Veřejný nepřítel

James Cagney je tak nesympatický v úlohe gagstra Toma Powersa, že to hraničí s realitou. Presne toto od gangsterky očakávam. Antihrdina, ktorý vzbudzuje antipatie preto, lebo je arogantný, násilnícky a je nám z neho zle už na pohľad. Žiaden sympoš Johnny Depp v remaku, ktorého nám malo byť lúto. Ďalej ma film odzbrojil svojou neplánovanou nadčasovosťou. Pre maminky bude syn vrah stále milovaný baby boy, pre ženy bude stále príťažlivejší prachatý hajzel, ako tvrdo zarábajúci poctivec alebo vojnový veterán. Ako bolo v Amerike tridsiatych rokov, tak je všade na svete aj dnes. A potom mi ani nevadí dnes už trochu afektované herectvo, statická kamera, vyhýbanie sa detailnému vraždeniu a štúdiovosť exteriérov. Rozoberať, prečo je Wellmanov film z počiatku zlatej doby Hollywoodu nekompromisnejší, ako Mannov remake zo súčasnosti, si netrúfam. (06.08.2013)

Ústřední dvojice se k sobě výborně hodila - nehezká, nesympatická, protivná platinová pipka, Jean Harlow, a nesympatický gangster James Cagney. Strašně se to vleklo a většinu času, hlavně zezačátku, a na konci mě to dost nudilo. Bylo tam jen pár zajímavých scén - předvečer prohibice nebo následné odčerpávání whisky, ale jinak nic moc. (13.12.2009)

Jeden zo zakladateľov gangsterského filmu! Verejný nepriateľ upriamuje pozornosť na kontrast morálok dvoch blízkych mužov / bratov: jedného „poctiváka“, druhého gangstra. Zároveň predstavuje nástup jedného hereckého velikána - Jamesa Cagneyho, ktorý sa v tomto žánri udomácnil a najmä vďaka jeho Tomovi Powersovi sa stal hereckou ikonou raných gangsteriek._________ Z obavy, že si publikum mafiána zamiluje ako sympatickú postavu, ale predovšetkým z obavy pred Produkčným (tzv. Haysovým) kódexom, museli štúdia pristúpiť k nasledujúcim krokom. Na samotnom začiatku filmu je uvedené: „Cieľom tvorcov je čestne zobraziť udalosti, ktoré sa dnes odohrávajú v určitej sfére amerického života a nie glorifikovať chuligánov či zločincov.“ Zásahy štúdia sa odrazili aj v zobrazovaní násilia, odohrávajúceho sa vo filme vždy mimo obraz. 10/10 (05.09.2008)

Vynikající mafiánský film odehrávající se v době prohibice. Skvělý Cagney v roli Toma Powerse místy přehrává a člověk se tomu někdy zasměje, ale celkově nepůsobí jeho výkon směšně - na Cagneyho herecký styl si divák naopak velice rád zvykne (a navíc si musíte uvědomit, že tento film je z roku 31!!!). Zajímavé je, že násilí ve filmu není skoro vůbec vidět, ale člověk ho přesto vnímá velice intenzivně a to díky výborné práci režiséra. Opravdu nepotřebujete hektolitry krve, aby byl film tohoto žánru působivý - Wellmanův snímek je toho důkazem. V mafiánském žánru řadím "Veřejného nepřítele" hned za Coppolova první dvě veledíla. A to jsem viděl Donnie Brasca, Mafiány, Tenkrát v Americe, V přístavu, Příběh z Bronxu, Neúplatní atd... (13.04.2005)

Archaičtější a vůbec celkově neohrabanější Malý Cézar si mě paradoxně získal víc; obě gangsterské klasiky stojí a padají s hercem v hlavní roli, obě reflektují tehdejší žhavě současnou hospodářskou krizi, obě sympaticky ukazují gaunery jako jednoduché gaunery bez přidané psychologické omáčky, ale pokrytecké moralizování Veřejného nepřítele, když všichni víme, že tyhle filmy vznikaly a vznikají pro lechtivý pocit identifikace s charismatickým psychopatem, je mi ze srdce protivné, v mateřských stescích, jaký je to synáček v jádru hodný chlapec svedený špatnou společností, přece jen cítím zárodky pozdějšího stejně protivného žánrového romantizování, samotný příběh je triviální a řemeslné zpracování tak zručné, až je vlastně nudné. S mírným přihlédnutím k historickým zásluhám rovné ***. (09.01.2019)