Manhunt

„V ZÁJMU SYSTÉMU JE POUZE NAPLÁNOVANÁ, OMEZENÁ SVOBODA S PŘEDEPSANÝMI PODMÍNKAMI. JEDNOTLIVEC MUSÍ BÝT VŽDY DRŽEN NA VODÍTKU, I KDYŽ JE TOTO VODÍTKO NĚKDY DLOUHÉ…“ /// Kvůli zajímavosti vyprávění se celkem dost migruje v letech. Hlavně ale jde o logiku uvažování, snahu předvídat další krok a chytání se stébla v kupě sraček. Sledujeme souboj inteligencí a tu jednu doslova v přímým přenosu. Pátrání po Tedu Kaczynskim sebou přinášelo mnoho „nej“. Nejvražednější bombovej atentátník v dějinách... největší sledovací operace FBI… nejznámější kresba v policejní historii… A tenhle seriálovej krimi thriller si je toho vědomej. Navíc umně využívá i „kaciřský“ myšlenky, takže čekáte, až se „Ted“ Kaczynski představí. Dvě posedlý osobnosti na obou stranách zákona a možná nejlepší herecký výkony svý kariéry předvedli Paul Bettany, který ukázal Teddovu zvláštnost a Sam Worthington, kterej baví tím, jestli a jak dopadení dosáhne. Je to jednoduše odvyprávěnej kus americký kriminalistický historie, kterej se nese v duchu devadesátejch let a není o akci, ale o slovech. Jde o lehce fiktivní záležitost (sám Fitzgerald mluví o 80% skutečnosti) a chtě nechtě v sobě ukrejvá poselství. Možná se po zhlédnutí série zamyslíte nad svou osobní svobodou a donutíte se přečíst „Text stanovující konečnou diagnózu současný civilizace“. Takzvaný „Unabomber manifest“ byl vydán knižně v roce 1995 (Theodore Kaczynski - Industrial Society and Its Future). Má 226 stran a třeba (stejně jako někteří anarchističtí spisovatelé), přijmete některý ideje za svý. Kousek Unabombera je dost možná v každým z nás. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti a usínám (i vstávám s Manifestem „Průmyslová společnost a její budoucnost“. 2.) Když čtu, obrácenej palindrom poznám okamžitě! 3.) Když svítí červená – A.) chci jet… B.) poslušně stojím… C.) risknu to. 4.) Thx za titule „massa1970“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (21.08.2018)

Ufff to bylo papírování. Můj obdiv patří Fitzovi za to, že tomu věnoval kus svého života, dokonce na úkor své rodiny, což už mně bylo trochu proti mysli. Kdo čeká nějaký akčňák, tak se ho nedočká. Tady šlo vážně jen o to, jak hledali nějaký důkaz dopadnout Unabombera a aby byl ten důkaz neprůstřelný. Ne, nenudila jsem se, nicméně by šest dílů bohatě stačilo Vyměnila bych asi Sama (Fitz), který mně tam moc nesednul, ale Paul Bettamy to hrál bezkonkurenčně bezvadně. Je zajímavé podívat se pak na skutečné postavy. Například já bych Unabomberovi podle vizáže rozhodně nehádala IQ 165+-. (12.01.2018)

Bezchybný kriminální thriller o případu Unabomber, jež byl nejdelším a nejdražším v historii FBI. Ted Kaczynski aka Unabomber sice dělal šílené věci, ale v tom, že si nás moderní technologie zotročují a dělají z nás poslušné ovce, měl ve svém Manifestu naprostou pravdu. Druhou postavou na kterou se seriál zaměřil, byl jeho protějšek, profilovač FBI Jim Fitzgerald, jenž byl dopadením Unabombera posedlý. Oproti Mindhunterovi byla celá série dynamická a napínavá, tudíž ještě o třídu lepší. (03.03.2018)

Takový emocionálnější bráška Fincherova fantastického Mindhuntera. Namísto "pouhého" mrazivého perfekcionismu se tentokrát jedná o emotivní sérii, navíc herecky přesnou a scénáristicky vyprecizovanou. Stejně jako u Finchera zde do popředí vystupuje v podstatě průkopnická behaviorální jednotka FBI, která se snaží dopadnout hlavního zloducha inovativními metodami, pro které zpravidla nenachází šéfové a "policajti ze staré školy" pochopení. To je první zajímavá rovina. Potom sledujeme pokus o filosofický přesah celého díla, kdy by se Unabomberovy činy měly stát v podstatě rozbuškou pro nové společenské uspořádání. Toť další zajímavá linie vyprávění. Za zmínku ještě rozhodně stojí postupný rozpad a totální odlidštění Worthingtonovy postavy ve prospěch jediného cíle. Tady opět platí stará známá pravda, že kdo chce chytat geniální zločince, musí být připraven dříve či později strašně moc obětovat. Fantastický Paul Bettany v jedné ze svých nejlepších rolí. (06.02.2018)

Zajímavý doprovodný program k Fincherově Mindhunterovi. Uzavřená série o období těsně před/po dopadení Unabombera, která je značně rozporuplná v tom, že na každý klad (a těch tu pěkných pár je) připadá nějaké to „ale“. Na první dobrou zarazí, že v době kdy se ztrácí rozdíl mezi filmovou a seriálovou produkcí, tak tohle neomylně zařadíte mezi laciné televizní seriály jak z devadesátek. I zdejší kanceláře působí jako papundeklové kulisy a ne skutečné prostory. Dále je to příliš ambiciózní; nespokojí se to totiž čistě s procedurální rovinou vyšetřování, ale mnohem více než byste čekali to zabrousí do vod psychoanalýzy a antisystémových filozofií. Což je sice sympatické, ale tvůrci zůstanou napůl cesty čili sice tomu věnují značný prostor, ale mají tendenci to divákovi polopaticky vysvětlovat jak ve škole. K tomu je to zkratkovité, postavy mají tendenci deklamovat vysvětlujícími monology evidentní fakta „jakože pro postavy, ale ve skutečnosti pro diváka“ (jakoby Discovery stále chtělo své diváky vzdělávat naučným programem i v dramatu), vedlejší postavy jsou málokde tak ploché a do počtu (speciálně parťačka má náběh na nejzbytečnější, nejotravnější a nejhůře napsanou i zahranou postavu posledních let; nechtěně směšný pokus o drsnou emancipovanou ženu v mužském světě). Koncept dvou časových rovin pak funguje zdaleka nejhůře ze všech seriálů, kde se v posledních letech objevil. Ani strukturou to není vyhraněné; chvíli procedurál, chvíli soudní drama, chvíli tvrdý dokument, chvíli thrileroidní fikce o kočce a myši, chvíli to a chvíli ono. A pak je tu Sam Worthington v hlavní roli. Není sice vyloženě slabým článkem, ale tak neskonale vděčná mnohavrstevnatá role (která má v zásadě stejný vývoj i naturel jako Ford ve zmíněném Mindhunterovi) si žádala lepší výkon. Výrazně lepší. Speciálně když protihráčem je Paul Bettany, který sice na každý zdařilý výkon předvede jeden nemístně přepálený, ale takto dobrý a podmanivě charismatický nebyl snad nikdy. Což už je co říci, protože ve svém reportoáru má nejednu památnou roli. No a v neposlední řadě prostý fakt, že případ Unabombera jeho myšlenek a „kariéry“ je natolik zajímavý sám o sobě, že přebijí většinu výše zmíněných výtek. Ve výsledku tedy více zajímavé než opravdu dobré, ale zároveň natolik zajímavé až je to opravdu dobré; především pak ve dvou finálních epizodách. (19.12.2017)