Love, Death & Robots

Seriál má dohromady 18 dílů, kde 4 jsou vyloženě epické a vizuální žranice ( Sonnie´s Edge, Secret War, Shape Shifters a Beyond the Aquila Rift) dalších 10 balancuje mezi nadprůměrem a průměrem a tuším jen 4 jsou lehce pod průměrem, ale věřím, že každý si najde něco jiného, co si oblíbí. Žánrově je to mix Cyberpunku a Hororového Fantasy a rozhodně stojí za to seriál zhlédnout. Vrcholem celého seriálu je povídka Secret War, kde Rusové bojují proti ghoulům a je to ultimátní cinema experience, který tu snad od Avatara nebyl. Vizuálně absolutní žrádlo s epickým hudebním podkresem a výživným Gore. Jsem z té povídky unešený a nevěřím nikomu, kdo bude tvrdit opak. Příběh****, Akce*****, Humor***, Násilí****, Zábavnost****, Hudba*****, Vizuál*****, Atmosféra****, Napětí***. 8/10. (29.10.2020)

Něco je dobré, něco je super, něco je spíš průměr. Na vyloženě špatný kousek jsem asi nenarazil, i když je pravda, že tak polovinu do týdne zapomenu. Většina filmů měla i přes všechny kvality slabý konec (pointu), pak tu ale byly takové, které mě moc nebraly, ale právě závěr je zachránil. Nejlepší film je podle mého Helping hand, která je sice taková jednodušší, ale zato v sobě má syrové emoce. Nejambicióznější a nejzapamatovatelnější byla (pro mě překvapivě všeobecně vychvalovaná) filozofický Zima Blue, která ale měla své mouchy. Vítězní tvůrci pak jsou Víctor Maldonado a Alfredo Torres, jejichž čistě komediální kousky When The Yogurt Took Over, Alternate Histories a zejména Three Robots jsem si všechny nadmíru užil... no a kdybych měl jako správný Schediaphili ještě vybrat nejvíc sexy díl (a že je hlavně v první půlce z čeho vybírat), asi bych zůstal u buď první Sonnie's Edge, která měla šmrnc, nebo u The Witness, což je zase prvoplánově pudová prasárna. Soráč, Aquilo. (19.03.2019)

Kompilace kratších animovaných útvarů, které spolu nijak nesouvisí a podílelo se na nich hned několik různých tvůrců. Originalitě se zde meze nekladou. Drtivá většina kraťasů je minimálně hodně zajimavá a nejdou se i kousky, které člověka chytnou. A tím, že se jedná o 18 epizod, tak si každý najde to svoje. Jako celek to ale až zas tolik nefunguje. (31.03.2020)

Viděny všechny tři série. Několik vynikajících věcí, slušná skupina dobrých věcí, zbytek průměr. Ale možná je to i tím, že bylo vše servírováno dohromady. Pokud má víc tvůrců podobné myšlení, splývá to. Nadchly mě: "Zima Blue" (perfektně uzavřený příběh s pointou, u kterého přemýšlím, zda název není inspirován češtinou), "All Through the House" (laskavý vánoční horor, který chci ukázat zbytku rodiny) a "Bad Travelling" (dokonale drsné). Líbilo se mi: "When the Yogurt Took Over" (jogort jako inteligentnější druh), "Good Hunting" (mám slabost pro devítiocasou lišku, tato je navíc značně sexy), "Lucky 13" (o vztahu člověka a stroje), "Helping Hand" (divadlo jednoho herce/herečky), "Automated Customer Service" (vtipné utahování si z automatických zákaznických linek) a "Mason's Rats" (příběh o respektu). Považuji za zajímavé: "The Witness" (zajímavá myšlenka, zajímavá forma, nahotu překrývají kresby), "Fish Night" (krutě poetické), "Ice Age" (civilizace na dně mrazáku není úplně originální, ale má něco do sebe), "Alternate Histories" (vtipné), "The Tall Grass" (zajímavé prostředí), "Swarm" (snaha o pochopení prastarého mimozemského organizmu) a "Night of the Mini Dead" (apokalypsa z nadhledu). Zbytek je koukatelný, ale zapadá. ■ Kdybych měl každý počin hodnotit extra a výslednou hodnotu zprůměrovat, asi by to byly tři hvězdy, jednu ale přidávám za myšlenku spojit vše dohromady. Přičemž ještě trochu přivírám oči, protože první série mě zaujala víc, než druhá a třetí. (17.07.2023)

Koncepčně odvážná antologická minisérie hned v prvních čtyřech příbězích vzbudí naději slušného pokračovatele Animatrixu, nicméně s přibývajícími "kraťasy" znechutí neochotou být něčím více než trikovými demo-filmy, případně prvoplánovými hříčkami založenými pouze na vizuální stránce a atrakcích v podobě násilí, nahoty a gore mířící zejména pubertální geekovské publikum (což je obdobný přístup, jaký zvolil Tim Miller i v prvním Deadpoolovi). Už na zmíněný Animatrix nebo třeba i nedávné Blomkampovy web-filmy se Love, Death + Robots rozhodně nechytá, protože scénář zde mnohdy slouží pouze pro rozvíjení určitého vizuálního nápadu, chybí mu jakýkoliv vývoj a často končí bez pointy. Jako určitý typ platformy pro začínající animátory jistě v pořádku, ale jako plnohodnotný antologický seriál rozhodně nedostačující. (16.03.2019)