Battle Royale

Je to dosť dobrý film z japonskej produkcie. Má výborný príbeh o súťaži Battle Royale, ktorá vznikla kvôli veľmi zlej situácii v Japonsku, čo spôsobilo aj neuznávanie autorít a jej náplńou je, že sa každý rok vyberie jedna trieda, ktorá je proti svojej vôli odvezená na opustený ostrov, kde sa majú pozabíjať až do vtedy, ked´ zostane iba jeden študent, inak za tri dni umrú všetci. A takýto typ príbehu mám rád, pretože sa tu stále niečo deje. Zabitých ľudí je tu dosť a dobre sa na to pozerá už len preto, že sa tu vraždia medzi sebou teenageri. Samotné zabitia ale ani nie sú až tak moc zaujímavé, čo je ale kvôli ich schopnostiam pochopiteľné, hlavne sa strieľa alebo používajú rôzne typy rezných zbraní. Ale tento film ani tak nie je o zabíjaní, ale hlavne o postavách. Úvod je tu krátky, prejde iba niekoľko minút a už sú študenti oboznamovaní s pravidlami hry, čo síce spôsobí, že sa tu moc nedá všimnúť tá zmena charakterov, na to slúži iba niekoľko spomienok hlavných hrdinov, ale dôležité je, že sa prejavia ich vlastnosti v hre. Postavy sú veľmi rozmanité a zaujímavé, niektoré sa radšej vopred zabijú so svojimi láskami, další zase len chcú hru dožiť bez toho, aby niekoho zabili, iní zase využívajú svoj rozum na oklamanie systému, ale sú tu aj takí, ktorí chcú prežiť za každú cenu. A hlavne Mitsuko, doslova chladnokrvná vrahyńa je tu podľa mńa najzaujímavejšia postava filmu. Je tu aj množstvo perfektných situácií ako nôž do čela za vyrušovanie, veľmi zaujímavá scéna s otravou jedla alebo celá situácia ukončená súbojom dvoch hlavných zabijakov s perfektne zvolenou vážnou hudbou. Ale celý film je plný vážnej hudby, ktorá dodáva filmu zaujímavú atmosféru. Musím tu spomenúť aj veľmi zaujímavý záver s Kitanom, ktorý je tak originálny, že je až absurdný, ale rozhodne je zaujímavý. Síce to je kultový japonský film, ale pre mńa nemá až taký potenciál, aby som mu dal plné hodnotenie, aj ked´ viaceré nápady alebo scény by si ho zalúžili. Ale to nič nemení na tom, že priniesol nový nápad, ktorý bol odvtedy už viackrát použitý, ale už nie až takto kvalitne a aj dvojka je oproti tomuto filmu neporovnateľne horšia. 79% (20.07.2007)

Battle Royale kontrastuje na třech frontách - 1) otevřená brutalita na dětech versus veselá instruktáž + lhostejný přístup učitele 2) masakrální scény v harmonii s vznešenou vážnou hudbou 3) Psychologie dětí, přechody mezi náctiletou láskou a nemilosrdným vražděním spoluzáků. Tím vytváří nesmírně poutavou, místy i černohumorně hravou a stylovou podívanou, která díky realistickému feelingu a prožitosti (vhodné flashbacky) nepůsobí samoúčelně, či lacinně. Dokáže neustále překvapovat a v závěru snad i vybídnout k zamyšlení. BR je ve své kontroverznosti originální film se silným zážitkem. Zkrátka experiment o experimentu, jenž díky pečlivé ukočírovanosti režiséra funguje přesně jak má (tzn. ne jako první Hunger Games). 9/10 (04.09.2009)

Co dodat k japonské klasice, kterou snad viděl každý, kdo to myslí s asijskými filmy, byť jen krapet, vážně? Hlavní myšlenka filmu, střet kamarádství a touhy po přežití, je dostatečně silná a adekvátně tomu je ve filmu zpracována, tedy na výbornou. Horší je to s důvodem vzniku samotné hry BR a jejími následky. Slibuje si vláda, že pomocí jediné hry se sníží kriminalita mládeže a jejich revolta vůči světu dospělých? Co z toho, když vylosovaná třída nemá o nějaké BR ani tucha (těžko tomu bude jinak i u jiných)? Člověk, jenž jediný hru přežil, stal se z něho schopný zabiják, s jistotou nenávidějící systém, který ho do těch jatek uvrhl a přinutil ho vraždit své přátele, je zpátky začleněn do společnosti, navrch ještě s doživotní rentou? Ale vem to čert, pokud nad tím přestanete dumat (stejně jako nad jinými nelogičnostmi typu nekonečný zásobník a chlápek, prostřílený jako řešeto se zvedne a jde si zatelefonovat) dostanete neotřelou, strhující a notně krvavou podívanou navlečenou do působivého formálního hávu a plnou výstavních japonských roštěnek :-) Jednu věc bych ještě BR trošinku vytknul, a to ohledně dívky v žluté teplákové soupravě, fantastické Chigusy, nejoblíbenější to mé postavy (pro herečku Chiaki Kuriyamu mám vůbec slabost). Mohla dostat mnohem více prostoru. Ale i během těch pár minut to rozjela přímo ďábelsky, všechna čest :-) Jinak absolutní spokojenost. Královská bitva... jedna z mých srdcovek, kterou si po x-té pustím a pokaždé se u ní královsky bavím. (05.03.2006)

Verdiho Dies Irae rozjíždí úchvatnou, brutální a napínavou zběsilou jízdu držící toto napětí až téměř do samého závěru. Dokonalý nápad, zpracování ještě lepší, skvělí herci, jsem zkrátka uchvácen. Japonci jsou asi divní, jsem ze sebe trochu zklamán, jak se v jejich násilí vyžívám a vychutnávám si každou krvavou smrt. Jinak se těším až budou podobné reality show dávat v televizi, přičemž přeživší vítěz získá obrovskou odměnu. Vedle Running Mana a Šlapacím mlýnem k balíku to bude určitě moje nejoblíbenější soutěž.... (07.02.2006)

S tímhle filmem mám podobný problém, jako s filmem SAW. Battle Royal je pro mne neakceptovatelný už prvotní myšlenkou, kterýá mi přijde zcela odporná a notabene absolutně nereálná a tudíž nemá ani cenu něco takového točit. Je to prostě film, který není hnusný ani tak konkrétními věcmi, jako spíše obecně. Takže ne! Ne a ne a ne! (Ano, jsem pacifista a mám lidi rád) (08.08.2007)