Casino

Právě jsem zhlédl skvělý film, jmenuje se Casino. Přecijenom jsem si ale pak říkal: "Jsem si jistý tím plným počtem"? Tak jsem se rozhodl, že si přečtu komentáře, co dávají méně jak čtyři. Dal jsem jim šanci, aby mě přesvědčily svými zdrcujími argumenty, že si tenhle snímek pět hvězd nezaslouží...výsledkem této studie je nakonec pět hvězd...co se dá dělat... (27.09.2008)

Fakt je ten, že Scorsese tak trochu sází na jistotu. Formou i vypravěčským stylem je Casino dost podobné Mafiánům, Špinavým ulicím, ale i Zjizvené tváři, či Kmotrovi. Popisuje vzestup, vrchol a pád člověka a jeho blízkých. Ovšem nutno podotknout, že to opět Scorsese zvládl na jedničku s hvězdičkou. Přesně ten stejný strhující dobový "feeling", který vystřihl v Mafiánech, je totiž i tady. Podobně laděné (a i točené scény), podobná dobová hudba, téměř stejní herci a brutalitou se tu opět také nešetřilo. Možná není příběh tak obsáhlý a rychlý jako u Mafiánů, ale ani mi to nevadí. Scorsese opět famózně vede herecký ansámbl. De Niro, který se tentokrát chopil hlavní role, svojí postavu opět nastudoval a zahrál naprosto precizně a po právu je právě on společně s vynikající Sharon Stone nejsilnější herecký článek filmu. Pesci tak trochu oproti své nezapomenutelné kreaci z Mafiánů "ubral", ale přesto tam několik těch jeho typických výstupů opět bylo a opět bylo na co koukat. Scorsese režíruje špičkově a vyzrálost a doslova životní zkušenost srší z každého záběru kamery. Celkově je tak Casino formálně špičková a obsahově stylově natočená pecka, která neztratila a ani nikdy neztratí svůj lesk, noblesu, šarm, vyzrálost a sílu. (30.03.2004)

Fakt mě ten film moc bavil: svým stylem vyprávění, zajímavými osobnostmi i příběhem. Přestože je tak dlouhý, ani jednou jsem nezačala mít pocit, že se nudím. A hned od začátku jsem fandila De Nirovi a nikomu jinému; jak to s ním dopadne, mi nebylo lhostejné... prožívala jsem to s ním jako kamarádka :-) (30.01.2009)

„Nakonec jsme mu skřípli hlavu do svěráku.“ Nečekaný vzestup a explozivní pád posledního ne-tak-docela-mafiána ze staré školy dokáže být Scorseseho perspektivou brutální, komický i nostalgický v jednom momentě. Režisérův přístup je ještě víc reportážní a méně příběhový než v případě Mafiánů, na něž Casino navazuje. Třebaže jsou nyní ve hře vyšší částky a postavy nosí mnohem extravagantnější šaty (nevím, nevím, co by módní policie z nějakého bulvárního plátku poznamenala na adresu akvamarínových mokasínů), dojem, že jsme na tuhle exkurzi do rodinného podniku vřele vítání, přetrvává. Mimo jiné zásluhou opětovného obsazení Scorseseho matky. Psychopatický Pesci, sjetá Stoneová, suverénní De Niro, rychlé slovní výměny, dlouhé kamerové jízdy, dobové šlágry. Všechno je, jak má být. Jen by to nemuselo být celé tři hodiny, neboť film spíše rozšiřuje do epických proporcí, čím se Scorsese zabýval již dříve, než aby nabízel něco fungl nového. 80% Zajímavé komentáře: Pohrobek, Satan, StarsFan, Mahalik, 6thSun (05.09.2008)

Sharon spouštějící se ve zlatém vědru zaprášeném od koksu do studny plné sraček a u rumpálu židovská továrna na peníze zvaná Sam Rothstein, jakožto hlavní aktér jednoho cílevědomého vzestupu, co skončil pádem do zapomnění. Zapomnění, znamenajícího zůstat naživu.. Pro mě nejlepší Scorseseho film s excelujícím cholerickým skřetem Pescim v roli Nicka Santora, jenž s psacím perem umí opravdu velké věci. Závěrečných pět minut "uklízení stop" při House of the Rising Sun je dech beroucí, stejně tak jako jedna z nejbrutálnějších filmových scén vůbec v podobě slavnostního zahájení baseballové sezóny u jámy v kukuřičném poli. Syrový mafiánský realismus. (29.08.2008)