Zůstaň se mnou

Rock a klasická hudba, nikdy to společně přece nemůže klapat. A víceméně toho jsme byli svědky po celou dobu, jakou cestou se vydat. Samozřejmě se to neobešlo bez konfliktů a hádek, který z toho vztahu vyplynuly úplně bezprostředně. Mě to přišlo ale až moc extrémně teen. A to že teen filmy relativně můžu. Každopádně to ale mělo originálně pojatý vyprávění a citově mě to dostalo silně tam, kam mělo. (04.11.2015)

Dojmy z předpremiéry jsou i pro citlivou nečtenářku knihy velmi pozitivní - ubrečené i potěšené. Tato čistá romantika nenese žádné prvky fantasy a nebrousí ani do vod dystopických románů. Tou přidanou hodnotou je tentokrát hudba. Ano, i taková prostá věc může způsobovat problémy, je paralelou k rozdílným světům, rozdílným náhledům na život i k různým životním cílům. Hudba provází celý film a klasika (nikoliv ta rocková) se prolíná s punk rockem i dalšími žánry. Tato prapodivná směsice se v jednu chvíli střetne v čirém okamžiku štěstí, kdy je blízkost lidí, a jejich ochota spojit své životy, nadřazena veškerému škatulkování. Celý film vypráví příběh jedné lásky a báječné rodiny, kterou je možné jen obdivovat, s kterou je možné cítit i s ní bojovat o život. Děj je velmi sladký a dojemný, přesně takový, jak to většinou holky mají rády a kluci trpí. Ideální na rande i na dámskou jízdu, vhodný i pro sběratele zajímavých lidských osudů (třebaže smyšlených). Děj filmu plyne bez sebemenšího zádrhelu. Marně se snažím najít něco, co bych nechtěla pochválit. Příběh je skvěle vygradovaný, rozhovory jsou lehké a uvěřitelné. A i když zní všechno až moc dokonale, chcete věřit, že to někde opravdu takhle funguje. Seznámení s rodiči a jejich přístupem k výchově je promyšlené a zamilujete si je, přesně tak, aby vás další děj mohl zasáhnout ještě víc. Flashbacky jsou pěkně promyšlené a zahrávají si s příběhem, nijak to ale nepřehánějí, žádná šokující odhalení, jen láska dvou mladých lidí, komplikace a interakce s přáteli a rodinou. To vše vám pomůže pochopit, kde v sobě člověk dokáže brát životní sílu a jaké maličkosti to mohou ovlivnit. A i když mám malinko výhrady k chování hlavní hrdinky v nemocnici, příběh mě strhnul. (26.09.2014)

Fuch tak co to tady máme? Zase jedno hlubokomyslný na city hrající rádoby drama?! A nechtěli by jste se už na podobný opruzy vysrat??? Fakt tohle někomu prospěje?! No když se kouknu na hodnocení, tak asi evidentně jo. No nic to bude tím, že nejsem ten typ hloubavého emocionálního diváka a nikdy nebudu.5% (08.11.2014)

If I stay je příjemný, skvěle odehraný příběh o lásce, přátelství, rodině, životě a smrti. Líbí se mi jak je film rozpracovaný do různých časových úseků, které značí minulost a přítomnost. Když jsem se na film chtěla podívat poprvé, do kina jsem nešla (jak jinak), nemohla jsem riskovat, že mě to zase emocionálně dostane. A i přesto, že mě to za city nechytlo tak jako to třeba dokázaly jiné filmy, příběh a dost dobře napsaný scénář, mě ale stejně nakonec dostal. Nehledně na to, že samotný trailer ve mě vyvolal zvědavé pocity - to byl také ten důvod, proč jsem se v prvé řadě na If I Stay tak moc těšila. Nakonec nemohu jinak než udělit 95% a to ne jen za dobré ztvárnění ale také za příjemné obsazení. A rozhodně nesmím zapomenout na super soundtrack, který byl naprosto originální, vzhledem k tomu, že většina písniček byla nazpívána zrovna pro tento film. - "Why do I get this feeling you're about to mess up my entire life?" (09.04.2017)

Hodně rozporuplné hodnocení mě nepřekvapuje. Jsou diváci, kteří poměrně velký a hlavně cílený tlak na jejich emoce odmítají. Nicméně z tohoto filmu si každý může odnést to svoje. Nebudu zastírat, že (nutná a nutně zdlouhavá) love story mě brala asi ze všeho nejméně, vyzdvihl bych především zachycení prchlivosti okamžiku. Během okamžiku se všechno dokáže podělat tak, jak si mnozí z nás včetně mě asi nedovedou představit. Linie s myšlenkou podstoupení oběti pro blízkého člověka, proslov dědečka u postele, byla jednou z nejsilnějších scén. Dále bych jmenoval výborné zachycení charakteru člověka, který jede proti proudu a poslouchá Beethovena, zatímco ostatní paří na rockových koncertech. Věřte mi, že v tomto ohledu mám pro Miu velké pochopení a Ch. G. Moretz opět perfektně zahrála (i na chello :D ). Tím se dostáváme k hudbě jako takové, film nabízí stejně chápavý pohled do dvou hudebních světů, velké plus. Dále parádní scéna s uvědoměním si, že cello nemusí být pouze sólový nástroj, přesně tak to většinou funguje. Sólově lze samozřejmě s radostí hrát, ale hraní pro rodinu, tým, nebo "okolí" dodává sólistovi přidanou hodnotu. (Viz můj profil.) S koncem nemám sebemenší problém, měl švih. Takže suma sumárum nevidím důvod proč nedat 5 ;-) A doporučuji všem, na film se dá koukat z vícero hledisek. ;-) (30.09.2014)