydlit (zív, už zas), mně ale příliš neuchvátil (Scary Movie 5 celou podstatu tohohle remaku každopádně krásně zparodovalo). Stejně tak ani Ashův očekávaný štěk na závěr orgasmus nepřivodil (čekala jsem větší slávu, než jen "Bezva" s ksichtem ve tmě). Ale i tak uznávám, že v momentech, kdy byla na obrazovce krev, a to bylo hodně často, nebyl nový Evil Dead nezajímavý. 70%(9.7.2013)
Eodeon
jsem rád, že jsem výjimečně dal na recenze a do kina na film nešel, jak jsem plánoval původně. býval bych byl zklamaný mnohem víc. ukázalo se, že remake má daleko ke klasickému hororu, jak ho znám a mám rád. jedná se především o gore film usilující diváka zhnusit a teprve v druhé řadě vyvolat hrůzu. soukromá projekce po půlnoci v rozlehlé liduprázdné budově mě naštěstí přiměla se párkrát nejistě ošít v křesle a kupodivu i napjatě čekat, které klišé předvedou tvůrci příště. vysoký potenciál nápadu s léčením duševně nevyrovnané narkomanky proti její vůli, do něhož zasáhnou démonické síly, ale zabíjí přílišná konvenčnost. potěší jednotlivosti, jako občasně zajímavé nasvětlení scény, zdařilé gore efekty, výtvarné provedení lesa, krvavá sprška v závěru, ovšem jako celek film selhává. dát osobnostem postav více než jeden rozměr, přidat jim k tomu ještě krapet rozumu a vyhnout se alespoň některým, nejhorším klišé, mohlo to vzbudit větší zainteresovanost u diváků a mít za následek ztíženou předvídatelnost. přispělo by také, kdyby tvůrci trochu přitvrdili. nejsem sice nakloněný nechutnostem, ale to platí především tehdy, jsou-li čistě samoúčelné. pokud cíleně a ve správných dávkách napomáhají děsivé atmosféře, nebráním se jim. ačkoliv se tak zveličené reklamě nedalo ani na okamžik věřit, od filmu, který slibuje to nejděsivější, co jsem kdy viděl, jsem přeci jenom čekal víc a jistě jsem nebyl jediný. po vynikající Chatě v lesích ale už nic takto přízemního a žánrově ortodoxního nelze brát vážně.(9.11.2013)
xxmartinxx
Pokud se přenesu přes všechna realistická i nerealistická očekávání ohledně vyslovení "další Evil Dead", jde o slušný horor s příšerně pomalým tempem. To není asi zrovna terno, ale co nadělám. V první řadě mě ale překvapila absence humoru - zkrátka nečekejte nic, co čekáte! A rozhodně je zbytečné a nerozumné, že se tvůrci rozhodli na Evil Dead vůbec upozorňovat, protože možná stojí za diskusi, jestli jde o dobrý horor. O dobrý Evil Dead ale určitě nejde.(3.4.2013)
Matty
SPOILERY „Feast on this, motherfucker“ aneb Proč muži nerozumí čarodějnictví a proč by si ženy neměly hrát s elektrickým nožem. Když se absurdně falocentrický horor v závěru – za použití citace z Carrie – zlomí v „ženský“ rape revenge movie, jde jen o poslední z přehršle projevů mimořádné obsahové nekonzistentnosti (řemeslné provedení je oproti tomu konstantně na výši). Lesní duch budí dojem filmu minimálně dvou režisérů, resp. několika scenáristů (kterým skutečně je), z nichž každý přistoupil k Raimiho originálu po svém. Někteří z nich jdou vstříc hororovým fanouškům, snaží se postmoderně vystupovat z žánru a dělat si z banality vyvražďovaček srandu. Jiní, jimž bohužel patřilo hlavní slovo, naopak zaspali několik dekád a prosadili do filmu děsy s dávno prošlou záruční lhůtou – strach z pohlavních chorob (prokletí se přenáší tělními tekutinami) a z divočiny, přesněji z lesa (který je ve finále ironicky pokořen neekologickou motorovkou). Tuto rozpolcenost přímo ve filmu zosobňují dvě mužské postavy, které zastupují dva možné typy diváků. David podléhá sentimentu a oplakává každou podlitinu. Chybí mu odstup. Racionální Eric je naopak nad věcí, jelikož si přečetl knihu (všechno již bylo napsáno). Stejně jako poučený hororový divák, také on zná předlohu, ví dopředu, co čekat, a společně s cyniky v publiku se vysmívá přecitlivělosti svého kamaráda. Potřeba jsou oba. Kdyby se David svým jednáním důsledně nedržel hororových klišé, film by skončil o několik tělesných amputací dříve, což si jako krvechtiví diváci nepřejeme. Paralelně jsme skrze Erica upozorňování, že někdo z tvůrců patří k poučeným a soucítí s komunitou hororových fanoušků. Vítězem nakonec překvapivě není ani jeden z nich, nýbrž zástupkyně do té doby vesměs jen pasivně trpícího (případně sebe-zmrzačujícího se) pohlaví. Opoždění vyrovnání genderových sil nás nutí k atypické re-distribuce empatií směrem k tělu, které ostatním způsobilo tolik nepříjemnosti. (V souvislosti s tělem a tělesností stojí za poznámku, kterou nechť si freudiáni rozvedou a interpretují dle libosti, že muži jsou ve filmu zpravidla něčím – broky, jehlou, hřebíky – „penetrováni“, zatímco ženy o jednotlivé části svého těla – o hlavu, ruce, nohy – přicházejí.) Zároveň se z nás díky uspokojivému završení drogové linie zpětně stávají svědci nejdrsnější odvykačky od Trainspottingu. Neujasněný tvůrčí záměr dal nezáměrně vzniknout subžánru melodramatického hororu, v němž je neurovnaným rodinným vztahům věnována málem větší péče než pálení čarodějnic a jiným lesním aktivitám (melodramatické „příliš“ se kromě gore scén týká také okázale oddalovaného pozdního smíření bratra a sestry). Jaká poučení z tohoto silně rozporuplného filmu plynou? Duše je důležitější než tělo a po drogách vám zhrubne hlas. Apendix: Rozhodně bych se neřídil dvakrát předvedeným „lékařským“ postupem – cokoliv krvácí, olepit izolepou. 65% Zajímavé komentáře: Marigold, Psema(4.4.2013)