Narozen 4. července

Četa s Apokalypsou ukázaly peklo samotné války, Lovec jelenů přinesl nezapomenutelnou bolest návratu válkou semletých jedinců... Narozen 4. července se soustředí na ztrátu ideálů, vtloukaných spolu s nekonečným vlastenectvím do hlav mladé generace a následně zabíjených tvrdou realitou válečné mašinérie. Nijak zvlášť objevné, nijak zvlášť kontroverzní, přesto jsem přerod Kovicova vlastenectví bez námitek spolkl. Snad i díky skvělému výkonu Toma Cruise, díky němuž jsou zejména domácí hysterická etuda a duel v mexické pustině pamětihodnými momenty. 9/10 (15.02.2009)

Na Stoneho velkolepé, což se dá čekat a taky hodně protiválečné, což u tohohle filmu zas tolik nefunguje jako u jinejch. Ono možná jde o to, že se na otázku válka obrací trošičku z jiného hlediska, z hlediska, ke kterému se každý film neodváží ani podívat, a to je z pohledu vojáka a jeho návratu zpátky na zem do svého rodného města. Podle mě to ale zase není natolik silné jako přímé záběry na psychicky narušeného vojáka ve válce, kterému právě střepina utrhla ruku, nebo z trošku lidštějšího pohledu divák sleduje, jak jeho utrpení končí pod tíhou fetu. To v tomhle filmu není, tady se spíše bojuje za právo jednotlivce ve válce a víc se sleduje psychika narušeného člověka po návratu domů, což určitě není na škodu a určitě se na to dobře kouká, jen to není tak nábojné. Oliver Stone tomu určitě dodal hodně, mladý Tom Cruise, který ve filmu víc najezdí než nachodí taky ukázal, proč není zas tak špatný herec, i když zas tak úchvatně s taky nepřeved a já nakonec po skončení filmu vyšel s tím, že to je tak trošku reklama na květinové děti, ale taky chápu proč to vzniklo, a že všechno na světě má svůj řád. (12.03.2009)

Oliver Stone ve vrcholné formě piluje do naprosté dokonalosti typicky americký režijní styl a zbytek štábu mu zdatně sekunduje, ať už jde o Williamsovy emotivní hudební variace na vojenské tóny, nebo Richardsonovu skvostnou kameru. Fakt je, že Oliver, detailisticky pilující režii, mohl ještě trochu odjehlit scénář, byť ten obsává i ve své ne zcela dokonalé podobě, i když s kolísavým tempem a dopadem na diváka. Některé scény jsou doslova vypiplané do nejhlubších detailů a dovedou diváka vcucnout do sebe a vrýt se mu nadobro do paměti, jiné jsou nepříjemně natahované, nebo takřka nevýznamné. Mírné přestříhání by nejspíš nebylo na škodu. Plné hodnocení je však rozhodně na místě - ten film je působivý, inteligentní, formálně brilantní, skvěle mapuje svou dobu a hraje v něm tentokrát vynikající Cruise, tak nač si stěžovat? (26.11.2007)

Dlhú dobu som odkladal tento snímok s presvedčením, že pôde o nejakú klasickú, americkú vymývačku mozgov formou falošného vlastenectva a demokracie. Až dnes mi však došlo, že snímok natočil Oliver Stone, ktorý preferuje trošku inú formu podávania príbehov, a presne tak aj samotný film pôsobí. "Narodený 4. júla" je krutý, no zato priamym náhľadom do svedomia americkej "kultúry", pre ktorú je vojenská invázia, no najmä násilie páchané na ľuďoch mimo jej územia, večným "občianskym" konfliktom. Tom výborný, ako vždy .. (25.03.2022)

„Lidi říkaj, že to byl Vietnam, co tudle zemi srazilo na kolena. Ale tomu já sem nikdy nevěřil. Byla na tom mizerně už předtím. Vietnam byl jenom ten poslední hřebík do rakve. Neměli sme nic, co bysme jim dali sebou, dyž sme je tam posílali. Dybysme je poslali bez pušek, nebylo by to nakonec vo moc horší. Takhle se nedá jít do války. Do války se nedá jít bez Boha. Nevím, jak to může dopadnout, až bude ta příští. To vážně nevím...Vlast, kerou měli, byla úplně v háji. A je dodneška..“ (otec Llewelyna Mosse). Pár řádků z knihy někdy řekne víc, než film, co trvá přes dvě hodiny. Dojímá decentní John Williams, ale je vždycky špatné, když se režisér Stone nechá zastínit Stonem, co křičí do světa své politické názory. Dobře víme, že jsou situace, kdy se ti dva spolu umí krásně doplňovat.. (22.05.2019)