Spartakus: Bohové arény

Prequel ke Spartakovi je to parádní a na to, že to vlastně vzniklo jen tak z nouze je to neuvěřitelně dobrá minisérie. Přesto to podle mě kvalit Spartaka nedosahuje. Má to jen šest dílů a čtvrtej a pátej jsou v podstatě jen vata. Zato první je super a poslední je ultimátní kurva mega nářez. Gannicus je skvělej řízek opravdu taková rocková hvězda minulosti, ale Spartakus to byl prostě magor. Měl prostě větší koule. A i celej ten Blood and Sand mě donutil nedýchat a dočumět to téměř hned, kdyžto Gods of Arena jsem si "jen" parádně užil. Mno těšim se na druhou sérii Blood and Sand (kurva škoda toho přeobsazení) a vůbec bych se nezlobil, kdyby se tam našla role i pro Gannica. (12.03.2011)

Více soubojů a zpomalovaček, více sexu a nahoty než v Blood & Sands. Zatímco dobře natočené bitky do děje zapadají (když se pořádá turnaj v aréně, tak se tam hold někdo prát musí), sexuální scény se mi až příliš často zdály být do děje vloženy uměle a naprosto zbytečně ("V každém díle musíme mít alespoň 7 minut sexu!"). Příběh je sice jednodušší, ale většinou je to zábava a dobře předchází původnímu seriálu. (01.07.2011)

"Na historii je třeba zapomenout; o Spartakovi se toho koneckonců ví tak strašně málo, že by to stačilo sotva na televizní čtyřicítku. Tohle je třeba brát jako pohádku, stejně drsnou jak kalsické pohádky bývají, ovšem výslovnější. Skoro by tomu slušel lépe název Krev a porno. Ovšem filmařsky je to dokonalé - od scénáře přes herce, triky k režii to nemá chbyu." Tohle jsem napsal ke Spartakovi: Krev a písek a nemám jediný důvod na tom něco měnit i zde. Skoro se mi tato série Spartaka bez Spartaka zdále ještě o schůdek lepší. (24.03.2013)

6/6 (3x) I já se připojuji ke 100% uspokojeným. Čekání na Spartacus: Vengeance je nyní ještě těžší... Římská nobilita a její problémy řešené násilím, sexem, opiem a denáry. Spartaka není absolutně třeba. Lucrétie je ta, o kterou tu běží. Šest dílů je neskutečně málo, veškerá myslitelná tabu odešla do posmrtného života už hodně dávno a nyní je čas na nikdy nekončící orgie. Nejmilovanější z nových postav je sluníčko Gaia, dávná přítelkyně Lucrétie, v současné době také milenka její a jejího muže Batiata. Past Transgressions rozkošně rozehrává prolog celého příběhu, o časech, kdy aréna v mocné Capui teprve čekala na svůj rozkvět, Solonius byl Batiatovým přítelem a Oenomaus měl svou ženu a přítele Gannica po svém boku. Závěrečný kontrast sexuálních hrátek manželky a ponížení jejího muže je nádherně hořkou suitou. Missio se vyznačuje zásadní rozlukou Solonia s Batiatem, posílením přátelského trojúhelníku Oenomaea, Gannica a Mellity a odvetou za ponížení zlotřilým Tulliem. Navzdory tomu všemu rozkoš poskytnutá výše postavanému Vettiovi je nad všechny smysly. Bylo by zločinem toto vítězství neoslavit nejrozkošnějšími radovánkami ve třech. Paterfamilias s razantním příchodem Batiatova otce mění rozkoš a vrcholící intriky v totální depresi. Změť pocitů zmaru a destrukce je podtržena nechutným činem Vettiova přítele Cossutia a zánikem gay gladiátorského románku mezi Barcou a Auctusem. Nicméně Luc nachází své zalíbení v Crixovi a mladý Batiatus začíná osnovat plán na své osvobození z otcovské náruče. Beneath the Mask oslavuje vzestup Batiatova domu za pomoci uspokojení všech, kteří by měli co nabídnout na oplátku. Sic cena negování konkurence je příliš vysoká a do hry se také dostává samotný svazek Batiata a Luc. Jak jen tohle Gaia mohla dopustit? Gannicus se nechává strhnout vlastními city. Reckoning Touha po pomstě a místě na slunci je mocná čarodějka. Zrada stíhá zradu, zmije se nadále hřejí na prsou a vše vrcholí ve skutečné antické tragédii. A na těchto základech vzkvétá nejpevnější svazek manželství. Upřímnou soustrast všem zúčastněným. Život v domě Batiata už nikdy nebude takovým jako dřív. The Bitter End Králem všech sviní se stává Ashur, převlékačem kabátů Solonius a Diona nejsmutnější popravenou. Exkluzivní hry města Capua boří všechny dosavadní představy o pořádné show. Příběh se zacyklil a 2. série hlavního příběhu může pokračovat. (23.01.2011)

Toš, bojím sa povedať noo možno ešte lepšie ako "Spartakus"... zvrhlejšie, drsnejšie, nemorálnejšie, sexistické, násilné... klobúk dole, no prológ ku klasickému Spartakovi sa podaril, veľmi som tomu neveril, veľmi sa mi do tohto nechcelo, no nakoniec na jednu šupu... Gannicus si ma ako inak získal, len som sa miestami bál, čo s ním bude a celkovo to bolo 9/10 (04.03.2011)