Spartakus: Bohové arény

Ze začátku jsem se trochu bál, jak mě Bohové arény vezmou po skvělé Krvi a písku, když tu chybí hvězda největší, tedy Spartakus sám. Tyhle obavy naštěstí vzaly s prvním dílem za své, je to pořád stejně skvělá jízda. To co dělalo tenhle seriál výjimečným, tu je pořád. Skvělé souboje v aréně, necenzurovaná brutalita, spousta lechtivých scén a samozřejmě skvěle gradující příběh, což je bohužel věc, kterou spousta lidí z mého okolí u tohoto seriálu odmítá vidět. A přitom příběh je tady vždycky to nejzajímavější, všechno to okolo je "jen" příjemným kořením :) Ostře ukázaný rozdíl mezi uhlazeným světem římské elity a drsným světem gladiátorů, rozdíl mezi intrikami, zradami a podvody a přátelstvím ukovaným v krvi a písku arény. A pro fanouška Krve a písku skvělé rozšíření příběhů spousty postav. Hlavní postavou Bohů arény je pro mě skvělý antihrdina Batiatus, neštítící se ničeho, jen aby dosáhl svého cíle a urval si pro sebe co největší krajíc moci. To, co všechno napáchal se svoují manželkou během druhé poloviny seriálu byla skutečně síla. Nestává se často, že v seriálu fandíte víceméně záporné postavě, ale tady se to povedlo. Druhým hrdinou téhle řady je pak Crixus, kterého jsem znal jen jako neohroženého šampiona Capuy - tady jsem s ekonečně dočkal příběhu jeho vzestupu a cesty k vytoužené slávě. A mám ho čím dál raději. Třetí hlavní postavou je nováček Gannicus, který byl inzerovaný jako hlavní hrdina, pro mě ale stál trochu v pozadí prvních dvou zmíněných, asi kvůli tomu, že jsem ho neznal z první sezóny a neměl k němu z počátku vztah. Rozhodně mu ale nemůžu upřít asi nejlepší akční scény, styl boje se dvěma meči je můj nejoblíbenější, něco takovýho bych chtěl někdy umět :) Kromě toho se konečně zaplní další bílá místa v příběhu - jak se z Oenomaa stal Doctore či jak Ashur přišel ke svému zranění (po téhle sérii mi je jeho postava ještě odpornější). Všechno skvělé zůstalo v Bozích arény zachováno a já se těch necelých šest hodin opět skvěle užil :) /90% a 5*/ Oblíbené epiziody: Beneath the Mask, Reckoning (23.08.2012)

"There is only one way to become champion....never lose" Předtím, než se v Domě Batiata (John Hannah) objevil Spartakus, tak domu vládl jiný šampion. V té době bylo spoustu věcí jinak. Batiatus se bratří se Soloniem, a se svojí manželkou nemají zlomyslné či podlé úmysly. Během této mini-série, která je prequelem k Blood and Sand, se vše změní a dá se do takových kolejí, jaké známe právě ze zmiňované první série Spartaca. Na pouze 6ti epizodách se rozprostírá příběh, kterému nechybí zrada, klam, sex a samozřejmě násilí v podobě gladiátorských her. A možná proto, že tato série má dvakrát menší prostor, tak ho využívá zcela mistrně. Proto se dočkáme vzestupu Crixa (Manu Bennett), představení tehdejšího šampióna Gannicuse (Dustin Clare) a zrození podlého a ďábelského Batiata, který se nám vybarvil v dalších epizodách. Po technické stránce perfektní, hudebně velmi dobré. A přehnaného násilí se samozřejmě dočkáme v podobě hektolitrů krve a nechybí spoustu explicitních sexuálních scén. (98 %) (24.11.2013)

TV Starz nemohla čekat, proto představila pro někoho málo přitažlivou minisérii, která měla navázat na úspěch Spartakuse, ale hlavně, vydělat zasraně hodně peněz, dokud jsou lidé nenabažení tímto novým kultem. Já sám se skoro posral nadšením z Krve a písku a proto mi tento flashback do minulosti vůbec nevadil. Hodně lidí chtělo vidět Spartakuse a jeho tažení proti Římanům, chtělo, aby se děj konečně posunul za hranice ludu a oni tak viděli velkolepé bitvy a nové potíže. Já k nim patřil také, ale po krátkém uvážení jsem zjistil, že právě intriky a dům Batiátů byl na celém seriálu to nejlepší hned po soubojích a prcání, proto jsem Bohy arény uvítal s nadšením a dostal jsem to, co jsem chtěl. Představiteli Spartakuse přeji brzké uzdravení z rakoviny, novému Spartakusovi hodně štěstí a tomuto seriálu, ať alespoň vydělá pořádné prachy pro druhou řadu! 100% 30.01. 2011 (30.01.2011)

Obavy ze zbytečné výplně mezi 1. a 2. sérií Spartaka jsou zažehnány. Gods of the Arena je totiž poctivý prequel se vším všudy. Známí hrdinové ještě nejsou na místech, na kterých je známe z jedničky a čeká je tedy pořádný vývoj. A vůbec nevadí, že víme jak to s nimi vlastně dopadne, protože nových zajímavých postav je také dost a intrik také neubyde. Prequel, narozdíl od Spartaka, už navíc od prvního dílu nasadil strhující tempo a vlastně se veze na výborné formě, kterou měli tvůrci ke konci 1. série. Bitky jsou ještě lepší a přehlednější, digitální krev už tolik nebije do očí, některé scény se opravdu s ničím nepářou. Tvůrci tedy neztratili nic ze své nekomprominosti a představují nám další seriál plný násilí a sexu, ale také s chytrým příběhem plný zvratů a překvapení. Celkově se mi prequel líbil ještě více než BaS, protože strhující tempo vydrží seriálu celých 6 dílů a nemá tedy tak rozpačitý začátek. Gannigus je navíc má nejoblíbeněší postava z celého seriálu a závěrečná řež v aréně se řadí mezi nejitenzivnější a nejepičtější scény, jaké jsem kdy v seriálu viděl. 90% (01.02.2011)

Více soubojů a zpomalovaček, více sexu a nahoty než v Blood & Sands. Zatímco dobře natočené bitky do děje zapadají (když se pořádá turnaj v aréně, tak se tam hold někdo prát musí), sexuální scény se mi až příliš často zdály být do děje vloženy uměle a naprosto zbytečně ("V každém díle musíme mít alespoň 7 minut sexu!"). Příběh je sice jednodušší, ale většinou je to zábava a dobře předchází původnímu seriálu. (01.07.2011)