Reklama

Reklama

Longinovo kopí, jinak též Kopí osudu či Svaté kopí, bylo ukuto před tisíci lety a bylo jím prokláto tělo Krista. Nyní je kopí dobře skryté, protože tomu, kdo ho vlastní, dává obrovskou moc a nepřemožitelnost. Před Napoleonem je spolu s pokladem ukryl Wolfgang Goethe a cesta k němu je dlážděna důmyslnými skrýšemi, hádankami a indiciemi. Mladý archeolog Eik Meiers a jeho snoubenka Katharina Bertholdová spolu s profesorem Bachmanem by je chtěli najít... Jednoho dne se oběma mladým lidem Bachman ztratí při exkurzi do přírody. Při jeho hledání se Eik a Katharina ocitnou v jeskyni a posléze v tajné podzemní laboratoři. Najdou tam nahrávku, na níž profesor Bachman předvádí starý deník, který objevil a jehož písmo se chce pokusit rozluštit. Je to deník samotného Goetha. Podle nahrávky se podaří sestavit jeho stránky a do práce se pouští Eikův kamarád Justus: je třeba rukopis prověřit. Bádání přivede tři přátele na myšlenku, že další indicií by se mohla stát Schillerova lebka: Goethe totiž často pracoval s touto lebkou na stole. Schillerův hrob se nachází ve Výmaru, kam se také Eik, Katharina a Justus vypraví. Eikova dcera Krimi odjíždí na školní výlet, více ji ale očividně zajímá pohledný mladík, s nímž se k otcově nelibosti objímá u autobusu... O Kopí osudu se ovšem zajímá ještě někdo jiný: bohatý baron von Hahn, který tvrdí, že kopí je majetkem jeho rodu, protože Goethe je ve skutečnosti pouze ukradl. Hahn má k ruce asistenta Erlangera a zejména mistryni v bojových uměních Judith. Dva posledně jmenovaní budou tři přátele po celou dobu jejich hledání pronásledovat a klást jim nejrůznější pasti. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (82)

Zazie 

všechny recenze uživatele

Totální slátanina plná nelogičností a opisující z kdečeho, ale když člověk vypne mozek, přestane se ptát proč a trochu přistoupí na jejich hru, je to celkem zábavné. Pravda, na filmu se mi spíš než nějaký příběh líbilo ono křížem krážem Německem a mám pocit, že si to Němci natočili hlavně proto, aby dokázali světu, že ta jejich země je taky hezká. Jako turistické PR působí perfektně a pár těch za hlavu přitažených záhad je jako bonus. ()

mh.mail 

všechny recenze uživatele

20% - Německá národní verze Šifry mistra Leonarda, kde univerzální génius Leonardo da Vinci byl nahrazen univerzálním géniem Johanem Wolfgangem Goethem. O ději se nemá cenu rozepisovat, protože to je celé od začátku až do konce nesmysl. Díval jsem se na to jenom proto, že mě zajímaly ty hádanky. Zatímco Šifra se bere úplně vážně, zde byl zřetelný určitý ironický nadhled, ale spíš než zábavně to působilo trapně. Holt, německý smysl pro „humor“. Na druhou stranu, u Šifry jsem dvakrát usnul, tohle jsem dokoukal do konce. ()

Reklama

Budulínek odpad!

všechny recenze uživatele

Už dlouho jsem tu nic nehodnotil stupněm odpad, ovšem tohle veledílo si o to opravdu říká. Jsem zhnusen, a to jsem ten kousek ještě ani nedokoukal. Fakt, že většina německých akčních filmů stojí za houby, jsem pominul a byl ochoten skousnout necelé dvě hodiny. Ovšem poté, co profesor telefonuje a sděluje souřadnice GPS z jeskyně, jsem poněkud ztuhnul. V další scéně očividně duchem chudý dr. Watson v podobě excentrického asistenta dokáže z jasně mizerného videozáznamu vytáhnout kompletní dvoustránku deníku - možná by ho mohli zaměstnat na ministerstvu vnitra? Poslední scéna, kterou jsem viděl, byla s dcerunkou, která byla tak o dva roky mladší než její filmový otec. Nemám sílu to dokoukat, nejsem masochista... ()

Dataminer 

všechny recenze uživatele

Přesně jak napsala Zazie. Opravdu film i na mne působil, že jeho hlavním posláním je turistické PR a rovnou se přiznám, že něktré věci mě opravdu překvapily (např. chrám). Jinak hledání artefaktu je zmatené se spoustou nelogičností, hlavní hrdinové jsou hloupý jak bota, ale vždy se k potřebnému nějak prokoušou (jak ve filmu řekl jeden z pseudo záporáků "nahradí to vytrvalostí".) Je to jednoduše německý dobrodružný film, takže i podle tohoto ukazatele můžete usoudit, zda tuto výpravu absolvujete či nikoliv. ()

C0r0ner 

všechny recenze uživatele

I když existuje pár výjimek (Gansel, Tykwer), tak německá tvorba stojí za jednu hodně velkou píču. Kopí osudu je příkladným zástupcem téhle definice, protože ta půl hvězdička, kterou ode mě dostalo, dávám pouze a jenom za vtipnost, která ovšem nebyla zamýšlená. Jinak to byl čistý odpad!, protože taková sračka se jen tak nevidí. 10% ()

Galerie (23)

Zajímavosti (2)

  • Vo filme sa niekoľkokrát spomenie, že Kopija osudu pomáhala vojvodcom ovládnuť svet - napr. Napoleonovi či Alexandrovi Veľkému. Avšak Kopija osudu získala moc až prebodnutím Kristovho boku. Alexander Veľký žil 356 až 323 pred Kristom. Ten ju teda vlastniť nemohol. (BUBO26)

Reklama

Reklama