Do neznáma

Dosť priemerný film, ktorý sa pokúša poukazovať na pocity astronauta, ktorý je skoro rok osamotený a sem-tam dôjde na kus reči aj s Houstonom. Dosť okopírovaný Marťan a keďže sa ľudia psychikou astronautov zaoberajú desiatky rokov, názov "Approaching the unknown" je minimálne nevhodný. Nudný priemer. (19.07.2016)

Dal bych tomu snímku 4* kdyby to od druhé třetiny nepokálni na ntou. No celou druhou půlkou jsem byl už vyloženě nakvašenej, takže odpad s* a zahrabat pod zem. Obravdu mě štvaly haluzorní povídačjy jantara, kterého vyslala jantarová vesmírná agentura do jantarového vesmíru. Takovou jantarovou vylepšovačkou jsou ještě další jantaři co se tam vyskytujou. Legrační je už předpoklad, že někdo vyšle mamlase s aparátem, který se podělá co dvě scény, za miliardy prašulí na mars v lodi, která ani nemá záložní systémy. Pořád jsem dofal, že to blábolení bude mít nějaký reálný dopad na konec toho nesmyslu a ejhle, neměl. Prostě film o tom jak vynaložit spoustu pěněz na to aby někdo umřel na marsu a má při tom plnej bágl blábolů. Juchů! (31.12.2016)

Podobných komorných scifi, kde osamotený kozmonaut niekam cestuje a nevyvíja sa to všetko podľa jeho, ale aj tých na Zemi, predstáv, sme tu mali minulé desaťročie pomerne dosť. Od Eubankovho Stratený vo vesmíre až po vysokorozpočtovejšie Ad Astra. A nečudo, že mnohí sú z pomalého tempa tohto subžánru sklamaní, odpoveď je však jasná, ide o dielka určené špecifickému publiku v rámci fanúšikov sci-fi. Je fajn, že Do neznáma nezačne pracovať s ničím nadprirodzeným a sústredí sa výlučne na to, ako by takáto cesta mohla prebiehať, no a cestou na Mars si trochu zafilozofujeme o počiatku života na Zemi a trochu zabrdneme aj do psychológie hlavnej postavy. Ako bonus je tu prítomnosť "budúceho Breivika" Andersa Danielsena Lieho. (01.04.2020)

Po celou dobu jsem měl dojem, že sleduji hodně lacinou variaci na film Interstellar. Režisér si totiž od Nolanova filmu "půjčuje" téměř vše - od rotací kamer, melancholických záběrů na krásy vesmíru, až po jméno lodi. Jenže jak je nám všem známo, když dva dělají totéž, není to ani zdaleka totéž. Zoufalou situaci bohužel nezachránil ani výborný Mark Strong, který zde hraje první ligu. Je veliká škoda, že Approaching the Unknown dopadl zrovna takto. Na komornějšího Marťana jsem se totiž velice těšil. (17.06.2016)

Stronga mám rád a celkem mi ta jeho one man show v tomhle filmu sedla. Svým způsobem jsem chápal i jeho duševní rozpoložení, kdy na jednu stranu chtěl mít od lidí klid na stranu druhou nejel na Mars zemřít, ale jel jej tam kolonizovat. Tyhle filmy z kosmu mám rád i já si vždy uvědomuji tu velikost toho nekonečného prostoru hned za těmi pár desítkami centimetry izolace, kabeláže a trupu vesmírné lodi... Skutečná to skořápka s křehkým tvorem uprostřed všemíra... Navíc ten omezený přístroji narvaný prostor nabízí možnosti k nejednomu dramatu... Od poloviny i mně ale film začal nudit navíc W. D. Stanaforth začal dělat dost nelogické úkony. Nejprve si coby znalec celého sytému lodi zcela debilním úkonem vyskratuje loď, pak přijde o vodu.... Nakonec záhadně přežívá s pár kapkami denně. Když si sám přeprogramoval otočení lodi a vymkl se kontrole...čekal jsem alespoň, že mine LZ.... Tím to krapet konec srazilo. Tohle totiž nebyl podobný příběh jako byl v Marťanovi. Škoda, potenciál to mělo velký. Dva momenty ale byly ve filmu slušné. Návštěva zásobovací lodi a jejích obyvatel na mne udělala dost velký dojem a pak první error na monitoru lodi Stanafortha. Dávám tedy za 3 rostlinky, ale notně okousané ! * * * (11.07.2018)