Zpráva o Europě

Velmi příjemné překvapení držící se hesla "za málo peněz hodně muziky". Ta muzika je ale žánru komorní sci-fi, která si bere inspiraci tu z Vesmírné Odysey, tu ze Sunshine, ale nezdobí ji monumentální scény, ale především atmosféra a herecké výkony. Nedejte se odradit tím, že je to "found footage" - forma dokumentu, mapujícího osud expedice Europa One, včetně komentářů řídícího personálu na Zemi, je využívána velmi zručně. Film je především oslavou průzkumnického a badatelského nadšení určité části lidstva, které reprezentuje celkem rozmanitá mezinárodní posádka. O klišé se tu mluvit dá i nedá - celkové ražení filmu je poměrně neotřelé, byť už tu pár podobných záležitostí bylo. A v jednotlivostech se může zmínit asi "jen" nenapravitelná tendence hrdinů zbytečně riskovat ve smyslu "pomalu nám dochází vzduch, tak se začneme hrabat ještě v tomhle zařízení" nebo "jsem o samotě venku z vesmírné lodi a jsem svědkem neznámého úkazu/projevu mimozemského života, tak ho půjdu prozkoumat pořádně zblízka". Po technické stránce film odpovídá žánru a rozpočtu, nabízí se přirovnání třeba k Moonu. Hudba od dvorního skladatele BSG taky není na škodu, i když ji (opět kvůli celkovému ražení snímku) moc slyšet není. Těch devadesát minut uteklo jako nic, a to jsem si je ještě prodloužil tím, že jsem se na některá místa díval víckrát. Ne z důvodu, že bych něčemu nerozuměl, jen jsem si chtěl užít, jak podrobnosti sedí, jak se kdo tváří atd. Takže asi chápete, že za mě je to spokojených 80%. (10.06.2014)

Líbí se mi, že se poslední dobou tvůrci sci-fi filmů nebojí přicházet se stále novými nápady. Zpráva o Europě sice nezboří hranice originalitou, ale i tak v sobě skrývá plno myšlenek, nad kterými je radno zapřemýšlet. Do toho připočtěte skvělou mezinárodní skvadru herců, kvalitní, i když levné zpracování a máte na světě malý film o, jednou možná, dost zásadních událostech lidstva. (10.01.2016)

Koncept "found-footage" vyslany do vesmiru, aby spatne priniesol jedno z najlepsich scifi posledneho obdobia (ovsem hardcore scifi necakajte). Konstatne prelinanie snimania z viacerych kamier, prekladane rozhovormi na kameru sledujeme prvu ludsku vypravu za najdenim zivota na Europe - jedneho z mesiacov Jupitera. V minimalistickom podani kde "za malo penazi je vela muziky" dostavame vdaka presne davkovanym/zamlcovanim informaciam aj skrz casovo dramaturgicky poprehadzovane jednotlve segmenty nesmierne putavu a napinavu jazdu, ktora sa divakovi v najvypatejsich okamihoch odvdacuje nielen necakanym zvratom, ale i uvedomenim si onej krehhkosti ludskej schranky/zivota voci velikosti tmaveho vesmiru mimo nasu planetu. Brilantne a tesim sa ako na toto odpovie napr. Cuaronove Gravity. (EFM 2013) (10.02.2013)

Ochotnické výkony to celé posílají do háje a ačkoliv je found fotage obhajitelné, nic nemění na tom, že je Europa Report předvídatelná nuda bez invence a inteligencí mainstreamových scifi (zajímavé, kolik lidí pro levné kulisy nevidí průměrný scénář). Kombinace rádobydokumentárních vstupů a nechronologického vyprávění kvůli jednomu 'zvratu' je pak totálně wtf. Moon zvládne vypadat líp (nejen) s polovičním rozpočtem, Carruth by mohl se třetinou natočit tetralogii. Nezávislé pecky bych hledala jinde (Bellflower). (01.10.2013)

Hm, mix filmů 2001: vesmírná odysea (připomenul ho - kromě vizualizace - i jistě záměrný odkaz v podobě valčíku) a Vetřelec postrádá jakoukoliv inovaci obou snímků. Efekty jsou sice věrohodné, leč nijak omračující. Asi největším neštěstím je kamera - kombinace ručky a lodních záznamových kamer mi opravdu nesedla. Proč se proboha netočí normální kamerou! Jestliže Vetřelec využil těchto kamer chytře, jen pro zdůraznění skutečnosti, pak Europa Report se vydal cestou všech těch čarodějnic, monster a vhs.... Zpočátku nudné komorní drama bez zajímavých dialogů se až ke konci přehoupne v boj o přežití. Jenže tvůrci zachází celou dobu s postavami tak, že je vám jejich osud lhostejný. Říkal jsem si dobře, nechť tam všichni pojdou, mně je to fuk. Každý holt není Sigourney Weaverová, když už tedy kopírovali Vetřelce až k samotnému konci. A poslední šokující snímek? No, to jsem se tedy opravdu...s odpuštěním neposral. Nakonec ani ona záhada ničím světoborným není a mě mrzí, že z toho vyšel zcela průměrný snímek, který nakonec nepředvedl ani intelektuální orgie, ani megaakci. Napůl cesty ve všech směrech.... (13.10.2013)