The Door
The Door
The Door
The Door
Epizody(10)
-
Noci vstříc (S02E01)
-
Shledání (S02E02)
-
Virtu e Fortuna (S02E03)
-
Hádanka sfingy (S02E04)
-
Akane No Mai (S02E05)
-
Fázový prostor (S02E06)
-
Les Écorchés (S02E07)
-
Kiksuya (S02E08)
-
Úběžný bod (S02E09)
-
Pasažéři (S02E10)
Videa (16)
Recenze (111)
Robotí "krize identity" výtvorů v zábavním parku, na pozadí pedantsky naplánované hry a přiřčených rolí, vede ke vzpouře a snaze vymanit/pomstít se lidskému pokolení - svým tvůrcům i utlačovatelům v jednom. Tak jednoduché to ale nemají - nebo se nám to snaží autoři namluvit neurčitě nekonečnými filosofickými, etickými, morálními, společenskými, (rádoby)hlubokými myšlenkami a zamlžují cestu za svobodou složitým předivem mnoha linek mnoha postav (+ jejich kopií) z mnoha časových rovin. Protože veškerá filmařina, hudba či výprava dosahují téměř dokonalosti, bavil jsem se (skoro) pokaždé, ale že bych jim to zcela žral (a dělal si grafy, abych se ve všem orientoval)? To zase ne. ()
Propad. Začíná to slibně. Náhled do "kolonie" a k Samurajům je úžasný. Řekl bych dokonce, že i nejlepší částí řady. Jakmile se ale série přehoupla do druhé poloviny, byla to tragedie. Bohužel ta snaha vycucat z tématu ještě něco navíc je znát a ten chaos a překombinovanost je opravdu otravná. Díl "s indiánem" naprosto o ničem. Navíc chybí "závěr". Závěr v tom smyslu v jakém končila první řada. Rozkrytí precizního a jasného přepínání mezi časovou liní "současnost", "před 30ti lety" a "před 35ti lety"... tady je to už jen bordel. Navíc se znatelně ubralo na syrovosti = nastává posun k mainstreamu (jako ve trůnech) ()
Do poloviny série jsem se bavil a seriál měl to stejné tempo jaké si udržoval až do konce první série.. ale od poloviny druhé série, se do HBO asi vloupali SJW a různí levicisti a zkurvily celej seriál.. fillerová epizoda "Kiksuya" to vyjadřuje fakt krásně.. filler a ve Westworldu? To je vtip? A nejvíc mě dorazila scéna (teď už přesně nevím kde to bylo ale předpokládám že tak v za polovinou dílu "The Passenger") kde vyjdou složky "Delos Extraction Team" a jeden týpek co je v polovině celého snímku, má P90-ku z nějakého fyzicky nemožného důvodu se zásobníkem pro M4-ku, flash-hiderem, ACOGem (4x scope) na picatinny railu a k tomu na ACOGu má ještě kolimátor (snad ten nejlevnější a nejmenší co jde koupit).. BLEEEHHH TPČ.. když jsem takovou píčovinu viděl, bylo mi už kříšťálově jasný, že svůj příběh a technický scénář totálně splachujou do hajzlu.. Konec mi jaksi nedával smysl.. doslova přesrání časových linek způsobí že se v tom pomalu ale jistě ztratíte (což se u jedničky rozhodně nestalo protože to bylo vykompenzované dobře zpracovaným plot-twistem) a pak vám díky tomu už ani nepřipadá že to na co právě koukáte je důležité.. takže musím dát pět hvězdiček první polovině této série, druhé polovině by se mi možná ani moc nepříčilo dát odpad.. jenže to bych musel vypustit sound-design, soundtrack a zase excelentní kameru. Po polovině druhé série kdy jsem si začal uvědomovat na co se to dívám, tak mě u monitoru držel jen Ed Harris a Shannon Woodward.. + Hirojuki Sanada opět jako Samurai, co si přát víc.. no snad jen přetočení druhé poloviny série.. 5/10 kvůli celku série. ()
První série Westworldu se mi před dvěma lety dokonale strefila do vkusu a fascinovala mě tím, jak je možné z pozapomenutého béčkového, dávno vyčpělého bijáku vykřesat impozantní, mnohavrstevnou podívanou. Westworld stál jednak na myšlenkách a konfliktu hodnot, jednak na strhujícím příběhu pěti postav, které neúprosně směřovaly ke střetu a temnému finále. Už tehdy se sice ozývaly výtky, které směřovaly k logickým faulům, ale s kritickými hlasy jsem tehdy nesouhlasil a tvrdil jsem, že vedle velkorysé výpravy a skvělého obsazení to byl především výborný scénář, který vyváženě pracoval se všemi motivy a vytvářel přitažlivou iluzi fiktivního světa, ve který věříte, který vás baví a vzrušuje. První série si sice nechávala pootevřená vrátka pro případné pokračování, fungovala ale sama o sobě a uzavírala odpovídajícím způsobem nejdůležitější osudy a jinde nechávala přiměřenou dávku nejistoty pro divákovu fantazii. Druhá série rezignovala na myšlenky - místo nich se snaží prostřednictvím "hlubokomyslných" dialogů plných neurčitých náznaků, které se objevují ve snových scénách, vytvářet falešný pocit propracovaného, složitého světa plného záhad a důležitých tajemství, které (snad) odhalí seriáloví tvůrci v následujících sezónách. Rezignovala i na příběh. Pro pokračování jsou typické vycpávky a slepé odbočky, které v jiných projektech scénáristé používají, když se původní nápad vyčerpá a ocitají se v koncích. Typický je v tomhle ohledu 5. díl, který vyprávění neposunuje ani o píď. Druhá série zřetelně staví na šokujících zvratech a atrakcích. Pokračuje tak v trendu, se kterým kdysi přišel populární seriál Ztracení. Cílem je udržovat diváka v nejistotě a očekávání věcí příštích, vytvářet a posilovat internetovou komunitu fanoušků, kteří budou na fórech donekonečna rozebírat nejnovější zvraty, záhady a konspirační teorie. Tvůrci vlastně hrají s divákem hru, která ovšem působí potěšení jen tehdy, když přijmete fungování westworldovského světa ve stylu "kde se vzalo, tu se vzalo". Přemýšlivý divák se záhy začne ptát, jak to, že se okolní svět spokojí s vágní informací o karenténě a nepídí se po hlavounech ze správní rady, ani po tisících bohatých návštěvníků, kteří rovněž patří mezi elitu. Nikdo z nich, zdá se, nemá mobil, aby zavolal o pomoc. Početní zaměstnanci parku svým rodinám patrně také nechybí. Mocná nadnárodní korporace nepostrádá svého šéfa ani dědičku impéria. Musí na tom být opravdu špatně, když ve chvíli, kdy jí jde prakticky o všechno, vyšle tým žoldnéřů vybavených lehkými zbraněmi. Kde jsou průzkumné drony, vrtulníky a obecně technika běžně dostupná i v našich časech? Z nějakých záhadných důvodů žoldáci ze všeho nejvíc milují osobní souboje s roboty a nechávají se po tuctech masakrovat. Čím víc se zamýšlíte nad motivacemi postav a způsobem, jakým se je pokouší naplnit, tím víc musíte krčit rameny, protože nad duševními pochody aktérů zůstává rozum stát. To, co fungovalo tak dobře v první sérii, tedy prolínání časových rovin, tady působí nesmyslně. Druhá série Westworldu v mých očích troskotá na podcenění scénáristické práce, na mnohočetnosti motivů a neschopnosti s nimi pracovat, na velkohubosti a opovrhování fanouškovskou základnou. Pokud vám stačí ke spokojenosti velkorysá výprava, triky a spousta dějových zvratů, přidejte si k mým dvěma libovolný počet hvězdiček. Pro mě jde o seriálové zklamání roku. Škoda, jednička měla hodně slušně nakročeno. Celkový dojem: 40 %. () (méně) (více)
Když vynechává Game of Thrones, má HBO v zásobě ještě jednu těžkotonážní sérii, která v budoucnu pravděpodobně nabobtná do podobných rozměrů. A já mám podobně jako u první série rezervované pocity a Nolan a jeho tým bude mít ještě co dělat, aby mě pořádně přitlačil ke zdi. Ty produkční hodnoty jsou ovšem neskutečné, před deseti lety bych si nedokázal představit, že by takhle mohl vypadat seriál a v televizi se pohyboval Ed Harris nebo Anthony Hopkins. Zároveň ale člověk musí být řádně naladěný, aby ho tenhle show slowburner uchvátil už na začátku a semlel na úplném konci. Na mě ovšem těch smrtí v posledním prodlouženém díle bylo nejspíše až moc. PS : Doufám, že se příště ještě objeví Steven Ogg! :D ()
Galerie (318)
Zajímavosti (14)
- V epizodě zazní úryvek klavírní skladby „Auguries of Innocence“ od Williama Blakea. (Epistemolog)
- Navzdory faktu, že se pan Ford (Anthony Hopkins) objeví v závěrečné scéně, kde hraje na klavír, není v závěrečných titulcích uveden. (Epistemolog)
- V této epizodě zazní klavírní verze sklaby „Heart Shaped Box“ od kapely Nirvana. (Epistemolog)
Reklama