Jan Palach
Jan Palach
Režie:
Robert SedláčekScénář:
Eva KantůrkováKamera:
Jan ŠusterHudba:
Michal RatajHrají:
Viktor Zavadil, Zuzana Bydžovská, Denisa Barešová, Kristína Kanátová, Jan Vondráček, Karel Jirák, Michal Balcar, Anna Stropnická, Gabriel Cohen (více)Obsahy(1)
Film pozoruje posledních několik měsíců života Jana Palacha. Pozoruje jej na základě dostupných faktických pramenů a zároveň přemýšlí, co tomu mladému muži táhlo hlavou. Jan Palach nikomu z blízkých o svém rozhodnutí dopředu neřekl. Ani nenaznačil, že by byl něčeho takového schopen. Ve filmu prochází vztahem se svou přítelkyní Helenkou, bouřlivým kolejním životem roku 1968, soužitím s mámou doma ve Všetatech, zažije studentské brigády v Kazachstánu a Francii, chodí do školy, pozoruje a mlčí. Stejně jako se od podzimu 68 mění veřejný život, ráz ulic i výrazy lidí, stává se něco s Janem. Jak to, že si ničeho nevšimla jeho dívka, máma, spolužáci? Ještě to ráno si Jan vzal od mámy svačinu, na koleji vtipkoval se spolubydlícím a před odchodem do města se vysprchoval. Kamera po celý film sleduje Janovu tvář a snaží se zachytit okamžiky rozhodnutí… (Cinemart)
(více)Recenze (390)
K tomuto nejde co říct. Posledních 20 minut pro mě byly naprosto psychicky nesnesitelné,avšak přece jsem neměla sílu to vypnout. K tomu mě ještě Viktor Zavadil naprosto dostal. ()
Nepřipadá mi, že bych viděl něco zvláštního. Takový malý, ale velmi významný výstřižek naší historie. Obrázek o tom, jak se z rozkvétajícího jara blížíme do šedé, až smrtelné zimy. Film je ukázkou toho, jak v téhle zemi šlo všechno do kopru a jak jeden, idealistický student uvěřil, že svou smrtí dokáže vzburcovat lid a porazit medvěda. Svým způsobem se mu to vlastně povedlo, ale daleko později, než asi sám zamýšlel. Soudruh už měl v té době vše pod kontrolou a obyčejní lidé měli strach. Druhá polovina filmu o tom celkem jasně vypovídá. Mám.li ovšem být upřímný, film mne zaujal právě a jen tou autentičností a tím, že se týkal naší malé země. Podobně natočený film o zmiňovaném upálení na Polském stadionu by mě zjevně nezaujal již tolik, jako toto dílo. S chutí jsem se podíval, vážněji zamyslel, ale zjevně mi to nedalo to, co by asi mělo. ()
Nejsem si úplně jistý, jestli jsem porozuměl Palachovi a jeho pohnutkám, ale Sedláčkovi snad ano. ()
Jako pokus o přiblížení nebo dokonce pochopení osobnosti a činu JP film totálně zklamává. Velký podíl na tom má obsazení - Zavadil prezentuje Palacha jako kamennou tvář ala Frigo, která se nemění ať brigádničí anebo š..., pardon se líbá s milovanou; žádné city, žádný vnitřní svět, žádný mladý člověk v rozpuku, jenom mrtvá loutka. Částečnou omluvou může být, že stejně neživé jsou i ostatní postavy (Helenka, spolužáci, profesor... - snad s výjimkou matky a slovenské svůdnice). Volba scén je hodně náhodná, někdy nesmyslná nebo beze smyslu (úvodní hledání Jeníka, brigáda ve Francii), někdy klišovitě tlačící na pilu (jdu k prezidentovi); jednotlivé střípky na konci nevytvoří mozaiku, ale rozpadají se do svých ulit. Jakoby autoři neměli žádnou koncepci a spoléhali na to, že tohle téma si nikdo nedovolí kritizovat. Jakoby netušili kudy kam a co vlastně chtějí říci. Jakoby se báli narušit "společenskou objednávku" jakýmkoli osobním posunem mimo očekávané meze. Bohužel se nepodařilo vybarvit ani atmosféru doby - tady je hodně scén klišovitých až poplatných dnešnímu oficiálnímu náhledu a navíc bez alespoň základní znalosti dobového kontextu se divák ztratí ani neví jak. Body jakž takž až za poslední čtvrthodinu (od odjezdu na vánoce), ale ta to 1) nezachrání 2) nemá na co navázat 3) stejně neumí to, co neuměl film předtím = zprostředkovat, co se děje v hrdinově mysli. A navíc to režisér zabije úplně nesmyslnou poslední scénou, dlouhým záběrem na popáleného - jakoby si byl vědom, že film se příliš nepovedl a musel dát nakonec pořádný vykřičník... (pro srovnání se mi chtě-nechtě vkrádá film Já, Olga Hepnarová, který zápasil s podobně neuchopitelnou osobností a vypořádal se s ní - přes všechny své nedostatky - asi o tisíc procent lépe...) ()
Jak již bylo mnohokrát řečeno, ve srovnání s Hořícím keřem je Jan Palach jen kalkul k výročí. ()
Plakát na tento film je ve skutečnosti mnohem lepší a silnější než sám hotový snímek. Myslím, že Vám nezkazím podívanou když vyzradím, že nejsilnější scéna filmu bylo samotné upálení, jelikož tento konec asi všichni vědí a očekávají. Ve skutečnosti s tím tvůrci počítají, což mě na filmu nejvíce štvalo, ikdyž jsem to neviděl poprvé. Nejvíc na oko bijící bylo neustále předávání zapalovače, což naprosto degradovalo celý snímek a z filmu pro mě vyústila jen jedna otázka : „upálí se ten nesympatický herec tím zapalovačem nebo si koupí vlastní sirky?” ()
Film jsem viděl v autokině a myslím si, že to není film na modrou zónu. Ano, jsou tam nedostatky, ale na 4 hvězdičky to za mě stačí... ()
Myslím si, že sa jedná po všetkých stránkach o vydarený film a dôstojnú spomienku na jedného českého študenta, ktorý veril svojim ideálom. Myslím, že aj samotný Jan Palach by mi dal za pravdu a bol by spokojný jak s obsahom tak s prevedením. Možno, že sa film nemusel skončiť upálením na Václavskom námestí, ale možno to bol aj zámer od tvorcov aby v divákovi zanechal hlbší dojem. To sa určite podarilo a rovnako tak sa podarilo verne zobraziť život v socialistickom Československu. Herec sa do svojej postavy ponoril priam ukážkovo a ostatní herci to taktiež s prehľadom zvládli. Nie je to nič prevratné, ale film svoju úlohu do bodky splnil. 75% ()
Na Sedláčka v tomhle žánru asi až moc dobré. Velké mínus mi přijdou části mluvené rusky bez titulků, přece jen mladší generace už tam nemůžeš rozumět ani slovo, natož pochopit souvislosti. Jinak mi to přišlo trošku moc nemastné-neslané, nálada ve společnosti byla zachycená dobře, ale přerod Palacha v pochodeň číslo 1 někdy dost zkratkovitý. Vizuálně ale moc pěkné a jako obraz doby pro ty co ji nezažili taky super. ()
Pokud budu hodnotit čistě kvalitu filmu/příběhu, dám tři hvězdy. Jako patriot a vlastenec bych dal čtyři. ()
Člověk musí bojovat proti tomu zlu, na které právě stačí. [Jan Palach] ()
Film byl překvapivě civilní a nepatetický, což u tohoto tématu oceňuji. Není to dokument, takže občasné vyfabulované scény (diskuse se sovětskými vojáky před fakultou apod.) lze akceptovat. Celek působil realisticky, bez laciného sentimentu. Hlavní představitel neodpovídal tak zcela fyzicky (paní Palachová ještě méně), ale jednáním předpokládám spíše ano. Každopádně přesvědčivý film, který nenudil a působil v dobrém slova smyslu umírněněji než Hořící keř, který měl možná pečlivěji propracované reálie, ale působil více výchovně/pateticky. Naopak tento film divákovi nenutí interpretace, ale předkládá fakta a jejich posouzení nechává otevřené. To vnímám jako hlavní pozitivum. ()
Robert Sedláček si snad jako jediný český režisér vybírá z našich dějin osobnosti a jejich příběhy, za to má palec nahoru. Další klady vidím v případě Jana Palacha, že se nebojí sáhnout po neokoukaných tvářích a dát jim hlavní roli. Viktor Zavadil zahrál Honzu Palacha opravdu hodně dobře. Závěrečná pasáž je skvěle natočená i zahrana, opravdu nejsou potřeba slova, veškerá emotivní síla je v obraze. Psychlogické rozpoložení Honzy Palacha těsně před, nešlo líp natočit ani zahrát. Škoda, že vyprávěcí linie nedrží příliš při sobě. Robert Sedláček měl snahu nejen ukázat osobu Honzy Palacha, jaký to byl člověk, ale neodolal pokušení zprostředkovat atmosféru doby, nedivím se mu, ale právě to se mu příliš nepodařilo. Určitě jsem však rád, že film vznikl a je tu, ozvláště v době, kdy komunisti opět ukazují, že respekt k druhýmu a sebereflexe jsou pro ně nezným pojmem. ()
Velice povedený film. Dobře popisuje Palachův život i události let 1967 a 1968. Rozhodně doporučuju vidět. ()
Film který se neskutečně povedl, výborná hudba, kamera a herecké výkony. Viktor Zavadil v roli Palacha je skvělý. Posledních 5 min filmu mi doslova bušilo srdce. A lidi co tady hodnotí čin jsou debilové ()
Řekl bych, že na české poměry docela dynamický příběh člověka, u něhož pokud bych neznal jeho jméno, nepoznal bych, co za čin chce provést až do jeho vykonání..Vycházím pouze z faktů, které jsou ve filmu použity a napadlo mne, že pokud by se Jenda nedozvěděl ve Francii o polském sebevrahovi Ryszardu Siwiecim, třeba by se on nikdy neupálil..nepřišel jsem na nic světoborného, ale nic mu podle mě nechybělo (pokud pominu politiku). Frustraci z politické situace nesl se všemi v zemi stejnou. Jenom tíha na něj dopadala samozřejmě víc díky mladému věku studentského myšlení.. "Jeho" bych prostě v "dnešní, nebo budoucí době" na podobný čin rozhodně netipoval, pokud by ho "chtěl někdo napodobit", a taky chtěl vyburcovat společnost stejným způsobem, který zvolil Jan Palach..Hořící keř jsem neviděl, nemohu tedy srovnávat, ale mě se tohle zpracování líbilo. ()
Vůbec se nepovedlo vtáhnout mě do děje. Hvězdičku za výpravu a hvězdičku za snahu držet se faktů (a moc pěkné ztvárnění Smrkovského), ale jinak jsem prostě zíval nudou. Emoce na mě vůbec nepůsobily, za mě se vůbec nepodařilo vystihnout tu atmosféru jara 68 a následný vztek, zklamání a nastupující rezignaci, rádoby emocionální scény sledující vnitřní boj a rozhodnutí Palacha byly....dlouhé a nudné. Za mě všechno tak nějak klouzalo po povrchu, a klouzalo to strašně dlouho... PS: A to, že i do takového filmu musela být propašována nějaká sexuální scéna, mi přišlo vyloženě trapné... ()
Musím povedať, že už téma filmu pôsobí na mňa dosť výrazne. Osobnosť Jana Palacha je veľmi málo spomínaná a dostáva sa akoby do úzadia dejinných udalostí. Preto som veľmi rada, že niekto sfilmoval jeho príbeh. Pomaličky vyrozprávaný príbeh, v ktorom sa predstaví mladý študent, idealista, možno až romantik. Postupne sa mení, jeho viera v niečo lepšie je zničená a on stojí pred existencialistickou otázkou, ktorá ho donúti vybrať si. Silný príbeh. Viktor Zavadil sa s dôstojnosťou chopil svojej úlohy. Škoda, možno by som prijala lepšie vykreslenie vedľajších postáv, hlavne najlepšieho priateľa, priateľky aj milenky. ()
Kdybych měla shrnout stručně, pak je Jan Palach velmi silný film. Výborně vystihuje život mladého člověka, který poprvé vstupuje do neznámé etapy života mimo domov, do podnětného prostředí kvalitní univerzity, poznává nové přátele a učitele, díky brigádám cestuje po Evropě. Autorům se rovněž podařilo zachytit atmosféru, resp. atmosféry dotčeného období, tedy v první části filmu určitou volnost, naději a jakýsi elan vital před invazí a následně v druhé části postupné odumírání životní radosti a uvržení společnosti do deprese. Myslím, že to byl šok i pro diváky. Štěstí, že autor toto zkrátil na minimum. Velmi hezky sdělené doporučení mladému Palachovi z úst univerzitního profesora, aby cestoval: zjistíte, že kromě rybníků jsou na světě taky oceány. Paní Palachová dobře vystihla budoucí realitu po invazi: skončíme jako za protektorátu. Měla pravdu. Protektor je ochranář a instalovaní Rusové nás prý chránili. A jak se změnila funkčnost společnosti během normalizace? U pumpy zavřené nenadále během dne to okomentoval naštvaný zákazník: “Maj tam “přijdu hned”? To je tady furt. To je pumpa na hovno.” ()
Film mě celkem zklamal. Hodně roztahaný a dlouhé záběry,vím, že tím chtěl asi autor předat tíhu doby a okamžiku,každopádně v dnešní době, kdy půlka společnosti a většina mladých o té době nemá ani páru , by se hodil film s větší dynamikou. ()
Související novinky
Kino na hranici - on-line na konci listopadu
Po dvou nezdařených pokusech uspořádat filmový festival Kino na hranici v tradiční podobě se organizátoři rozhodli, že letošní ročník uspořádají on-line. Bude se konat ve dnech 23.–29. listopadu.… (více)
26. Český lev – výsledky
Letošní 26. ročník cen České filmové a televizní akademie Český lev se tradičně udílel v pražském Rudolfinu. Večer plný největších hvězd českého filmu moderoval herec Václav Kopta, a to poprvé pod… (více)
26. Český lev – Nominace
Česká filmová a televizní akademie oznámila své nominace pro 26. ročník Českých lvů a mezi největší favority se tak zařadil snímek Toman s Jiřím Macháčkem, který získal celkem 13 nominací. Hned za… (více)
Nominace na Ceny české filmové kritiky 2018
Rok se s rokem sešel a přichází na řadu rozhodování o nejlepších filmech roku. Tentokrát je řeč o ryze domácích filmech a ke slovu se dostanou pro změnu kritici, dnes byly totiž čerstvě oznámeny… (více)